Spotřebitel musí být na prvním místě

Z čeho mám největší radost, nejsou stoupající čísla a miliardové statistiky, ale vyprávění lidí, které potkávám. Třeba o tom, jak už je o úspory neokrádají šmejdi, jak už je tolik nedrtí exekutoři, banky, lichváři a nepoctiví obchodníci. Ale ještě je toho

Zkuste se mnou zavzpomínat, jak to u nás vypadalo s ochranou spotřebitele do roku 2014. Samé rozhodčí doložky, podle kterých byli lidé odsuzováni jako na běžícím páse. A to často i zcela nespravedlivě. Mimochodem, právě kvůli neplatným rozhodčím doložkám se dnes ruší až 200 tisíc exekucí. Hodně pozdě, ale přece. Můžeme se aspoň utěšovat, že se to teď povedlo. A když už jsme u exekucí, pak si taky připomeňme, že exekutoři měli opravdu skvělý byznys – prostě život pro vyvolené, kteří se živili na úkor běžných lidí.

A jdeme dál. Insolvence a insolvenční návrhy jako úžasný kšeft s chudobou, kdy už zadlužení lidé platili jen za zpracování nekvalitního návrhu 15 tisíc korun i víc. A pak úroky a penále v řádech stovek procent. Tedy takové, které člověk s průměrnou výplatou mohl asi jen těžko splatit. A když chtěl náhodou zaplatit úvěr dřív? Finanční instituce ho potrestaly poplatkem ve výši dalších stovek tisíc (například u hypoték). Ostatně proč netrestat svědomitost a nevydělat na ní, že?

Že vám jsou tyhle věci povědomé, nebo se vás dokonce osobně dotkly? Nám to také nepřišlo normální. A protože jsme o nich nechtěli jen mluvit, začali jsme s tím něco dělat. I proto je dnes úplně jiná situace, než když končila éra pravicových vlád. Dnes už se nemusíte cítit poníženě před vrchností finančních institucí, lichvářů a nepoctivých obchodníků.

Přijde mi absurdní, když šel jeden můj známý v roce 2012 do banky s tím, že chce splatit hypotéku, protože dostal peníze z dědictví. Fixace úroků mu však končila až za tři roky, banka mu proto naúčtovala veškeré úroky až do konce fixační doby a ještě další náklady, celkem přes sto tisíc korun. Kdyby šel do stejné banky se stejným požadavkem dnes, banka už si na něj nepřijde. Podle zákona o spotřebitelském úvěru by zaplatil pouze účelně vynaložené náklady za předčasné splacení: jedno procento ze zůstatku úvěru, maximálně však 50 tisíc korun. Díky našemu zásahu by tak ušetřil 70 tisíc!

Absurdní je být oškubán

Přijde mi absurdní, aby syn sousedky platil tisíce za drobné opomenutí, když si prostě jen změnil adresu a nedozvěděl se včas o urgenci platby za mobilní služby. Jasně že to byla i jeho chyba, ale proč trestat člověka přemrštěnými nároky advokátů a exekutorů, kteří vyplní jeden formulář? Tehdy to syna sousedky stálo 3 500 korun jen za náklady exekuce, i když zaplatil hned poté, co se o všem dozvěděl. Dnes by zaplatil jen 1 750 korun, tedy polovinu. A to i díky naší vyhlášce, která snížila odměny exekutorům. Totéž platí i v případě odměn advokátům, které jsme také vyhláškou ministerstva spravedlnosti, vedeném hnutím ANO, výrazně snížili. Díky tomu ušetří věřitelé na nákladech právního zastoupení pět tisíc korun.

Přijde mi zvláštní, aby člověk, který vydělává málo peněz, ale současně chce udělat maximum pro splácení svých závazků, neměl šanci projít insolvencí. Takoví lidé pak zůstanou na okraji společnosti a drtí je přemrštěné úroky a penále. Dřív se spousta lidí postižených nezvladatelnými dluhy nemohla oddlužit, protože jejich příjmy nestačily ani na splacení 30 procent všech dluhů. My jsme protlačili přes odpor nejrůznějších lobbistů změnu insolvenčního zákona (pro kterou nakonec hlasovalo 181 ze 186 poslanců), která oddlužení umožní i lidem s nižšími příjmy. Dáme jim tím šanci začít znovu. Mohou konečně vystoupit z šedé zóny a práce načerno, nechat se normálně zaměstnat a začít fungovat jako většina lidí, kteří si platí pojištění.

