Tři stálice a zimní varování
Tomáše Macka, redaktora MF DNES
Byla to před rokem pro českou výpravu nad očekávání vydařená zimní olympiáda v Pchjongčchangu, se sedmi medailemi druhá nejúspěšnější všech dob. Její vyznění tehdy mnozí zasvěcení považovali za malý sportovní zázrak. Tak tedy zpět do reality.
O rok později už pohled na české zimní sporty tak radostný není. Zima 2018/2019 přinesla Česku na světových šampionátech v olympijských disciplínách nikoliv sedm, ale tři medaile.
Jistě, můžete namítnout, že Ester Ledecká letos vypustila kvůli termínové kolizi mistrovství snowboardistů. A že národní tým hokejistů jejich vrchol teprve čeká. Přesto je ústup z pozic patrný. Sporty na výsledkovém vzestupu? Jen bobisté a skeletonisté. Těm prvním dopřál svaz moderní techniku a s ní vyletěli až ke 4. místu ve Světovém poháru (ale nepotvrdili získané pozice na MS). Pro ty druhé byl darem „přestup“mezi zeměmi Anny Fernstädtové, dcery české matky a německého otce, čtvrté na mistrovství světa.
O medaile, dokonce zlaté, se staraly stálice Martina Sáblíková a Eva Samková. Pokud připočteme Ledeckou, která potvrdila své schopnosti v paralelním obřím slalomu
snowboardistek křišťálovým glóbem, můžeme hovořit o třech stálicích.
Naopak lyžaři klasici, kdysi tradiční dodavatelé medailí, zažili nejhorší světový šampionát v české historii, kde bylo nejlepším individuálním umístěním 15. místo skokana Koudelky. Rovněž u sjezdařů se stalo maximem 15. místo Ledecké v dožívající superkombinaci. V krasobruslení ožil Michal Březina, osmý na světě, jenže ten už s příští olympiádou nepočítá a za ním zeje díra. Poolympijské experimenty srazily z popředí biatlonisty, byť potenciál pro budoucí úspěchy Markéty Davidové je nesporný.
Rozklad úspěšné sestavy z Pchjongčchangu navíc začal ještě dříve, než se na hory snesl sníh. Kariéru poněkud záhadně ukončila už v 25 letech Karolína Erbanová (dle jejích slov kvůli chování kouče Nováka). Názorové rozpory i na úrovni rodičů vedly též k rozpadu krasobruslařského páru Dušková–Bidař. Přitom jejich kanadský trenér Gauthier soudil, že juniorští mistři světa měli veškeré předpoklady bojovat o stupně vítězů na dalších zimních hrách.
Berme tedy tuto sezonu i jako zimu mnohých varování.
– Český sport strádá na úrovni mezilidských vztahů, i proto přichází o naděje. Pokud konflikty nedokáže řešit vedení svazů, je zapotřebí nalézt mediátora.
– Ester Ledecké, největší hvězdě z Pchjongčchangu, sezona ukázala, že kombinace dvou sportů může být pro ni i vzhledem k přibývajícímu věku čím dál složitější.
– Biatlonisté zjistili, že při příchodu zahraničních trenérů je zapotřebí nový systém přípravy pečlivě naroubovat na ten starý.
– V některých sportech je kritický nedostatek základního vybavení pro přípravu. Nejkřiklavějším případem se stal rozpad všech skokanských můstku v Čechách.
– Ukazují se mezery ve zdravotním zajištění sportovců. Přiznali je biatlonisté oslabení sérií nemocí, chatrné zdraví zabrzdilo po loňském výkonnostním skoku rychlobruslařku Zdráhalovou, poruchy příjmu potravy řešila lyžařská naděje Havlíčková.
– A především: stále neexistuje efektivní systém českého sportu. Stesky na jeho nefunkčnost se už staly jistým klišé, ale on byl skutečně v minulosti zbořen a výstavba nového, péčí o mládež počínaje, nadále přešlapuje na mrtvém bodu a připomíná někdejší budování tunelu Blanka.
Nemá nyní cenu dlouze hořekovat nad letošními neúspěchy. Je však důležité vnímat veškerá varování.