Evropa upletla bič na řetězce. Český je přísnější

Filip Horáček

Evropská unie se rozhodla chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodníků. Česko už svou obdobu směrnice, přijatou minulý týden Evropským parlamentem, má od roku 2010. Lidově se jí říká bič na řetězce, odborně zákon o významné tržní síle. Tuzemskou legislativu není důvod zpřísňovat.

„Zákon máme velmi dobrý, obsahuje relativně všechno z evropské směrnice. Pokud budou vůbec nutné, tak jen drobné úpravy,“říká Margita Balaštíková (ANO), předsedkyně parlamentního podvýboru pro potravinářství.

Drobným úpravám se však podle ní český zákon, který je přísnější než ten unijní, nevyhne. V čem konkrétně, neupřesnila. Zákonodárci čekají na překlady evropské verze, jejíž součástí je řada pozměňovacích návrhů. Na implementaci směrnice má Česko dva roky.

Zákon v tuzemsku před devíti lety a následně po novelizaci v roce 2016 vedl především k podstatnému zkrácení splatnosti faktur za dodané zboží z několika měsíců na maximálně třicet dní. Zároveň zakázal účtování zpětných bonusů za různé služby nebo prodejní výsledky. Pravidla si vynutil pod hrozbou vysokých pokut.

Zatím nejvyšší padla letos v únoru. Řetězce Billa a Penny Market mají zaplatit pokutu 164 milionů korun za uplatňování takzvaného RGB bonusu, který je podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v podstatě zakázaným zalistovacím poplatkem. Podobné poplatky si dříve vynucovali i jiní obchodníci jako vstupní podmínku za to, že vůbec začnou odebírat zboží od dodavatele. Pokuta je pravomocná, Billa a Penny s ní souhlasily výměnou za její snížení o dvacet procent.

Zákon o významné tržní síle napadaly, mj. kvůli příliš obecnému znění, obchodní řetězce, ale i politici z pravého spektra. U Ústavního soudu leží od roku 2016 žaloba skupiny senátorů, kteří jej považují za diskriminační a narušující smluvní svobodu dodavatelů s odběrateli.

„Celý zákon je naprosto zbytečný. Větší tržní sílu než řetězce mají velké firmy, jako pekárny Penam,“namítá poslankyně ODS Veronika Vrecionová, která byla hlavním vyjednavačem kritiků, kteří usilují o zrušení zákona.

Jejich pozici však teď značně oslabuje schválení směrnice v europarlamentu. „Je to potvrzení toho, že má zákon zůstat zachován. Teď už ho Ústavní soud nemá důvod rušit,“myslí si Balaštíková. Stejného názoru je právnička Potravinářské komory ČR Markéta Chýlková.

Přestože je český bič na řetězce přísnější než jeho unijní verze, bojí se kritici jeho dalšího utažení. Balaštíková, která má v podvýboru hlavní slovo, tvrdí, že legislativa stále není dostatečná. „Řetězce stále vracejí zboží před ukončením záruční doby. U pekařských a mlékárenských výrobků se to už neděje, ale jinde ano,“podotkla.

Existují i snahy ze zákona odstranit ustanovení o tom, že odběratelé stále smějí požadovat bonusy ve výši tří procent z ročních tržeb dodavatele. „Dodneška je problém vysvětlit, co to je,“říká ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Řetězec tak může požadovat například „růstový bonus“jedno procento při dosažení určitého obratu za prodané zboží, ale i různé služby, jako je třeba regálné.

Nová evropská směrnice je potvrzení toho, že má zákon zůstat zachován. Teď už ho Ústavní soud nemá důvod rušit.

Margita Balaštíková

Řetězce platí méně

Názory výrobců potravin na dopad zákona se různí. Shodují se však v tom, že se zákazem praxe zpětných bonusů, kdy dodavatel dopředu nevěděl, co si obchodník strhne, fakturační ceny plošně klesly. Jinými slovy: řetězce si bonusy vynahradily tím, že začaly akceptovat dodávky zboží za nižší ceny. Pozitivní dopad byl podle jednatele Jaroměřické mlékárny Bedřicha Štechera v tom, že si řetězce přestaly přefakturovávat náklady na prováděné audity.

„Já bych zákon zrušil, je zbytečný,“tvrdí Michal Škoda, zakladatel výrobce jogurtů Hollandia. Změnu oproti minulosti vidí jen v tom, že se bonusy a další poplatky přenesly do čistých fakturačních cen nebo marketingových aktivit. Řetězcům tak firma hradí řádově miliony korun za reklamní kampaně v televizi či rozhlase. „Trh se stále řídí zákonem nabídky a poptávky,“dodal.

Spoluzakladatelka výrobce pražených oříšků Alika Jana Kremlová si dopad vychvaluje. Už prý nemusí platit za reklamu v akčních letácích až 10 procent z ceny.

Podle Ondřeje Beránka, jednatele Bohemia Sekt, je teď situace naopak horší. „Až na výjimky bonusy nebyly netransparentní. Nyní už nemáme garantováno protiplnění, například za marketingové služby nebo podporu prodeje,“řekl.