Bible 2 prozradí, co dělal Bůh po velké párty
Představte si, že Bůh začal sedmého dne slavit stvoření světa. Párty nad vydařeným dílem trvala dlouhé miliony let až do momentu Ježíšova ukřižování, kdy Bůh znaven usnul. Teď se na gauči probudil a nestačí se divit, co jeho zástupci se Zemí a lidmi na ní za ty dva tisíce let provedli. Zbraně, války, peníze a navíc povážlivě narůstající poměr „kreténů“vůči zbytku populace.
Inspirace komiksem
Nejnovější inscenace pražského prostoru NoD nabízí divákům představení, které se může opřít o vděčné téma i zvolenou formu nekorektního sitkomu. Tvůrcům navíc šly na ruku i některé známé osobnosti, už průvodní slovo Jana Přeučila dělá divy. Ten ovšem není jediný, ale to bychom divákům prozradili příliš.
Představení, které se otevřeně inspirovalo internetovými komiksovými stripy Adventures of God, si skutečně servítky nebere. Vtípků a narážek, které kombinují současnou popkulturu s biblickými, křesťanskými i historickými motivy dokázal tým okolo autora a režiséra Janka Lesáka skutečně využít. Konzervativnější divák, který do NoD na mladé umělce vyrazí, se tak musí obrnit velkou porcí nadhledu. Ovšem odměnou mu budou nejen invenční hlášky, ale vlastně i zamyšlení se nad stavem naší země, které Lesák do svého kusu zabalil až ve druhém sledu.
Problém novinky je především forma; při vší úctě ke snaze mladých tvůrců i začínajících herců, představení postrádá kompaktní tvar. To, že kus vychází z krátkých komiksů s opakující se pointou, zkrátka jen tak zastřít nejde, takže si Lesák pomáhá jinglem a zatmívačkou. To sice na jednu stranu evokuje slibovaný sitkom, na tu druhou to ovšem představení příliš kouskuje a diváka hned v úvodu unaví. V druhé polovině se od tohoto nadužívaného postupu naštěstí ustoupí a představení graduje. Tedy až do momentu, kdy tvůrci zařadí dost banální motiv paralelních dimenzí. I přes tyto dvě zásadnější výtky je ale Bible 2 vcelku zábavným dílem.
Janek Lesák spolu s Natálií Preslovou nyní řídí divadelní produkci NoD; ta v jejich režii sází na současnou tvorbu začínajících umělců. Takových prostorů u nás přibývá, naštěstí, čas od času je totiž osvěžující na něco takového vyrazit. Divák pak případné technické či profesionální nedostatky rád odpustí.