Svatyně, po které se chodilo
Kaple Božího těla lákala tisíce poutníků, pozoruhodnou stavbu a její okolí odhalili archeologové
Jan Bohata
NOVÉ MĚSTO Jeden z největších skvostů gotiky, kaple Božího těla na Karlově náměstí, před 230 roky zmizela. Dočkala se odsvěcení, prodeje a rozebrání na stavební materiál třeba pro dlažbu na pražské mosty a chodníky. Osud pozoruhodné památky ze 14. století a jejího okolí představil Jaroslav Podliska, šéf archeologů pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ), který zde vedl výzkum.
Kaple pozornost přitahuje i po dvou stoletích od zboření. Jaké informace jste měli o jejím umístění a podobě?
Stavba nebyla do svého zániku detailně zdokumentována, o jejím přesném umístění se mezi historiky umění diskutovalo. Při jejím hledání jsme proto vycházeli ze všech dostupných písemných pramenů a grafických předloh, především vedut (kresba krajiny, pozn. red.), které kapli zachycují v 16. a 17. století, a také plánů. Musíme si uvědomit, že konec 18. století, kdy kaple na Dobytčím trhu (dnes Karlovo náměstí, pozn. red.) dosud stála, představuje období, kdy vznikaly první plány měst. Šlo především o Hergetův plán vydaný ve třech variantách. Jedna z nich stavbu zachycovala před rokem 1791.
Nabídly vám tyto dokumenty věrohodnou podobu památky?
Co je zajímavé, když jsme podklady dávali dohromady, zjistili jsme, že se poněkud liší. Při hledání lokalizace kaple si také musíme uvědomit, že kamenné stavbě předcházela starší, dřevěná karlovská stavba v podobě ostatkové věže. O ní nevíme vůbec, kde stála. Proto jsme přistoupili k zjišťovacímu výzkumu, který by nás přivedl k detailnějším informacím týkajícím se polohy kaple Božího těla. Udělali jsme soutisk veškeré shromážděné historické dokumentace do současného plánu města a využili též poznatky geofyzikálního průzkumu.
S jakými výsledky měření proběhlo?
Navzdory všem komplikacím odhalilo měření podzemní anomálie, které odpovídaly umístění větší stavby a hrobů. I když byla na konci 18. století rozebrána, její otisk zůstal mimořádně dobře zachován.
Kde se tedy kaple nalézá a proč zde začal výzkum?
Nachází se přibližně ve středu náměstí, na spojnici ulic Ječné a Resslovy – pro přiblížení v okolí zastávky tramvaje. Zjišťovací výzkum vyvolal projekt podchodu, jenž měl spojit severní a jižní část náměstí pod rušnou křižovatkou.
Jakým způsobem výzkum probíhal a co prozradil?
Na místo jsme umístili trojici sond. Jedna z nich nedaleko tramvajové zastávky v hloubce dvou metrů odhalila pod vrstvou navážek a novodobých dlažeb pozůstatky negativu základu severní opěrné zdi stavby. Nedaleko základů se nalézal kostrový hrob, který byl součástí hřbitova obklopujícího stavbu. Ten pochází z pozdního středověku a raného novověku. Zajímavým zjištěním z další, o něco východněji umístěné sondy bylo, že jsme v hloubce asi tří metrů narazili na suterén neznámé stavby, která zde stávala v průběhu 15. století.
Můžete popsat vzhled a účel budovy? Mohlo jít třeba o faru, nebo snad jinou církevní stavbu?
Nadzemní část stavby nedokážeme rekonstruovat. Objekt mohl sloužit jako zázemí kaple, ale nikoliv jako fara. Kaple Božího těla totiž neplnila od svého vzniku funkci jako farní kostel. Dům náležející ke kapli se na podkladě renesančních vedut nalézal na jiném místě. Mohlo jít o hospodářskou stavbu pro obchodní účely. Takové domy máme v pozdější době také zachyceny na nejstarších vedutách. Vyloučit nelze ani to, že šlo o nejstarší ostatkovou věž, kterou zde po polovině 14. století nechal postavit císař Karel IV.
Hvězda, nebo kříž? O podobě kaple se hojně debatuje... Prozradil váš výzkum, jak vypadala a jaký měla půdorys?
Šlo o zjišťovací výzkum, jenž byl rozsahem omezený, proto nám neprozradil takové množství informací, abychom dokázali rekonstruovat původní podobu. Mohlo jít o centrální stavbu s věncem kaplí po jejím obvodu připomínajících tvarem hvězdu. Akceptována zůstává i varianta, že kaple vznikla na půdorysu rovnoramenného kříže s bočními kaplemi, délkou lodi 29 metrů a polygonálně zakončenými závěry. Nevíme dokonce, jestli měla více stavebních fází. Průměr areálu včetně ohrazeného hřbitova dosahoval totiž 36 metrů.
