Delfín ovládl světové nebe
Století se značkou Aero se představuje na nové výstavě v Národním technickém muzeu
Jan Bohata
LETNÁ Za volant vozů se značkou Aero usedaly prvorepublikové filmové hvězdy i choť prezidenta republiky. Stroje z letecké továrny Aero náležely k nedílné součásti nejen československého letectva. Proslulá fabrika se na vývoji a výrobě letadel podílí i sto let po svém vzniku. Slavnou značku aktuálně představuje Národní technické muzeum (NTM) na výstavě Století se značkou Aero. Podílí se na ní také vodochodská firma Aero.
Součástí výstavy v NTM jsou dobové modely letadel Aero. Ty pocházejí ze sbírky meziválečného vlastníka továrny JUDr. Vladimíra Kabeše. Návštěvníci si mohou prohlédnout vrtule se znaky Aero, palubní desky letadla historického Aera A-12 i současného Aera L-159 ALCA. Jsou zde i vystřelovací sedačky VS-1 a VS-2 a prstencová nádrž z letadla Aero L-29 Delfín.
„Na budově NTM byl umístěn jako doklad vyspělosti československého průmyslu letoun Aero L-29R Delfín, který poutá velkou pozornost. Nyní představujeme návštěvníkům stoletou historii na výstavě v Dopravní hale muzea,“zve na akci Karel Ksandr, ředitel NTM.
Aero bývá historicky spjato hlavně s letadly a podobně je tomu na výstavě. „Historie Aera je spjata nejen s letouny, ale také s piloty. Proto je část výstavy věnována také jim a jejich úspěchům,“uvedl spoluautor výstavy Pavel Kučera z firmy Aero.
V obchodním rejstříku se značka objevila pár měsíců po vzniku republiky, v únoru 1919 jako „Aero – továrna letadel“. Ještě týž rok fabrika ve Vysočanech na okraji Prahy vytvořila první stroj, Aero A-1. Nešlo ještě o zcela originální konstrukci, model vycházel z rakouského průzkumného a cvičného letounu Hansa-Brandenburg.
Na začátku 20. let Aero vyvinulo jeden ze svých prvních slavných modelů, A-12. Mezi piloty oblíbené stroje, pochopitelně dvouplošníky, lámaly v polovině 20. let dobové rychlostní rekordy. „Aero uspělo na tratích na 100 a 200 kilometrů se zatížením 250 a 500 kilogramů,“uvedl historik Václav Němeček.
Na Modrém ptáku světem
Kompas, hodinky a nanejvýš náčrtky nebo turistické mapy jako navigační náčiní postačilo v roce 1926 letci Vilému Stanovskému a mechaniku Františku Šimkovi na legendárním letu třemi kontinenty. Na trasu 15 tisíc kilometrů napříč Evropou, Asií a Afrikou samozřejmě vyrazili na aeru, přesněji modelu Ab 11, přezdívaném Modrý pták.
Stanovský během letu zvládl i nouzová
přistání v Řecku a Portugalsku. Při tom druhém posádka Modrého ptáka při dosednutí do skalistého terénu prožila horké chvilky. „Nejdelší rovný kus měl nanejvýš 20 metrů,“vzpomínal Stanovský. Z Aera Ab-11, které Stanovský znamenitě propagoval, se stal i výhodný vývozní artikl. Sérii letounů koupil finský Ilmavoimat, vojenské letectvo.
Po návratu z rekordního letu se Stanovský stal mediální hvězdou. Za války se pilot zapojil do odboje v organizaci Obrana národa. Po zatčení gestapem se ocitl v koncentračním táboře Dachau. V roce 1952 se po provokaci StB Stanovský ocitl ve věznici znovu. Za velezradu jej komunistická justice poslala na 17 let za mříže.
V době kritického ohrožení republiky na konci 30. let Aero vyvíjelo moderní dvoumotorový model bombardéru A-300. O jeho zařazení do výzbroje československého letectva se však rozhodovalo až na podzim 1938. Dny 2. republiky kvapem spěly k neblahému konci, k sériové výrobě nedošlo. „Třístovku“si ve výzkumném ústavu po německé okupaci Prahy se zájmem prohlédl generál Ernst Udet, někdejší letecké eso velké války, z technického oddělení říšského ministerstva letectví. Stroj německé letectvo odvezlo do Říše.
Český letecký průmysl se Němcům znamenitě hodil. V Aeru okupanti vyráběli poloskořepinové konstrukce s nosným potahem a vybavením pro průzkumné a výcvikové úkoly typů Focke-Wulf Fw 189 a Siebel Si 204.
V 50. letech přišla do Aera proudová éra a stěhování do Vodochod. Na výrobních linkách se v licenci rodily slavné stíhačky MiG-15 a jejich následovníci MiG-19 a MiG-21. V roce 1955 se začala psát také historie zřejmě nejslavnějšího tuzemského proudového stroje L-29 Delfín. Více než tři tisícovky delfínů sloužilo ve dvou desítkách světových letectev. Následovaly modely L-39 Albatros a nyní L-159 ALCA.
Aerovka Valentina Dobrotivého
Nejen létající stroje těžší vzduchu, ale také auta opouštěla vysočanskou továrnu Aero. Ani zde nezačala firma s čistě vlastními modely. Převzala vůz značky ENKA, z nějž se stal vzor pro Aero 500.
Legendou na českých silnicích se stalo například Aero 30, vyráběné od poloviny 30. let a pro svou eleganci přezdívané český Jaguár. Slavná Sodomkova karosárna upravila typ Aero 50.
S jedním z nich jezdila choť tehdejšího prezidenta republiky Hana Benešová. Sodomkou upravená „padesátka“si zahrála také v komedii Valentin Dobrotivý s Oldřichem Novým.