Kaires a Ptahšepses

Čeští egyptologové vedení Miroslavem Bártou jako první dokumentují zkázu nesenou byrokraty. Nedávno se vrátili z další výpravy. Líbí se mi jejich objevy Kaira a Ptahšepsa. No vlastně spíš příběhy za nimi. Kaires žil před 4,5 tisíce let. Byl vysoký hodnostář a králův důvěrník. Jako jeden z prvních se ráno potkával s panovníkem a leckdy s ním i snídal. Ovlivnit dokázal vše, na co si vzpomenul. Král ho měl natolik rád, že Kaires dostal po smrti skvostnou hrobku, s nadzemní a podzemní částí a s celou vstupní částí z čediče – z kamene, který ve Staré říši používal na stavbu své hrobky pouze panovník.

Ptahšepses žil rovněž před takřka 4,5 tisíce let, opět ve starověkém Egyptě. Začínal jako královský kadeřník. Ale vypracoval se. Stal se hodnostářem, pak vezírem, což odpovídalo ministerskému předsedovi. Rozděloval půdu a jídlo, řídil všechny královské stavby. Třešničkou jeho života byl sňatek s panovníkovou dcerou.

Když zemřel, jeho hrobka byla stavebně nejsložitější z doby Staré říše – stavitelé opět použili prvky do té doby vyhrazené pro královské komplexy. Na nápisech na hrobce je označován jako „nejvyšší soudce“, „představený všech královských prací“, „kněz předčitatel“nebo „miláček svého pána“. Když těchto Kairů či Ptahšepsů byly najednou stovky a braly si moc, rostla byrokracie a starověký Egypt se začal pomalu, ale jistě rozkládat. Tak já jen, že platí už po tisíciletí, že zemi mají nahoru táhnout podnikatelé, jejich kreativita a nápady, nikoliv úředníci s velkým vlivem a nikoliv rádoby „podnikatelé“, jejichž „podnikání“závisí jen na Kairovi s Ptahšepsem.