Pomoc, kterou vyšetřují
Měla to být úleva pro rodiče postižených dětí – kolokočárky. O prodejce se zajímá policie, vzal peníze a dosud je nedodal.
Václav Janouš
Když Michal Bárta zahlédl na internetu nabídku kolokočárku, speciálně upraveného kola, kde vpředu v sedačce lze vozit postižené dítě, zaradoval se a okamžitě poslal zálohu. Byl to typ kola, který přesně hledal – aby mohl vyvézt svého syna, který trpí epilepsií.
Odeslal zálohu a od loňského léta čeká.
Stejně jako desítky dalších lidí a nadací, které chtěly postiženým dětem pomoci. Firma dodnes žádné kolokočárky nedodala a případ teď vyšetřuje pražská kriminálka. Majitel e-shopu, který kola lidem sliboval, se teď dušuje, že do konce března stroje dodá. Takových termínů už lidé slyšeli mnoho.
„Nepředpokládali jsme, že se někdo bude přiživovat na utrpení rodin s postiženými dětmi. Už tak máme málo peněz, sháníme často i starší věci, a když jsme tento kolokočárek viděli, říkali jsme si, že si jej kvůli malému dopřejeme a pořídíme jej, abychom jej mohli brát na výlety. Nemáme ani peníze ani kolo,“vypráví Michal Bárta ze severních Čech. Jeho syn nechodí, nemluví. V šesti letech je vývojově jako desetiměsíční miminko.
Ani jeden kus
Firmě Oldřicha Neumanna Tradecon Trading poslal Michal Bárta patnáct tisíc, necelou polovinu ceny kolokočárku. Ty dodnes na e-shopu kolokocarky.cz Neumann nabízí v cenách od 20 do 46 tisíc korun podle provedení. Lidé na webu nejčastěji objednávali zlatou střední cestu – ten za necelých 37 tisíc korun. Ty chtělo postiženým koupit i několik nadací. Například nadace Život dětem, která za kočárky zaplatila zhruba 360 tisíc korun. „Chtěli jsme pomoci a přispět deseti lidem. Dodnes nemáme ani jeden dodaný kočárek, respektive jedna maminka dostala jeden použitý a otlučený kolokočárek, do jehož sedačky se dokonce dítě ani nevejde,“říká zklamaně ředitelka nadace Maria Křepelková.
Už tak to mají těžké...
Více než to, že nadace nemá peníze, ji mrzí dopad pro rodiny s postiženými dětmi. „Zklamávat tyto rodiny, které už tak jsou na tom špatně kvůli postižení svých dětí, je strašné,“vysvětluje Křepelková, která se připojila k trestnímu oznámení a policii poskytla důkazy.
Stejně jako bývalá obchodní zástupkyně firmy Radka Krčmářová. Žena, které se myšlenka kolokočárků líbila, a když na webu firmy četla, že hledají obchodní zástupce, začala výrobky prodávat.
„Nasmlouvala jsem lidi, uhradila jsem zálohu třicet tisíc za první dva kolokočárky a pak se dozvěděla, že nic nebylo dodáno, a jen slyšela výmluvy, jak už se budou vyrábět. Dodnes nic,“říká Krčmářová.
Jednatel firmy Oldřich Neumann přiznává, že postiženým rodinám žádné výrobky nedodal. Má pro to své vysvětlení – všichni dodavatelé, kteří kolokočárky měli dodávat, nesplnili podmínky. „Dvanáct firem mi řeklo, že to vyrobí, vzaly si zálohy a nic. S jednou firmou jsem se i málem popral. Mě stál ten projekt milion korun a ten projekt šel do kopru,“vysvětluje Neumann. Slibuje, že do konce března se všechny rodiny, které zaplatily zálohy, dozvědí termíny, kdy jim kolokočárky dodá. „Bude to vyrábět firma kousek od Prahy,“říká Neumann. Její jméno sdělit však odmítá. „Nechci ji jmenovat, aby z toho zase nebyla nějaká další kauza,“vysvětluje.
Jak je tedy možné, že na webu inzeroval přesné typy včetně fotografií a popisu, že je buď vyrábí český, nebo čínský výrobce, ačkoliv kola nikdy neexistovala? To příliš vysvětlit neumí. „Pár čínských kolokočárků jsem dovezl, ale byly hrozné kvality, nevydržely ani rok,“říká Neumann.
Případ nyní vyšetřuje policie pro podezření z podvodu. Nikdo zatím však nebyl obviněn.
Chtěli jsme přispět deseti lidem. Nemáme ani jeden dodaný kočárek, respektive jedna maminka dostala jeden použitý a otlučený kolokočárek, do jehož sedačky se dítě ani nevejde.