Válka, ekologie i výkaly
Studenti obhajovali před odborníky své práce. Včetně hledání hořlavého trusu
Kristína Paulenková
SMÍCHOV Stanovení znečištění Vltavy pomocí moderních metod či zmapování života nacistického zločince Klause Barbieho byla témata, která včera prezentovali studenti gymnázií a středních škol na pražském Gymnáziu Na Zatlance.
Vlastní práce teenageři představili v rámci Studentského projektového fóra, které se na škole konalo už desátým rokem. Čytřicítka studentů z osmi škol prezentovala své projekty v humanitní nebo přírodovědně-technické sekci a některé nápady rozpoutaly velké diskuse.
Shánění zvířecího trusu
Asi největší zájem diváků v přírodovědné sekci přilákal projekt s názvem „Hoří hovno?“, ve kterém si gymnazistka položila otázku inspirovanou kultovním filmem Pelíšky, kde na tento dotaz žáka profesor ve škole odpovídá, že „například velbloudí ano“.
Dívka získala třináct vzorků výkalů nejrůznějších zvířat od slona, velblouda až po ovci. Ty vysušila a pak v chemické laboratoři Gymnázia Na Zatlance zkoušela, který hoří nejlépe. Vyhrál slon. „Sloní trus obsahuje až 40 procent absolutně nestrávených částic, což se odráží i na jeho hořlavosti,“popsala studentka. Slon má jen čtyři stoličky a neumí potravu dobře rozmělnit, vysvětlila důvody.
Chytlavé téma i prezentace zaujaly publikum, odborná porota vznesla i malé výtky. „Hned na začátku mě napadla otázka, jaký to má praktický dopad do běžného života,“namítala například Aneta Šmídová z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.
Právě zpětná vazba patří k největším přínosům studentského setkání, které si mladí lidé odnesou. „Pro řadu studentů je to první zkušenost vystoupit před publikem, které je trochu jiné než jejich třída nebo jejich učitelé,“vylíčil Radek Aubrecht, vyučující na Gymnáziu Na Zatlance a organizátor akce. Studenti proto mají na prezentaci zhruba patnáct minut a podobný prostor dostane následně i porota na své dotazy a ústní zhodnocení.
Nutno dodat, že porotci berou ohledy na to, že pro mnohé prezentující je to první přednes před odborníky z vysokých škol či vědeckých ústavů.
A jedním z cílů je i setkávání vzdělávacích institucí. „Školy dělají zajímavé věci, ale nikomu to neřeknou a tohle je možnost, jak sdělit jiným školám a jiným učitelům, co se dá dělat zajímavého,“dodal Aubrecht.
Pedagog zároveň vysvětlil, že se nejedná o soutěž. „Nevyhlašujeme pořadí a nedáváme body,“uvedl. Na konci dne však porotci jmenují projekty, které se vydařily.
Diskuse nad virtuální realitou
Porota vyzdvihla například práci studentů Gymnázia Oty Pavla. „Ke stému výročí vzniku republiky studenti vytvořili k některým historickým událostem performanci – ať to bylo divadlo, či stínové divadlo, pantomima, to mě zaujalo,“popsal Michal Kaderka z organizace EDUin, který zasedl v porotě.
Naopak obrovskou diskusi vyvolal technicky dobře provedený model koncentračních táborů Auschwitz I a II, který studenti Smíchovské střední průmyslové školy převádějí do technologie virtuální reality, kdy si člověk může nasadit brýle a projít se táborem smrti, aniž by musel jet do Polska.
Porotci začali debatovat nad tím, zda je tak závažné téma vhodné zpracovávat do virtuální reality. „Připadá mi, že když si člověk přečte knihu, když se setká s pamětníkem nebo když o tom člověk sám přemýšlí, inspirace pro přemýšlení je mnohem větší,“komentoval Jan Hron z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Prezentující studenti se ale nedali rozhodit. „Já bych chtěl nadhodit fakt, že dnešní generace skoro vůbec nečte knížky a ještě méně čte knížky o tomto tématu,“argumentoval mladík a vyzkoušel si tím obhajobu práce před zkušenými odborníky.
I další studentské projekty vzbudily u členů poroty pochvalu či otázky. Ať už se jednalo o analýzu jazykového projevu moderátora a majitele televize Barrandov Jaromíra Soukupa, výpočet síly vybraných technik používaných v karate, či téma dobrovolnictví, které přijeli do Prahy prezentovat studenti z Gymnázia Josefa Kajetána Tyla z Hradce Králové.
„Zdálo se nám, že úroveň prezentací od minulých let stoupla,“konstatoval v závěru člen poroty Ivan Rynda, vedoucí katedry sociální a kulturní ekologie na FHS UK.