Chrám Ramesse II., syna boha slunce Co odhalila česká senzace

Panovník Ramesse II. postavil svůj chrám v Abúsíru mimo jiné proto, aby se připodobnil k dávným egyptským králům, kteří zde nechali vystavět pyramidy i chrámy slunečního kultu. Dával tím také najevo, že i on je synem a zástupcem boha slunce Rea na zemi, a posílil tak své výsadní postavení před bohy i lidmi. To je závěr českých vědců, kteří Ramessův chrám vykopali z písku.

Když egyptologové roku 2017 ohlásili objev chrámu Ramesse II., byla to senzace. Tento panovník z 13. století před Kristem, za jehož vlády země prosperovala, stavěl po celém Egyptě. Podobná památka spojená s jeho jménem však na starověkém pohřebišti v Abúsíru, kde Češi pracují už 60 let, do té doby objevena nebyla.

Svět žasl nad úspěchem Čechů, ti však příliš překvapeni nebyli. „Pro nás to bylo spíš zadostiučinění. Z různých písemných pramenů jsme věděli, že někde v této oblasti, tedy u starověkého hlavního města Egypta Memfidy, se nachází minimálně jeden chrám, který nechal Ramesse II. vybudovat. Nikdy se však nepodařilo objevit bloky, které by z tohoto komplexu pocházely,“říká egyptoložka Jana Mynářová, která byla u archeologických prací při odkrývání chrámu.

Zájem o mocenské centrum

Egyptologové se z terénu přesunuli k pracovním stolům v Praze a zjišťují, co jejich objev vlastně znamená, aby ho mohli zasadit do souvislostí a přidat další ucelený dílek do obrazu života na Nilu před více než 3200 lety. Odpověď na základní otázku, proč Ramesse II. postavil chrám na vrcholcích tisíciletých hrobek na abúsírském pohřebišti, které patřilo k Memfidě, už mají.

„Memfida byla tradiční náboženské, administrativní a mocenské centrum a od počátku Nové říše prožívala obnovu. Korunovat se tu nechal už první panovník 18. dynastie Ahmose. Zájem novoříšských králů o tuto oblast byl enormní, takže volba Ramesse II. nebyla náhodná,“říká Jana Mynářová.

Potvrzuje to také egyptolog a expert na staroegyptské náboženství Jiří Janák. „Ramesse II. i jeho předkové si uvědomovali, v čem byl Abúsír historicky silný. Moc dobře věděli, že právě tady jsou pyramidy králů z 5. dynastie i sluneční chrámy, a svou aktivitu v této oblasti cíleně směřovali ke snaze připodobnit se k těmto dávným panovníkům, kteří sami sebe označovali za syny slunce. Také Ramesse II. chtěl dát najevo, že k nim patří a že zde bude vystupovat jako milující syn slunečního boha, jehož jménem bude udržovat řád ve světě a pomáhat bohům i lidem,“vysvětluje Jiří Janák s tím, že egyptské náboženství stojí právě na myšlence vzájemné prospěšnosti. „Všichni, zejména ti zodpovědní, se mají snažit jednat tak, aby to bylo prospěšné pro všechny – pro jejich nadřízené, což je v případě panovníka bůh, i pro podřízené, což je pro panovníka lid. Král byl tedy jakýmsi prostředníkem mezi božským a lidským světem, a takový byl nejspíš i účel tohoto chrámu,“říká.

Naznačuje tím zároveň, že chrám nemusel nutně sloužit jako místo každodenního kultu jednoho konkrétního boha.

„Byl natolik poničený, že i když jsme z něj byli schopni získat zajímavé informace, jsou to zatím pouze detaily. Ze zlomků reliéfů je ale patrné, že se v něm odehrávaly spíš rituály, ve kterých sám král vystupoval jako milující syn bohů. Jedná se tedy o chrám vystavěný primárně nikoli k poctě konkrétního boha, ale spíš k rituálnímu potvrzení vazby mezi panovníkem a bohem. Měl zpřítomňovat myšlenku, že král je pozemským potomkem a zástupcem bohů,“popisuje Jiří Janák.

Chrám stával na břehu dnes již vyschlého abúsírského rybníku, který spojoval Memfidu s abúsírským pohřebištěm. Proč ho ale faraon postavil právě tady? „Pravděpodobně tam začínala procesní cesta, která vede nahoru přes písečné duny k pyramidám králů 5. dynastie. Ramesse II. postavil chrám na tomto místě úmyslně, aby byl tím prvním, co lidé na této posvátné cestě uvidí. Takže kromě náboženství, symboliky a oddanosti bohům tu jasně vidíme, že z velké části šlo také o ideologii a propagandu,“vysvětluje Jiří Janák. Egyptologové si všimli i neobvyklé orientace chrámu. Ve starém Egyptě se u těchto staveb dodržovaly světové strany, Ramessův chrám je však orientovaný jihovýchodně severozápadním směrem. „Musíme si uvědomit, že chrám nevznikl na ‚zelené louce‘ a celý prostor vypadal úplně jinak než dnes. Zaplňovaly ho různé stavby a cesty a stavba chrámu se musela stávající situaci přizpůsobit,“říká Jana Mynářová. „Často máme tendenci hledat záhady, složitě vysvětlovat a hledat hluboké náboženské konotace. Orientaci chrámu lze ale vysvětlit takto jednoduše, bylo to z praktických důvodů. Egypťané se totiž stejně jako my snažili vždy najít nejjednodušší řešení. Ano, muselo to být v souladu s náboženskými představami a tím, jak musí chrám vypadat, aby sloužil svému účelu, ale vždy je něco za něco,“dodává. Ze starověké stavby zůstaly jen podpodlažní a podlažní části. „Většina chrámu je