Kometa versus pragmatik

Za pár dní se uskuteční první kolo slovenské prezidentské volby. Největší šance má právnička Zuzana Čaputová a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Jenže 14 dní před volbami se nesmějí uveřejňovat průzkumy, takže může dojít k překvapení.

Už za pět dní půjdou Slováci v prvním kole přímé volby vybírat prezidenta. A stejně jako před pěti lety stávající hlava státu mandát neobhajuje. Vše bude navíc probíhat ve velmi napjaté společensko-politické atmosféře. Ať už se bavíme o nedávném výročí nájemné vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, paralýze Ústavního soudu a politických obstrukcích při procesu obsazování této klíčové instituce či gradujících sporech mezi prezidentem Andrejem Kiskou a šéfem vládního Směru Robertem Ficem.

Pole zájemců o nejvyšší post sice v minulých měsících bobtnalo, aktuálně však zůstalo ve hře už „jen“13 kandidátek a kandidátů. Ač jde o druhý nejvyšší počet zájemců o prezidentské křeslo od zavedení dvoukolové přímé volby v roce 1999, slovo „jen“naznačuje, že ještě před pár měsíci to vypadalo na mnohem větší peloton.

I tak je ta třináctka poměrně rozmanitá. Zahrnuje politické a stranické matadory, kteří se ve slovenské politice pohybují téměř 30 let, i lidi politikou doposud nepolíbené. A to odprava doleva. Reprezentují slovenský nacionalismus i maďarskou menšinu. Přestože překvapení ze strany outsiderů už si Slovensko několikrát užilo, dosavadní měření sil vygenerovalo čelo pelotonu, které se nejspíš popere o křeslo v prezidentském paláci.

Asi nejrychlejší nárůst podpory zaznamenala v minulých týdnech místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko Zuzana Čaputová, kterou podporuje i část parlamentní opozice. Její raketový nástup dokonce přiměl jednoho z favoritů, vědce a chemika Roberta Mistríka, odstoupit z volby a podpořit ji.

Právě ona, respektive strana, kterou reprezentuje, je ze všech kandidátů asi nejvíce odrazem aktuální aktivizace společnosti v návaznosti na Kuciakovu vraždu. Z toho čerpá významnou část podpory. Jenže ta nemusí být stabilní. Výhodou může být i její právnické vzdělání a profese advokátky v kombinaci s tím, že doposud se ve vrcholné politice (ani ve vrcholných justičních funkcích) nepohybovala. Právě důvěra ve spravedlnost je totiž jedním z hlavních společenských témat na Slovensku.

Vzhledem k tomu, že Čaputová je považovaná za člověka blízkého dosluhujícímu prezidentovi Andreji Kiskovi, stala se hlavním terčem kampaně sil dlouhodobě se na slovenské politické scéně profilujících antikiskovsky. Tedy nejsilnější a vládní strany Směr – Sociální demokracie, podporující svého kandidáta Maroše Šefčoviče, a různých konspiračních webů, majících blízko k soudci Nejvyššího soudu a dalšímu z kandidátů Štefanu Harabinovi.

Pragmaticky zatím ke kampani přistupuje Maroš Šefčovič, dosavadní místopředseda Evropské komise. Ač kandidát podpořený Směrem, ve společnosti předsedy strany Roberta Fica, který je stále méně a méně populární, se prakticky nevyskytuje. Daleko častěji se objevuje po boku veřejností relativně dobře přijímaného premiéra Petra Pellegriniho, který rovněž zastupuje Směr, ale v poslední době se od něj v několika klíčových věcech distancoval. Naposledy překvapil tvrdou kritikou bojkotu volby kandidátů na soudce Ústavního soudu ze strany poslaneckého klubu své partaje.

Právě Pellegrini, velmi aktivní v prezentaci své osoby na sociálních sítích, s sebou „vytahuje“do politického virtuálně-marketingové světa i poněkud úřednicky chladně a prkenně vystupujícího Šefčoviče. Kromě podpory nejsilnější strany si Šefčovič do voleb nese ještě další výhodu – dosavadní diplomatickou kariéru a vysoký post v Evropské unii. Oba výše zmíněné faktory z něj činí jednoho z favoritů hlasování.

Slovenská zkušenost z prezidentské volby z roku 2004, kdy tehdejší favorit Eduard Kukan propadl a do druhého kola postoupil černý kůň Ivan Gašparovič, který nakonec i vyhrál, nás přivádí k černému koni letošní volby. Soudci a bývalému předsedovi Nejvyššího soudu Štefanu Harabinovi, jedné z nejkontroverznějších postav slovenské justice od 90. let. Jeho hlavním mediálním podporovatelem jsou rozličné konspirační a proruské weby, které ho prezentují jako jediného ochránce slovenských národních zájmů. Díky silnému akcentu na národovectví čerpá podporu i od jiných podobně zaměřených skupin.

Jeho nevýhodou je, že podobně zaměřených kandidátů bojuje o prezidentský úřad více: poslanec a šéf Ľudové strany Naše Slovensko Marián Kotleba či předseda nacionalistického sdružení Slovenské Hnutie Obrody Róbert Švec.

Čaputová je nejvíce odrazem aktivizace společnosti v návaznosti na Kuciakovu vraždu.

Bez průzkumů

Letošní prezidentské klání není zajímavé jen směsicí kandidátů, ale také jednou zákonnou premiérou. Poprvé je aplikován zákon o volební kampani přijatý v květnu 2014, který zakazuje zveřejňování předvolebních průzkumů v období 14 dní před hlasováním (v případě konání druhého kola 7 dní před ním).

Bude-li se tedy vycházet z veřejně dostupných zdrojů, stane se odhad výsledku velmi nepředvídatelným. Dvoutýdenní moratorium totiž nedovolí podchytit přesuny voličů v závěrečné a současně klíčové části kampaně. Mnozí lidé totiž mají tendenci rozhodovat se až na poslední chvíli.

Poslední veřejně známá čísla tak máme z předminulého pátku. Další se dozvíme až poté, co se příští sobotu uzavřou volební místnosti a začne sčítání hlasů.

Jaképak překvapení asi bude na Slováky čekat?