Cigarety podraží
Ministerstvo financí chce zvýšit spotřební daň u tabáku a alkoholu
Dražší cigarety a alkohol mají pomoci rozpočtu na příští rok. Alespoň podle představ ministerstva financí. To včera poslalo do připomínkového řízení návrh na zvýšení spotřebních daní z tabáku a z lihu.
Na cigaretách by chtělo vybírat až o 9 miliard korun ročně víc, u alkoholu o 1,1 miliardy.
Návrh obsahuje také zvýšení sazeb u některých druhů hazardních her – mimo jiné u loterií a kurzových sázek. Z hazardu by chtělo vybrat o 900 milionů víc, třetina z toho však půjde obcím.
Litr čistého lihu by měl kvůli zvýšené spotřební dani zdražit o 37,50
koruny. Když se k tomu připočte i DPH, je to o 45,40 koruny víc než dnes.
Ministerstvo to kromě potřeby zvýšit příjmy do rozpočtu odůvodňuje tím, že spotřební daň z tvrdého alkoholu se naposledy zvyšovala v roce 2010 a od té doby se výrazně zvedly průměrné mzdy. Alkohol se tak stal dostupnější.
„Celkovou částku bude muset zaplatit spotřebitel, z marže to výrobci a prodejci nemohou kompenzovat, jsou příliš nízké,“říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin.
Největší pozdvižení způsobil návrh mezi tabákovými firmami – zatímco v minulých letech rostla daň z krabičky postupně o 2 až 3 koruny ročně, nyní bude zvýšení představovat skok o minimálně 6,5 koruny za krabičku (včetně DPH), ale ve skutečnosti víc – u cigaret za stovku asi 12 korun. „Skokové zdražení povede k nárůstu černého trhu a lidé budou jezdit pro cigarety do zahraničí,“říká Jiří Hauptmann, ředitel komunikace tabákové firmy JTI. Podle něj je navýšení tak vysoké, že jej firma nemůže zmírnit snížením své marže, protože by prodělala.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) má podporu také koaliční ČSSD. „V napnutém rozpočtu je cesta vyššího zdanění tabákových výrobků a lihu tou správnou,“soudí poslanec a místopředseda ČSSD Roman Onderka.
Naopak opoziční ODS s tím nesouhlasí. „Neumím si představit, že bychom podpořili jakékoliv zvýšení v oblasti spotřebních daní, aniž by vláda navrhla snížení daní jiných,“říká Jan Skopeček, poslanec ODS. Doporučuje místo toho vládě snížit výdaje.
Výrobci alkoholu i cigaret upozorňují, že by zvýšení daně nemuselo mít kýžený efekt.
„Část spotřebitelů přejde ke spotřebě piva a vína, kterých se vládní opatření nedotklo,“říká Darebník.
Obyvatelé z příhraničí pak budou podle něj jezdit nakupovat alkohol na Slovensko. Při posledním zvýšení daně z lihu v roce 2010 výběr spotřební daně na čtyři roky klesl. Nicméně to bylo spojené jak s doznívající ekonomickou recesí, tak s tehdejší metanolovou kauzou.
Návrh zákona počítá i se zvýšením spotřební daně z pěstitelského pálení (30 litrů na hlavu ročně), která má stoupnout o 19 korun na litr čistého lihu.
„Nárůst daně je bezprecedentní, mohl by mít opačný efekt a výběr daně by se dokonce mohl snížit,“varuje Tomáš Tesař, mluvčí tabákové British American Tobacco.
Lidé podle něj budou jezdit nakupovat cigarety do Polska. A naopak pro cigarety do příhraničí přestanou jezdit turisté z Německa a Rakouska. Pozvolný nárůst daně v průběhu několika let by nicméně tabákovým firmám nevadil.
Cigaretáři varují, že naroste podíl nelegálního tabáku. Ten podle posledního průzkumu představuje asi sedm procent cigaret v Česku. To je v evropském měřítku zatím nicméně poměrně nízké číslo. Zvýšení daně se dotkne i řezaného tabáku. Malé balení (40 gramů) podraží kvůli dani o 11 korun (včetně DPH). Stejná sazba se vztahuje i na novinku - zahřívaný tabák, takže například výrobky iQOS nebo Glo přijdou o 3,3 koruny na krabičku dráž. Zahřívané tabákové výrobky začaly ze zákona podléhat dani teprve letos v dubnu.
Zvýšení kvůli EU
Spotřební daně jsou z velké části harmonizovány ze strany Evropské unie a státy musí vybírat alespoň předepsané minimum (udává se v eurech). Ministerstvo se na to nyní odvolává především u tabáku, kde Česká republika loni spadla (kvůli posílení koruny) pod toto minimum. Návrh to dorovnává, a dokonce převyšuje. „Nikdy jsme takovou rezervu oproti směrnici neměli,“říká Hauptmann z JTI. Zvýšení
sazeb daně se má týkat také hazardu, konkrétně loterií a kurzových sázek a některých méně frekventovaných her - jako bingo či tombola.
„Zásadně s návrhem nesouhlasíme, je v zásadním rozporu s odbornými tuzemskými i zahraničními adiktologickými výzkumy,“uvedl mluvčí Sazky Václav Friedmann.
Naopak provozovatelé výherních automatů, neboli technických her, si oddechli.
„Návrh ministerstva reflektuje, že výnos daně z technické hry meziroč
ně klesl o 40 procent a většina kasinových firem je ekonomicky za rok 2018 ve ztrátě. Co se týká binga, to je na českém trhu marginální hra oblíbená spíše u starší generace, kterou jako jedni z mála nabízíme, i když je pro nás ekonomicky ztrátová a udržujeme ji jako doplněk sortimentu,“říká Adrej Čírtek, mluvčí sítě Paradise Casino Admiral a výrobce herních automatů European Data Project.
Vládní sociální demokraté by se nicméně nebránili ani vyššímu zdanění automatů. „Uměl bych si představit také zvýšení sazeb na automaty, s čímž ale návrh nepočítá,“říká poslanec Roman Onderka (ČSSD). Podle něj je důležité posílit státní rozpočet, na což diskutované provozní úspory stačit nebudou.
Jak nepřekročit schodek
Ministerstvo financí hledá cesty, jak zvýšit některé daně a nešlápnout přitom většině voličů na kuří oko. Zvolilo proto daně z neřestí. Státní rozpočet je pro příští rok naplánován se schodkem 40 miliard korun. Ministryně Schillerová už teď avizuje, že bez některých úspor v provozních výdajích státu by mohla vláda schodek překročit.
Příčinou je zejména ochládající ekonomika a také rychlé navyšování některých sociálních dávek, zejména důchodů. S šetřením souhlasí také Národní rozpočtová rada. „Součástí přípravy rozpočtu na rok 2020 by měla být i diskuse o udržitelnosti dosud plánovaných nárůstů mandatorních výdajů,“říká člen rady, ekonom Jan Pavel.
Ministerstvo v návrhu zákona počítá také s tím, že svým dílem do rozpočtu přispějí i pojišťovny - změní se metodika daňové uznatelnosti technických rezerv.
To by mělo přinést na dani z příjmů o 3,8 miliardy korun víc – ale jen jednorázově, nikoliv opakovaně v dalších letech jako spotřební daně. Změny, jejichž cílem je zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, by měly platit podle plánů ministerstva od ledna 2020.