Reforma: co se chystá na pacienty

Místo na polikliniku ke specialistovi jen ke svému praktickému lékaři. Jaké přijdou změny v péči?

Vypisovač žádanek či lékař neschopný cokoli léčit. Pacienti se mu vyhýbají a jdou rovnou ke specialistovi či do nemocnice. Léty zažité smýšlení o „zbytečném“praktickém lékaři má změnit reforma primární péče. Během několika let se má stát praktik základem zdravotnického systému a být pacientovou první volbou. „Základní myšlenkou je, dejme lékařům kompetence léčit, jsou toho schopni,“říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

První změny pacienti pocítí letos.

1

Kvalitnější vyšetření

Do ordinací praktických lékařů můžou od ledna na prevenci docházet onkologičtí pacienti po ukončené léčbě, kterým to doporučil jejich specialista. Z dat pojišťoven vyplývá, že první desítky praktiků už pacienty převzaly.

Větší roli mají od začátku roku lékaři i v diagnostikování karcinomu tlustého střeva, na který ročně umírá přes dva tisíce lidí. Vyšetření na skryté krvácení ve stolici tak může dělat i praktik a k odborníkovi odešle jen pacienta s pozitivním výsledkem.

Přístroj, který je k vyšetření třeba, asi polovina lékařů už má. Analyzátor CRP totiž nyní používají ke zjištění zánětu v těle (provádí se z kapky krve), aby věděli, kdy nasadit antibiotika. „Mohli jsme ho ale používat jen na CRP, ne na stolici,“říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka a dodává, že příští rok se bude jednat třeba o výkonu, který je nutný k akutní diagnostice infarktu či plicní embolie a trombózy.

Dětští praktičtí lékaři mají od Nového roku hrazené vyšetření novorozenecké žloutenky a otoskopii. Doposud musel lékař pro zjištění hladiny bilirubinu u žloutenky nabírat krev a posílat ji do laboratoře. Teď může použít přístroj, který se přiloží ke kůži a jednoduše hladinu změří.

Otoskop lékaři využijí pro vyšetření zánětu středouší. „Použiju ho, když potřebuji vědět, jestli to ještě zvládneme sami, nebo už dítě musím poslat k ušnímu,“vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Otoskopií lze zabránit i zbytečnému nasazení antibiotik.

2

Více léků na předpis Zbytečné návštěvy specialisty jen pro recept má řešit širší seznam léků, které bude moci praktik předepsat. „Volal mi diabetik, byl amputován. Ptal se, proč ho vozí sanitka k diabetičce 17 kilometrů a lék mu nenapíše praktická lékařka, kterou má za rohem,“popisuje Jana Petrenko z Koalice pro zdraví.

Se změnou se začalo už loni. Od října může praktik pro dospělé psát základní léky na močovou inkontinenci, takzvaná spasmolytika, která snižují frekvenci močení a urgentní nucení na močení. Od ledna se uvolnil pregabalin na neuropatické bolesti dolních končetin, které způsobuje poškození senzitivních nervů. Ty při chůzi umožňují pacientovi rozeznat, jde-li po koberci nebo třeba po štěrku. „My potřebujeme léky proti alergickému zánětu spojivek a alergické rýmě. Maxitrol je vázaný na specialistu, přitom v zahraničí se dá koupit v lékárně,“upozorňuje za dětské lékaře Hülleová. Za léky na diabetes II. typu jsou v jednání gliptiny.

3

Lepší vybavení ordinací

EKG, analyzátor CRP, pulzní oxymetr (monitoruje nasycení tkání kyslíkem) či přístroje na diagnostiku akutních stavů, třeba infarktu myokardu. U gynekologů povinně ultrazvuk. Během následujících osmi let by se mělo vybavení ordinací praktiků podstatně zlepšit. Díky tomu by jen neposílali pacienty na vyšetření, ale mnoho situací by zvládli sami. Jaké přístroje to přesně budou, se rozhodne možná ještě letos. „Pacienti, u kterých bude něco diagnostikováno, budou posláni o patro výš, kde diagnostika bude detailnější,“vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Komplikované případy dál budou léčit ambulantní specialisté.

4

Sdružené praxe

Delší ordinační dobu a méně čekání by mělo přinést zase sdílení přístrojů – tedy takzvané sdružené praxe. Jde o model jakýchsi minipoliklinik, kdy na jednom místě spolupracují dva či tři kvalifikovaní lékaři (na rozdíl od současných řetězců), k dispozici je více sester, recepce i administrativní pracovník. Pacient by už neměl narazit na zavřené dveře. Jak by mohly sdružené praxe fungovat, zjistí pilotní projekt, který se připraví letos. Nastaví se úhradová pravidla, bude se hledat i model sdílení přístrojů mezi lékaři. Pilot poběží asi dva roky. „Bude to i změna v myšlení. Myslím, že je to pro mladé lékaře, kteří do systému vstupují už s jiným přístupem,“myslí si Petr Šonka.

5

Pohotovosti

Chystá se i změna v provozu pohotovostí. Ty jsou dnes rozesety na různých místech, třeba na poliklinikách, a pacient je mnohdy složitě hledá, navíc nefungují všude.

Během následujících let tak v každém okrese vznikne nově u jedné ze stávajících nemocnic urgentní příjem určený jen pro akutní případy a záchrannou službu a současné pohotovosti se k urgentům postupně přidruží.

Sloužit na pohotovosti budou jako doposud praktičtí lékaři, ovšem v nové roli. Vytřídí pacienty, kteří na urgent nepatří – například s bolestí v krku – a tyto méně závažné případy buď hned sami vyřeší, nebo doporučí specialistu.

„Není služba, kdy bychom takové případy neřešili. V Motole je pohotovost přidružená k urgentu, jenže pracuje jen v noci a o víkendech. Část pacientů se odkloní, ale zase je zavalená pohotovost případy, které by počkaly nejen do druhého dne, ale i do pondělí,“popisuje stav v terénu primářka urgentu dospělých nemocnice v pražském Motole Lenka Kozlíková a dodává, že nutná je hlavně osvěta mezi pacienty. Za obsazení služeb bude odpovídat kraj.