Existuje v Čechách podobná stavba, jako byla kaple Božího těla?
Centrální stavby se objevují hlavně v Německu, proslula třeba katedrála Panny Marie v Cáchách, v níž je pochován císař Karel Veliký.
Prozradil archeologický výzkum i něco o zániku stavby?
Po zbourání byla kaple rozprodána na stavební materiál. Z historie víme, jak demolice v Praze probíhaly, využíval se hlavně stavební materiál ze zdí, základy zůstaly zachovány. To je příklad více dnes již zaniklých sakrálních staveb. Na Dobytčím trhu šel podnikatel podstatně dál, odstranil z větší části také kamenné základy. Víme, že materiál vyrabovaný z kaple nalezl využití v pražské dlažbě, vestavěli jej také do jednoho vltavského jezu. Část zdiva dělníci užili na dláždění Karlova mostu. Co se týče vybavení, část oltáře našla využití v kostele v Lukách na Karlovarsku. Dochovala se i kamenná deska s vytesanými kompaktáty z roku 1437, uložená dnes v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti.
Lze nalézt části odkryté výzkumem na Karlově náměstí?
Ani aktuální projekt revitalizace této plochy s tím nepočítá. Kapli Božího těla připomeneme jen v informační nebo symbolické rovině.
Změnil výzkum pohled na podobu Dobytčího trhu?
Plocha dnešního Karlova náměstí nebyla v průběhu minulosti tak jednolitá, jak si ji představujeme nyní. Vlastní prostor náměstí původně zaplňovaly různé typy staveb, ve středu náměstí stála skupina kupeckých krámků. Původně šlo o lehčí dřevěné objekty obchodníků. Postupně se krámky proměnily ve skupinu kamenných obchodnických domů, ty zde existovaly až do 60. let 19. století. Přibližně okolo nynějšího pomníku Vítězslava Hálka se nalézala další velká stavba – slanečkový dům, tržnice s mořskými rybami zvaná Undrlák, která existovala až do roku 1863. Uprostřed lokality existovala velká stavba, jejíž účel přesně neznáme, i ta fungovala do 60. let 19. století. Proti nynější III. interní klinice jezuité provozovali pekárnu, později šlo o vězeňský špitál zbořený roku 1863.
Kdo inicioval tuto stavbu?
Existuje zakládací listina z roku 1382, ze které je zřejmé, že ji nechalo vybudovat bratrstvo Obruče a kladiva. Elitní společnost sdružující dvořany krále Václava IV. z řad představitelů církve, nižší šlechty a městského patriciátu. Václav IV. budování posvětil, ale neznáme projektanta ani stavební huť, která ji stavěla. Můžeme se domnívat, že se na stavbě podílel snad někdo z Parléřovy hutě. Doklady na to ovšem nemáme. Šlo ovšem o stavbu velmi prestižní, provedenou na vysoké stavební úrovni.
Rozvíjela exponovaná poloha kaple vizi Karla IV. o Praze jako Novém Římě nebo Jeruzalémě?
Inspirace Karla IV. obrazem Nového Říma či Jeruzaléma mohla zrod Nového Města i umístění kaple ovlivnit, ale nakolik, to nelze určit. Karel IV. a jeho urbanisté podle mého názoru věděli, že Dobytčí trh nebude určen jen pro hospodářské účely, ale dostane také funkci duchovní, ideovou a reprezentační.
Vláda Václava IV. se odehrávala ve zjitřené době. Poznamenalo to i osudy stavby?
Kapli v roce 1403 Bratrstvo obruče a kladiva předalo se všemi právy a důchody pražské univerzitě. Jménem Koleje národa českého se tohoto aktu zúčastnil také mistr Jan Hus. Univerzita objekt využívala též pro slavnostní účely. Býval zde zahajován či končen akademický školní rok, v kapli a na hřbitově probíhaly pohřby významných představitelů univerzity.
Vystavování pokladů římsko-německých králů a císařů patřilo k největším slavnostem v Čechách i v Římské říši. Dokdy na Dobytčím trhu probíhalo?
Šlo o významný svátek sv. Kopí a hřebů Páně, který se zde konal každoročně od roku 1354 vždy v pátek po druhé neděli velikonoční za účasti desítek tisíc osob. Jak zmiňují doboví svědci, hostů přijíždělo tolik, že pražští pekaři pro tyto zástupy nestačili péct chleba. S nástupem husitských válek končí ukazování ostatků a kaple sloužila jen k liturgickým účelům, poslední ostatková slavnost souvisí zřejmě se Zikmundem Lucemburským. Roku 1437 zde byla vystavena do kamene vytesaná kompaktáta, tedy dohoda mezi husitskými Čechami a církevním koncilem mimo jiné o příjímání podobojí.