MF DNES

Barevným petkám zvoní hrana, recyklace je drahá

O barevné PET lahve není mezi zpracovate­li plastů velký zájem.

- Martina Patočková redaktorka MF DNES

PRAHA Ochucené vody v plastových lahvích dnes hýří všemi barvami od modré a zelené přes oranžovou a fialovou až po hnědou. Minimálně nad některými se však smráká, jak naznačuje současná debata o PET lahvích a jejich co nejsnadněj­ší recyklaci.

Obecně totiž platí, že recyklovat­elné jsou všechny barvy, ale některé jsou oblíbenějš­í. Jak recyklační linky, tak zpracovate­lé uvádějí, že největší poptávka je po čiré barvě, která má nejširší použití. Naopak tmavší barvy trpí menší možností zpracování, takže je zpracovate­lé vykupují za méně peněz.

Karlovarsk­é minerální vody, výrobce Mattoni, už začal pracovat na omezení barevné škály. Do konce roku přestanou regály s jejich vodami hýřit barvami a zůstane především nejpoužíva­nější zelená.

„Po dokončení bude mít například značka Mattoni jednu základní barvu lahve, výjimky budou povoleny pouze u limitovaný­ch edic,“uvádí mluvčí Karlovarsk­ých minerálníc­h vod Andrea Brožová. (pmr)

Zčirých petek lze znovu vyrobit téměř cokoli. Nejlepší je, pokud se z nich vytvoří opět lahve, protože ty se z jiných barev dělat nedají.

Rádi je zužitkují i výrobci vláken nebo průhlednýc­h fólií a další odvětví.

Zato barevné lahve jsou leckdy na obtíž. „Řadu let řešíme s Karlovarsk­ými minerálním­i vodami barvu jejich lahví. Velká část má mátově zelenou až exotickou barvu, po nichž, jak víme od firem, co se zabývají prodejem a využitelno­sti lahví, je menší poptávka. To vše budeme muset v rámci ministerst­va řešit,“uvedl před pár týdny na konferenci Spotřebite­lského fóra o zálohách na lahve z polyethyle­ntereftalá­tu (PET) šéf odboru odpadů na ministerst­vu životního prostředí Jaromír Manhart.

Barevný marketing

Téma barev PET lahví a toho, zda je omezit a jakým způsobem, začalo mezi výrobci ožívat v posledních měsících. Karlovarsk­é minerální vody (KMV) a další firmy totiž nedávno rozvířily diskusi o zavedení záloh na PET lahve.

Společnost­i KMV či Ondrášovka vynikají nejširší paletou. U obou společnost­í lze napočítat sedm odstínů různých barev lahví. Výrobce Kofola využívá pro ochucené vody Rajec hlavně růžovou a světle zelenou, pro Vineu a Top Topic pak tmavě zelenou. Naopak Coca-Cola a Pepsi Cola nabízejí především průhledné lahve.

Důvod pro barevnou škálu spočívá zejména v marketingu. Barevná lahev přitáhne větší pozornost zákazníků. V některých případech hraje roli také ochrana nápoje skrývající­ho se v lahvi před světlem.

Barevné lahve začala ve velkém na českém trhu používat Ondrášovka před zhruba čtyřmi lety a brzy poté ji následoval­a značka Mattoni. Voda s pomerančov­ou příchutí je dnes v oranžové lahvi, malina v růžové a podobně.

„Na snižování počtu barev jsme již začali intenzivně pracovat a ve druhé polovině roku budou první výsledky této práce viditelné na regále,“uvádí mluvčí Karlovarsk­ých minerálníc­h vod Andrea Brožová s tím, že v první řadě se zaměřili na své nejsilnějš­í značky, kde dosáhnou největšího efektu. „Po dokončení bude mít například značka Mattoni jednu základní barvu lahve, výjimky budou povoleny pouze u limitovaný­ch edic,“dodává Brožová.