Navíc díky nám dlužníci, kteří se hlásí do insolvence, už nezaplatí překupníkům 15 či 20 tisíc za nekvalitní zpracování insolvenčního návrhu. My jsme stanovili strop nákladů na čtyři tisíce korun a určili, kdo přesně může tyto návrhy sepisovat: pouze advokáti, notáři a spotřebitelské organizace autorizované ministerstvem spravedlnosti.

Ne likvidovat, ale motivovat

Nepřijde vám absurdní, když má mladý člověk, který to přehnal s úvěry, ale teď začal makat a svoje dluhy splácí, platit kvůli neskutečným úrokům a sankcím i násobky původní jistiny? Jak stát vůbec mohl tolerovat lichváře jako parazity právě na těch nejchudších? Nám to nepřišlo normální, a proto jsme zavedli zákonem o spotřebitelském úvěru i strop sankcí.

Maximálně 50 procent z výše úvěru. A nikdy to nesmí přesáhnout 200 tisíc korun (to se týká hypoték). Za nás už se prostě nestane, aby úroky a penále byly vyšší než jistina (zejména u drobných úvěrů šlo až o násobky) a ještě se nekonečně zvyšovaly. Zásadně jsme také omezili počet úvěrových společností z několika desítek tisíc na pouhých pár desítek serióznějších, na které dohlédne Česká národní banka. Skončila proto doba, kdy u nás mohl půjčovat peníze bez pravidel kdokoliv.

A ještě další věc. Stanovili jsme i jasná pravidla pro reklamace zboží a služeb, právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu do 14 dnů při dodávce zboží mimo provozovnu, obvykle z e-shopu. Zabránili jsme podvádění klientů u pojišťovacích služeb a naopak zajistili ochranu lidí při změně dodavatele energií (právo na odstoupení od smlouvy do 15 dnů). A taky jsme zvýšili pojištění vkladů v bankách ve výjimečných situacích (dědictví, prodej nemovitosti) ze 100 tisíc na 200 tisíc eur.

Je toho fakt hodně. Ještě víc nás toho ale čeká. Připravujeme třeba zavedení institutu hromadných žalob, kdy se už nemusíte bát jít do sporu hromadně a podělit se o náklady s ostatními. A jako motivaci pro férové dlužníky, aby mohli vydělávat víc peněz a přiznávat vyšší příjmy, jsme zvýšili limit, nad nímž dlužník při insolvenci přichází o všechny příjmy (z 16 072 na 25 715 Kč).

Spravedlnost a selský rozum

Mým snem a cílem je spravedlivá společnost. Spravedlnost totiž podle mě vychází ze zdravého selského rozumu a normálního uvažovaní. Proto nechceme, aby někdo okrádal chudé a stát pouze trestal předluženého člověka. Naopak chci, aby dostal druhou životní šanci. Taky chci takové lidi vzdělávat, aby své chyby a přešlapy neopakovali. Současně naše vláda nemůže a nebude tolerovat parazitování různých šmejdů, překupníků a lichvářů na obyčejných lidech.

Hodně jsme toho už udělali a lidé si toho snad všimnou. Největší radost proto nemám z čísel a miliardových statistik, ale z vyprávění občanů, které potkávám a slyším od nich, že už se nekonají akce šmejdů, kde dřív přišla spousta seniorů o značnou část úspor. Nebo že dnes dostanou automaticky u skoro každého obchodníka účtenku, takže si můžou zkontrolovat, kolik a za co zaplatili. Ocenění konkrétních spokojených lidí a naopak podněty od těch nespokojených mě totiž těší a motivují nejvíc ze všeho. Zároveň chci poděkovat našemu poslanci Patriku Nacherovi, že se o ochranu spotřebitelů tolik zajímá a navrhuje neustále novely zákonů, které ochranu spotřebitelů posilují.

Nechceme, aby někdo okrádal chudé a stát jen trestal předlužené lidi. Musí dostat druhou šanci.