Den B: brexit, který nenastal

LONDÝN Od dnešní půlnoci už Británie neměla být členským státem Evropské unie.

Realita je jiná. Britská vláda a parlament ani po dvou a půl letech od referenda v červnu 2016 nenašly způsob, jak z EU bez zbytečných dramat odejít. Nakonec Británie musela požádat EU o odklad.

Řešení nepřinesli ani britští poslanci, frustrovaní ze zmateného postupu britské vlády, kteří převzali kontrolu nad agendou. Výsledek? Na všech osm návrhů, jak dál postupovat, poslanci odpověděli Ne. Výsledkem je jedno velké Nevím.

Nejblíž shodě paradoxně byly návrhy, které požadovaly brexit co nejmírnější či žádný. Návrh setrvat v celní unii s EU neprošel o osm hlasů a návrh na vyhlášení druhého referenda o 27 hlasů. Jednání Británie tak připomíná starý vtip: Neví, co chce, a když to dostane, tak zjistí, že to není to, co chtěla.

Přesně před dvěma lety britská premiérka Theresa Mayová odeslala do Bruselu oznámení, že na základě výsledku referenda z roku 2016 Británie aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy. Tím začalo dvouleté vyjednávací období, které mělo zajistit spořádaný brexit.

Obsáhlá dohoda, kterou za tu dobu Mayová a zástupci Evropské unie vypracovali, ale od listopadu loňského roku leží na stole. Britští poslanci ji dvakrát zamítli, a pokud budou mít možnost, učiní tak zřejmě i potřetí.

Británie se potácí v chaosu bez jasného plánu, co dělat. Na posledním evropském summitu minulý týden Mayová proto požádala členské státy EU o odklad.

Duben, květen, příští rok...

Novým 29. březnem se poté stala dvě data. V případě, že britský parlament ani napotřetí neschválí odchodovou dohodu, nastane ke dni 12. dubna pravděpodobně tvrdý brexit. Pokud dohodu přijme, bude mít britská vláda čas do 22. května dohodu legislativně zapracovat a vystoupí tedy poté.

Ještě je ale možná i další varianta, a to podstatně delší odklad v případě, že Británie předloží jasnou představu, jak chce postupovat dál. Tedy že to, co nestihla za poslední roky, stihne během následujících několika týdnů.

Tímto „plánem“by podle hlavního evropského vyjednavače Michela Barniera mohly být nové volby nebo vypsání nového referenda. Ani jedno se ale v tuto chvíli nejeví jako pravděpodobné. Nové referendum navíc britští poslanci během středečního hlasování mírnou většinou zamítli.

„Odložit brexit stranou“

Evropští vyjednavači nicméně i přesto delší odklad zatím nechávají jako otevřenou možnost. Už na summitu měli v záloze ještě jedno datum: 31. březen 2020. Brexit by tak vycházel za rok na apríla.

Právě toto datum je zatím k dispozici i pro případ, že Mayová po dalším prohraném hlasování požádá o odklad znovu.

„Chceme se konečně zabývat něčím jiným než brexitem. To je výhoda dlouhého odkladu. Mohli bychom brexit odložit stranou a normálně dál fungovat,“řekl listu The Guardian zdroj z Evropského parlamentu.

Stejně jako dosud není stále jasné, která z mnoha variant nakonec nastane. Theresa Mayová sice oznámila, že někdy rezignuje, bližší časový údaj ale neuvedla.

Konzervativní poslanci ji beztak nemohou zkusit odvolat z funkce dříve než v prosinci. Neúspěšně se o to pokusili už na konci loňského roku a podle stranických pravidel to mohou zkusit znovu nejdříve po dvanácti měsících.