Odhady: Ukrajinci věří herci
Ukrajinské prezidentské volby provázejí tisíce stížností a stovky trestních stíhání.
KYJEV V minulých prezidentských volbách byl Petro Porošenko naprostým suverénem. Včera se do poslední chvíle musel třást, jestli vůbec postoupí do druhého kola. Navíc právě jeho volebního štábu se týká většina stížností na porušování volebních zákonů a stovek policejních trestních stíhání.
Podle prvních průzkumů provedených mezi lidmi odcházejícími od volebních uren by měl zvítězit v prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině herec Volodymyr Zelenskyj se ziskem 30,5 procenta hlasů. Do druhého kola by měl podle agentury Reuters postoupit i Porošenko se ziskem 17,8 procenta. Se svým průzkumem vyrukovala Tymošenková. Podle něj měl Zelenskyj 27 procent, Tymošenková 21 a až třetí byl Porošenko se 17 procenty.
Porošenka smůla neopustila ani ve volební místnosti. Dal lístek do rukou svému vnukovi, ten jej upustil, šlápl na něj a málem jej roztrhl. Jeden z opozičních novinářů to napůl v žertu označil za „smolné znamení“s tím, že to poukazuje na to, jak prý Porošenko pustil svou zemi z rukou.
Zelenskyj vedl od ledna v průzkumech volebních preferencí – vystřídal na prvním místě Juliji Tymošenkovou. A do samého konce si udržel nejen výrazný náskok v preferencích, ale také v antipreferencích, (tzv. antirating), což je přinejmenším stejně důležitý údaj jako samotné preference jak v prvním kole, tak ještě více v kole druhém.
Odpor k Zelenskému a tedy rozhodnutí ho za žádných okolností nevolit vyjádřilo jen 14 procent voličů. U Tymošenkové je to 28,5 procenta. A Porošenka by v žádném případě nikdy nevolila téměř polovina voličů, přesně 49,3 procenta. Právě tyto údaje mnohé naznačují o možném výsledku druhého měření sil v neděli 21. dubna.
KYJEV „Ty volby, to byl tedy horor.“Povzdech člena volebního štábu jednoho z hlavních kandidátů krátce před uzavřením volebních místností jako by mluvil z duše všem účastníkům kampaně a prvního kola prezidentských voleb na Ukrajině, a to bez rozdílu stranické příslušnosti, názorů a preferencí.
Do skončení kampaně zaznamenala ukrajinská policie přes 4 000 stížností na porušování volebních zákonů. Srovnejme si to třeba se 70 stížnostmi na české emočně vypjaté prezidentské volby. Policie na Ukrajině už zahájila kolem tří set trestních stíhání. Velmi časté jsou stížnosti na bezostyšné skupování voličských hlasů, přičemž celých 60 procent pokusů či dokonaných činů nakupování hlasů připadá na volební štáb prezidenta Petra Porošenka a 40 procent na tábor Julije Tymošenkové. Ministr vnitra Arsen Avakov prohlásil, že „policie je zavalena důkazy o porušování volebních pravidel“. Ta měla být podle jeho slov porušována ve všech regionech Ukrajiny.
Neviditelný inkoust
V jistém smyslu originální pokus o zfalšování voleb byl zaznamenán ve volební místnosti č. 417 v dněprovském obvodu Kyjeva. Voličům tam byly podstrčeny propisky s mizejícím inkoustem. Přišlo se na to proto, že po čase zmizely i podpisy voličů v seznamech volební komise. Její členové tvrdili, že to voličům asi nestoudně podstrčil někdo neznámý, a dušovali se, že oni to nebyli.
Do volební místnosti v Černigovské oblasti byl kolem 11. hodiny místního času vhozen Molotovův koktejl. Volby nebyly přerušeny.
Už před otevřením místností bylo hlášeno z některých míst srocování proporošenkovských aktivistů („porochobotů“, jak se jim lidově říká na Ukrajině) a provolávání nacionalistických hesel, třeba že Ukrajina potřebuje za prezidenta Ukrajince, případně ryzího Ukrajince. Podobná hesla se objevovala už během kampaně a narážejí na to, že Volodymyr Zelenskyj má být Žid a Tymošenková má mít arménský původ.
Porošenko jako změna?
Zajímavý úkaz byl zjištěn v americkém Chicagu. Ve městě a okolí žije zhruba 50 tisíc Ukrajinců. Při vstupu do volební místnosti odpovídali dotazovaní Ukrajinci na otázky místních reportérů vesměs podobně, že pokud proběhnou na Ukrajině zásadní změny, jsou ochotni vrátit se do vlasti. Po odchodu z volební místnosti většina dotázaných prohlásila, že volili Porošenka.
Volby už teď vyvolávají mnoho otázek včetně těch nejdůležitějších o férovosti a legitimitě jejich výsledku. V důsledku zákazu volit v Rusku a v separatistických oblastech totiž nemohlo hlasovat podle různých odhadů celkem šest až deset milionů Ukrajinců.