Švédové důvěřují alkoholovému řetězci víc než parlamentu

STOCKHOLM Není to jen tak, rozhodnout se ve Švédsku pozdě navečer, že se uspořádá nenadálá párty. Kdo nemá doma dostatečné zásoby pití, jen těžko je narychlo doplní.

Švédové totiž žijí v tyranii státního maloobchodního monopolu nazývaného Systembolaget. Jen tady si – vedle restaurací a barů – mohou lidé koupit nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 3,5 procenta.

K někdejší prohibici z minulého století to má daleko, ale zájemcům o bujaré pitky to dokáže nákup pár potřebných lahví notně zkomplikovat. Obchodů je v celé desetimilionové zemi jen pár stovek, mají navíc striktně omezenou krátkou otevírací dobu.

Když spadne roleta, mají Švédi smůlu. Mohou si dát leda sklenku v restauraci, ale nesmějí z ní alkohol odnášet.

Co je na tom všem ale nejpodivuhodnější, Švédům se tento kolotoč překážek a regulací, který jim komplikuje večerní oslavy a tahy, nesmírně zamlouvá.

Podle čerstvého průzkumu je Systembolaget, kterému říkají lidé ve zkratce jen System, nejoceňovanější institucí v zemi. Daleko před politiky, parlamentem a jednotlivými stranami.

Švédové jsou s regulací alkoholu srozuměni. „Lidé uznávají, že v tomto ohledu je intervence státu namístě,“řekla agentuře Reuters Magdalena Gergerová, která stojí v čele Systembolagetu. Na rozdíl od jiných šéfů její práci nikdo nehodnotí podle stoupající křivky prodeje.

Pro Švédy je hlavní, že se pití alkoholu udržuje v umírněných mezích. Se spotřebou mezi čtyřmi až pěti litry čistého alkoholu na hlavu ročně jsou až v druhé evropské desítce konzumentů.

Celkem 78 procent z celkových 1 200 dotázaných ve studii společnosti Medieakademin uvedlo, že alkoholovému monopolu „docela“či „velmi“důvěřují. Oproti loňskému roku, kdy se takto vyjádřilo ve prospěch Systembolagetu 71 procent lidí, se důvěra ještě zvýšila.

Na druhé příčce se umístily policejní síly, za nimi vzdělávací systém, na čtvrté pak skončila proslulá skandinávská značka Ikea. Politici dopadli mnohem hůř.

Vláda, kterou se po loňských zářijových volbách a následné patové situaci podařilo zformovat premiérovi Stefanu Löfvenovi až po čtyřech měsících, má důvěru jen 30 procent respondentů. Zhruba stejnou přízeň mají i obě tradiční strany, Löfvenovi sociální demokraté a opoziční Umírnění.