Město plní úlohu státu
PRAHA Někteří učitelé včera přišli do svých tříd celí v černém. Tímto gestem protestovali proti stavu školství. Vadí jim především podfinancování této oblasti, chybějící představy i roztříštěné směřování vzdělávání. Učitele například ve středu rozzlobilo rozhodnutí Sněmovny.
Ta nejdříve schválila na návrh opozice usnesení, které vyzývalo vládu, aby zvedala platy pedagogům. Do roku 2020 by dosáhli učitelé na 130 procent průměrné mzdy. Ve středu však vládní koalice zase rozhodnutí zrušila.
Ze Smart City do vzdělávání
Praha se rozhodla nově školství více koordinovat a zavést nové prvky, které by měly výuku modernizovat. „My jsme se jako hlavní město rozhodli nečekat na vládu a spustíme nové projekty, které by měly vést k inovacím ve výuce,“vysvětluje radní Vít Šimral (Piráti), který má na starosti školství.
Metropole chce na podzim spustit nový grantový program pro základní školy, které budou chtít zavádět inovativní prvky do výuky, a zřizuje Pražský institut vzdělávání nebo studentskou soutěž Škola bez plastů.
„Pražský institut vzdělávání by měl mít za úkol koordinaci mentoringu, koučinku a tandemového vyučování na úrovni základních škol,“dodává Šimral. Finance na projekty, které mají modernizaci vzdělávání podporovat, uvolnilo město z oblasti rozpočtu Smart City.
Hlavní město již schválilo také investice ve výši 600 milionů korun na výstavby a přestavby základních škol. „Přesto nám na stole leží další požadavky, zcela legitimní vzhledem k výstavbě obytných čtvrtí hlavně v menších městských částech, ve výši přesahující 5 miliard korun,“dodává Šimral s tím, že není v možnostech hlavního města tak velké částky financovat pouze z rozpočtu metropole.
V oblasti školství ještě navíc hlavní město připlácí pražským učitelům, aby jejich platy byly o něco vyšší než ty tabulkové, platné pro celou republiku.
„My jako hlavní město přidáváme na platy učitelů jak středních, tak základních škol, nově i pracovníků ve školních jídelnách, ale náš rozpočet nikdy nebude takový, abychom trvale splňovali to, co vláda slíbí,“dodává. Při podpisu koaliční smlouvy se na podzim tehdy nové vedení města dohodlo, že najdou na platy učitelů miliardu a půl.
První miliardu slíbili už letos. Rozdělit ji chtějí tak, aby putovalo 400 milionů pro školy zřízené magistrátem, to jsou obvykle střední školy, 400 milionů pro školy zřizované městskými částmi, což jsou základní školy, a sto milionů do školních jídelen. Peníze v rozpočtu zatím hledají.
Finance na pedagogické pracovníky chce Šimral najít například v oblasti sportu. „Víme, že když do Prahy přijede v říjnu NHL, lístky na akci se prodají během dvou hodin, což znamená, že divácký zájem je dostatečný, aby taková akce fungovala komerčně bez naší pomoci,“odůvodňuje některé škrty v rámci sportu.
Radní nicméně upozorňuje, že dlouhodobé doplácení na platy učitelů z rozpočtu hlavního města je neudržitelné. „Vzhledem k tomu, že investiční záměry do budoucna počítají i s výstavbou metra D a zároveň nepočítáme s tak vysokými příjmy, jaké byly v době ekonomické konjunktury, bude muset náměstek pro finance Vyhnánek udělat nějaké změny,“říká Šimral. „My doufáme, že do té doby stát upřednostní to, co ve svém vládním programu slíbil,“dodává. Položku, která zohledňuje vyšší náklady na život v Praze, by ponechali.
Opoziční zastupitel Patrik Nacher (ANO) připomíná ještě jedno riziko. „Dlouhodobě je to neudržitelné, protože se mohou ozvat další profese, které mají tabulkové platy,“dodává.
Bez pedagogického vzdělání
Město také v současné době řeší nedostatek mladých pedagogů. Zatím zahájilo spolupráci s belgickými Antverpami. Ve společném projektu hledají, jak tento trend změnit.
„My tady máme mladé učitele, ale tito mladí lidé nemají kvalifikaci – například ještě studují nebo si dodělávají magisterské studium,“říká ředitelka Základní školy Mendelova Martina Thumsová.
Na její škole spíše řeší to, že mladí učitelé do školství už vůbec nepřicházejí. „Chybí nám první stupeň, protože je hodně malých dětí, a také matematika a fyzika,“říká Thumsová.
Podle Radka Sárköziho, prezidenta pedagogické komory, učitelé nemají největší problém s nízkými platy. „ Nejvíce nám vadí, že politici nenaslouchají názorům učitelů z praxe a jejich návrhům. Změny ve školství se připravují bez těch, kdo je mají v praxi realizovat, a jsou nekoncepční,“říká.