Zoo staví domov pro vzácné čerty
Zoologická zahrada v Troji letos otevře pro papoušky pavilon, vedle vznikne zázemí pro tasmánské čerty. Ti dorazí do Prahy na podzim.
Matěj Ludvík
PRAHA Jednu z nejnavštěvovanějších institucí v metropoli čeká znovu náročný rok: odchovat stovky zvířecích mláďat, ukočírovat davy navštěvníků, kteří svými auty zahlcují dopravu v dříve klidné Troji, nebo budovat nové expozice, u nichž se mnohdy objevují nečekané problémy. Aktuální plány Zoo Praha přibližuje v rozhovoru ředitel Miroslav Bobek.
V sobotu slavnostně zahajujete už 88. sezónu v Zoo Praha. Jakou si přejete, aby byla?
Samozřejmě bychom byli rádi, aby byla s co nejvíce odchovy a s co nejvíce návštěvníky. Také aby vyšly naše stavební záměry a úspěšně se uskutečnil další transport koní Převalského do Mongolska.
Jaké novinky pro návštěvníky chystáte?
V sobotu budeme mezi novými přírůstky představovat především kagu chocholaté, což jsou velmi výjimeční nelétaví ptáci, kteří ve volné přírodě žijí pouze v Nové Kaledonii. Také budeme křtít dvě mláďata primátů, jednak guerézu, ale také ohroženého gibona stříbrného. V neposlední řadě budeme otevírat stálou expozici trusu a koprolitů (zkamenělé výkaly z prehistorického období – pozn. red.), včetně originálu zkamenělého výkalu anomalocarise, který je 500 milionů let starý. Tato výstava příhodně vznikne v místě nových velkokapacitních toalet pro návštěvníky.
Během jara chcete také otevřít expozici, která bude napodobovat jezero Titicaca. Kdo se do ní nastěhuje?
Umístěna bude v teráriu ve starém sloninci a svůj nový domov v ní najde vzácný druh žab, vodnice posvátné, které k nám tento měsíc přicestovaly. Ještě v sedmdesátých letech minulého století jich podle různých výzkumů bylo v tomto jihoamerickém jezeře zhruba jedna miliarda. V současnosti jsou už ale na pokraji vyhubení. Jezero je znečištěné a také se tam daří sivenům, kteří ve velkém likvidují jejich snůšky. Nyní patříme mezi vybrané zoo, které spolupracují na jejich chovu, a tedy i záchraně.
Zoo má v plánu vybudovat i celé nové pavilony a expozice. U kterých letos dojde k výraznějšímu posunu?
První v pořadí by měl být zpřístupněn Rákosův pavilon vzácných papoušků. Jeho výstavba se protáhla vinou stavební firmy, zároveň ale také potřebujeme, aby nejprve uvnitř dostatečně dorostla vegetace. Otevřít ho chceme v závěru letošního roku.
V těsné blízkosti nyní vzniká i expozice australské fauny…
Také proto čekáme s otevřením Rákosova pavilonu. Nejprve musí dojít k dokončení hrubé stavby australské expozice. Provoz pavilonu hned vedle staveniště by byl nekomfortní pro papoušky i návštěvníky.
Jaká zvířata budou v australské expozici?
Hlavním tahákem zde bude ďábel medvědovitý, tedy tasmánský čert. Jedná se o naprosto výjimečné zvíře v zoologických zahradách. Byl jsem nedávno kvůli nim přímo na Tasmánii (australský spolkový stát, který se nachází na stejnojmenném ostrově – pozn. red.), kde jsem u večeře jednal i s guvernérkou Tasmánie. Dostaneme čtyři jedince.
Jak složité je získat takto vzácné živočichy?
Naskytla se možnost některé umístit do evropských zoo. Celou záležitost řešíme přes Evropskou asociaci zoologických zahrad a akvárií a na základě jejího doporučení pak samozřejmě jednáme i diplomaticky přímo v Austrálii, respektive na Tasmánii. Nyní podepisujeme vícestranné smlouvy, které příchod ďáblů umožní.
