Balon jako předsunuté oko meteorologů
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Na den otevřených dveří meteorologové vypustili balon a naměřili teplotní rekord.
Roman Šafhauser
KAMÝK Nejlepší informace o tom, jak se žije Pražanům, mají meteorologové. Z jejich měření se lze dozvědět, že nejprašnější je okolí Malešic nebo Karlova náměstí, že nejbohatší na srážky a největrnější je západ Prahy, nebo že příroda se v teplém městě probouzí dříve než jinde.
Jak se k takovým výsledkům meteorologové dopracují, o tom se mohli návštěvníci přesvědčit v sídle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Komořanech a v libušské observatoři v Kamýku. Nejen tato dvě pracoviště se v Česku otevřela v rámci světového dne meteorologie.
„Pracoviště na Libuši a v Komořanech jsou centrálními pracovišti, odkud se koordinuje a řídí činnost na území České republiky. V libušské observatoři se specializují na sběr dat z radarů, satelitů, družic a měří i data z meteorologických balonů,“popsal ředitel ČHMÚ Mark Rieder.
Právě vypuštění balonu s radiosondou přilákalo desítky lidí. Sonda přivázaná k balonu měří teplotu, vlhkost vzduchu i vítr. Balon po naplnění vodíkem měří necelé dva metry, ale po vystoupání do stratosféry ve třiceti kilometrech se roztáhne až na osm metrů, než praskne a sonda spadne volným pádem zpět na zem. Úraz ale podle meteorologů nehrozí.
„Standardní radiosonda váží asi osmdesát gramů, je v polystyrenovém obalu a její dopadová rychlost je přibližně 15 metrů za sekundu. Je to bezpečnější než dopad kroupy na hlavu. Těžší jsou ozonové sondy, které váží až šest set gramů. Na ty přiděláváme padák,“vysvětlil pracovník ČHMÚ z oddělení aerologie Martin Motl.
Radiosondy na místě vypouštějí meteorologové třikrát denně, přitom o nich musí vědět piloti letadel, která v okolí prolétávají.
Data z vyslaných sond jsou společně s daty ze stanic po celé republice využita v pracovišti v Komořanech k předpovědi počasí a sledování srážkové oblačnosti.
Ukázkou přesnosti byla předpověď meteorologů na první jarní sobotu, kdy polovina stanic v Česku zaznamenala teplotní rekordy. O dvě desetiny nižší než v Žatci padl na stanici v Praze-Karlov, kde naměřili 21,6 stupně Celsia.
Boj proti tepelným ostrovům
Meteorologické údaje pomáhají sledovat také dlouhodobé změny klimatu. Podle údajů ČHMÚ z nejstarší české stanice v Klementinu je patrné, že se teploty zvyšují od konce 19. století. Loni se dokonce průměrná roční teplota vyšplhala na 12,8 stupně, nejvýše od roku 1775. Města v takových vedrech trápí takzvané městské tepelné ostrovy.
„Tento jev se projevuje kvůli městské zástavbě, průmyslu a dopravě. Nejvyšší teploty v Praze zpravidla naměříme v centru, tam je nejnižší nadmořská výška a největší zástavba,“uvedla meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. Mikroklima velkých měst ovlivňuje i příchod ročních období. Podle Honsové v Praze zpravidla začínají kvést zlaté deště i ostatní rostliny dříve než v ostatních krajích. Je to dáno právě vyššími teplotami i nadmořskou výškou.
Praha zatím v boji proti tepelným ostrovům mnoho kroků nepodnikla, přestože loni přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu. Nové vedení města si dalo za úkol zazelenit metropoli novými stromy a v plánu je vznik parku na dosavadní zemědělské půdě na Dívčích hradech. Příměstský park by měl vzniknout také na soutoku Berounky a Vltavy.
Kašny a ztracené prameny
Podle architekta Petra Leška, který se zabývá zlepšováním veřejného prostoru, nejsou parky samospásné. Ochlazují jen nejbližší okolí, proto považuje za lepší řešení výsadbu alejí v ulicích, které mohou okolí ochladit až o deset stupňů.
„Je potřeba, aby plánování technické infrastruktury bralo výsadbu stromů v potaz a pokaždé, když se rozkope ulice v rámci oprav, tak by se v ní měly vysadit stromy,“myslí si Lešek a dodává, že zeleň chybí i v řadě vnitrobloků v centru města.
Za chybu považuje svedení přítoků Vltavy a studánek do kanalizace. Lepší využití by si například zasloužil Libušin pramen v Podolí. Dnes je tam jen trubka v kamenné zdi, která vede rovnou do kanálu. Větší vodní plochy by také mohly mít Botič, Rokytka nebo Motolský potok.
Dalším prvkem, který by v součtu mohl snížit teplotu v ulicích, jsou podle Leška vodní kašny, na které byla Praha v minulosti bohatá. Na Václavském náměstí byly dokonce tři kašny, které byly odstraněny.