2019. Rok sinic

Voda v českých přehradách je teplejší než minulý rok touto dobou. A to o hodně. Teplota naší nejobjemnější vodní nádrže Orlík je podle dat správ povodí víc než dvojnásobná. V Nechranicích loni na apríla měla voda asi třikrát méně stupňů než letos.

Teplejší voda nahrává většímu a dřívějšímu výskytu sinic. Vlivem vyšších teplot začnou dříve vytvářet vodní květ, a je proto možné, že nás

letos překvapí brzy. A zároveň zůstanou déle.

„Pokud se prodlouží sezona, zvětšuje se časové okno, kdy se mohou vyskytovat sinicové vodní květy,“popisuje hydrobiolog Petr Znachor. Na některých nádržích se dnes dokáže nehezký zelený povlak udržet až do konce října.

Dalším problémem jsou splašky z kanalizací a také průmyslová hnojiva, ta smývá déšť z polí rovnou do řek a do vodních nádrží. To všechno je pro sinice vítaná potrava. Podle experta na sinice Jana Kaštovského na některých místech jsou dnes vody tak přesycené živinami, že v nich dokážou sinice zůstat aktivní i v zimě. Energií z hnojiva překryjí nedostatek energie ze slunečního záření.

Může podražit voda

V zelené vodě hygienici koupání nedoporučují. Sinice mohou u citlivějších lidí vyvolat alergickou reakci s příznaky jako vyrážka, zarudlé oči a rýma. Mohou způsobit lehké akutní otravy i vážnější jaterní problémy, zejména když se plavec naloká vody. „Riziko se zvyšuje u dětí, které vody vypijí zpravidla více a jejich tělesná hmotnost je menší,“varuje Státní zdravotní ústav. Dodává však, že pokud sinice netvoří na hladině květ, tedy takovou zelenou kaši, není vypuknutí závažnějšího onemocnění pravděpodobné.

Zvýšené množství sinic ale neomezuje jen letní zábavu. Odborníci upozorňují, že prudce klesající kvalita surové vody ztěžuje proces, kdy z ní ještě lze udělat pitnou vodu.

„Přítomnost produktů řas a sinic, jakož i pesticidů je z hlediska úpravy surové vody na vodu pitnou pro vodárny závažným zjištěním. Výrazným způsobem komplikují, či dokonce znemožňují proces úpravy vody,“potvrzuje ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Oldřich Vlasák. Což se podle něj časem může promítnout do výše plateb za vodné.

Zdravotníci naštěstí neevidují žádný případ, kdy by někdo zemřel na zdravotní obtíže způsobené kontaktem se sinicemi při vodní rekreaci. Zato případy úmrtí lidí po pravidelném pití vody vyrobené ze zdroje s masovým rozvojem sinic podle Státního zdravotního ústavu existují.

Teplá voda nepřeje pstruhům

Kvůli sinicím hynou také zvířata. Sinice totiž vysávají kyslík a třeba loni v srpnu se tak v rybníku Rosnička u Svitav udusily tisíce ryb.

Ještě jeden dopad má na vodní živočichy vyšší teplota vody. Lososovité ryby jsou na ni citlivé. Tam, kde jste třeba pstruha potočního mohli vidět ještě před několika lety, dnes už nemusí být.

„Ještě nejsou na vymření, ale je jich mnohem méně. Pokud bude vývoj dál pokračovat tímto směrem, ohroženi budou,“tvrdí Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Zatím se lososovité ryby mohou přesouvat blíže k prameni, kde je voda chladnější. Tato strategie však nebude fungovat donekonečna. „Na řadě míst už dnes pstruh nepřežije celou sezonu a vysazuje se dočasně,“vysvětluje Pavel Vrána, odborný referent životního prostředí z Českého rybářského svazu.

Na druhou stranu jsou ryby, kterým se v teplých vodách daří výborně. Oteplování nemusí trápit zejména vodní živočichy, kteří se na naše území dostali z oblasti kolem Černého moře. Patří sem třeba kapři, sumci, líni nebo candáti.

Teplejší vodu oceňuje také například hlaváč – ryba, kterou odborníci považují za invazivní druh a která se živí plůdky původních druhů ryb.

Pokud bude vývoj pokračovat tímto směrem, budou ohroženi pstruzi.