Proč se právě nyní řeší přesun některých tasmánských čertů do zoologických zahrad?
Jedná se o největšího masožravého vačnatce, který žije pouze na Tasmánii. Od devadesátých let minulého století ale trpí zvláštní formou rakoviny, která se přenáší, když se například mezi sebou pokoušou. Takže do současnosti jejich počet klesl na dvacet procent původního stavu. To pochopitelně vedlo k velkému znepokojení a snaze vytvořit záložní populace. A to jednak na jednom z menších ostrůvků u Tasmánie, Maria Islandu, kde ďábli nežili a vypustili sem pouze ty, kteří jsou prokazatelně zdraví, ale také v zoologických zahradách.
Kdy dorazí vzácná zvířata do Prahy?
Všechna čtyři by měla přijet letos na podzim. Australskou expozici i s nimi ale otevřeme veřejnosti až příští rok na jaře.
Komplikovaný je i přesun goril ze starého do plánovaného pavilonu v severní části areálu. Kdy se začne stavět?
Měli jsme různé potíže, například s městskou částí Troja. Nyní je v běhu veřejná soutěž na zhotovitele stavby. Bohužel všech pět cenově velmi blízkých nabídek, které jsme dostali, zásadně převyšuje kontrolní rozpočet. Ten činí zhruba 200 milionů korun. To je samozřejmě velký problém.
Takže ani letos výstavba nezačne?
Může dojít k dalšímu zdržení, ale uděláme všechno pro to, aby se ještě letos stavět začalo.
V jakém stavu jsou aktuálně další chystané stavební projekty?
Samozřejmě pokračujeme například v přípravách expozice Arktidy pro lední medvědy. S budováním bychom však chtěli začít až po dokončení pavilonu goril, který má trvat dva roky. Nechceme dělat dvě gigantické akce souběžně.
Už dříve jste představili záměr vybudovat výběh pro koně Převalského na Dívčích hradech v Praze 5. Kdy začne fungovat?
Už loni jsme postavili ohrady a vysadili zeleň. Je ale nutné, aby se dobře uchytil travní porost, protože nemůžeme pustit koně na pole, kde by okamžitě vzniklo bahniště. Od začátku počítáme s tím, že zde budou od roku 2020. Ještě musí vzniknout minimální zázemí a vyhlídky pro návštěvníky.
Loni už potřetí po sobě překročila návštěvnost zoo 1,4 milionu lidí. To vám sice asi dělá radost, zároveň je to starost. Jaká opatření připravujete, abyste takové davy zvládli?
Snažíme se například rozptýlit návštěvníky po celém areálu. I proto plánujeme přesunout pavilon goril a lední medvědy na druhou stranu zoo. Navíc chceme právě na severozápadní straně vybudovat nový vchod. Ano, a mohu to doložit. Ještě před pěti lety se všechna parkoviště s celkovou kapacitou 850 míst zaplnila při návštěvě 8,5 tisíce lidí. Uplynulou sobotu ale bylo plno už při 4 800 návštěvnících a nejedná se o ojedinělý případ.
A co s tím?
Jsem přesvědčen, že jediným řešením je umožnit sem do budoucna plnohodnotný příjezd ještě odjinud. Nejlépe od Prahy 6 a Prahy 8 tramvají, nicméně v poslední době se mluví také o spojení lanovkou, což ale považujeme za méně výhodné.
Jaké letos očekáváte zvířecí přírůstky a příchody?
Věříme v řadu přírůstků, ale obvykle o nich nemluvíme dopředu, protože je vždy nejisté, jak to nakonec dopadne. Co se týká příchodů zvířat z jiných zoologických zahrad, tak by měl tento rok dorazit například nový hroší samec, protože nám loni na podzim uhynul Slávek. V Rákosově pavilonu zase poprvé ukážeme různé druhy vzácných papoušků.