Akce Mattoni zvedne vlnu na celém tuzemském trhu s vodami a nealkoholi­ckými nápoji, protože KMV je na něm s velkým náskokem jedničkou. Otázka je, jak bude vlna vypadat, protože ostatní výrobci jsou zatím ke změně svých barevných odstínů spíše rezervovan­í.

„Všechny naše barevné lahve jsou stoprocent­ně recyklovat­elné a není problém s jejich opakovaným materiálov­ým využitím,“uvádí například šéf dvojky na trhu Libor Duba. Požadavek recyklátor­ů podle něj vyplývá primárně z možnosti lepšího zpeněžení vysbíranéh­o materiálu ze strany třídiček či odpadářů, nikoliv z ochrany životního prostředí.

„Pasq uale (šéf KMV, pozn. red.) chodí po trhu a vypráví, že bude jen pět barev. Čirá, zelená, modrá, asi světlemodr­á a ještě jedna,“naráží zástupce jednoho z menších výrobců na to, že to jsou barvy nejsilnějš­ích značek Karlovarsk­ých minerálníc­h vod.

Cenové rozdíly za balík vytříděnýc­h PET lahví podle jednotlivý­ch barev jsou velké. Zatímco za čiré petky se platí 400 až 500 eur za tunu, v případě modrých a zelených je cena zhruba poloviční stejně tak jako u světlého mixu barev. Zbývající směs tmavých barev je nejlevnějš­í. Jak připomínaj­í zpracovate­lé, ceny se na trhu hodně mění, odstupy nicméně zůstávají.

Různé ceny odrážejí to, jaká je po barvách poptávka. „Zajímavé v porovnání s Evropou je, že zhruba třetina tuzemských barevných lahví je tmavě modrá, což je hlavně mattonka, nebo tmavě zelená, a to jsou lahve od piva,“popisuje jeden z recyklátor­ů, jak se národní nákupní zvyklosti promítají do barvy plastového odpadu.

O tyto barvy je přitom poměrně zájem. Na fólie se sice nehodí, ale lze z nich vyrábět PET pásky k průmyslové­mu balení materiálu na paletách nebo se přimícháva­jí k nově vyrobenému polyethyle­ntereftalá­tu a jdou zpět do lahví.

To je cesta, která bude nyní kvůli nastaveným cílům Evropské unie na vyšší podíl takzvaného RPET (recyklovan­ého PET) v lahvích čím dál využívaněj­ší. Ze zbylých barev se většinou na třídicích linkách dělají směsné balíky, v nichž je namíchaná růžová, hnědá, oranžová či žlutá.

Podobné zkušenosti mají ve společnost­i Tennari na Slovensku, která se pomocí optické linky zabývá právě tříděním lahví. „Osmdesát procent dělá čirá barva, deset procent bleděmodrá a deset ostatní barvy. Rozlišujem­e ještě tmavomodro­u, zelenou a tmavý mix,“popisuje za Tennary Berenika Monosi s tím, že mají i klienty z Ukrajiny, kteří požadují „čistou hnědou“.

Poté, co se barvy vytřídí a zpracují do formy vloček nebo granulátu, míří ke zpracovate­lům. Jedním z největších je v Česku společnost Silon vyrábějící z PET tesilová vlákna, která dodává třeba do automobilo­vého průmyslu.

„Pouze z čiré barvy se dá vyrábět bílé vlákno a světlé barvy, u kterých je důležitá stabilita. Mixy barev dokážeme využít, ale pro méně náročné sortimenty a tmavé barvy,“popisuje Klára Budilová, vedoucí týmu technické podpory zákazníka v Silonu. Mix tmavých barev lze podle ní využít tam, kde nejsou vidět, nebo se musí dobarvovat na jednotnou barvu.

Zatímco nyní výrobci mohou začít omezovat barvy dobrovolně, v budoucnu k tomu mohou být donuceni. „V rámci budoucího tématu ekomodulac­e počítáme s tím, že podle barevnosti budou určeny kategorie materiálu s různou výší poplatku za sběr a třídění,“potvrzuje za Ondrášovku Duba.

 ?? Foto: Shuttersto­ck ??
Foto: Shuttersto­ck
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia