Čekání na první prezidentku

Babiš má ve vládě hned čtyři ženy. Do rovnosti obou pohlaví má ale Česko ještě daleko

Včeském parlamentu sedí žena na každé páté židli. Předsedkyni vyšších soudů máme jednu a po třiceti letech života ve svobodné společnosti berou Češky oproti svým mužským kolegům za práci asi o pětinu méně peněz.

Podle expertů sice Česko kráčí správným směrem, v rovnosti pohlaví si však stojí hůř než třeba Kolumbie či Kamerun. „V předchozích prezidentských volbách byly kandidátky na post prezidenta, v těch posledních již nikoliv. Není to chybějícími ambicemi. Ženy nejsou politicky a společensky podporovány, naopak jsou spíše zesměšňovány a verbálně napadány,“podotýká expertka na genderovou problematiku Petra Kubálková.

Přelomový je letošek pro Slováky. Ti si poprvé v historii země zvolili ženu do čela země, prezidentku Zuzanu Čaputovou.

Václav Klaus měl ve svých kabinetech za šest let jedinou ministryni Vlastu Parkanovou, Miloš Zeman za čtyři roky žádnou ženu. Andrej Babiš má nyní ve vládě čtyři ženy. Poslankyň máme 22 procent, o sedm procent víc než v roce 1996.

„Oproti roku 1996 jsme na tom v číslech lépe, ale posun nebyl lineární ani přímočaře pozitivní. Posouváme se šnečím tempem,“vysvětluje ředitelka Fóra 50 % Veronika Šprincová.

I když je nynější premiér podle Šprincové v přístupu k ženám docela osvícen, kdyby zrovnoprávnění žen v politice myslel skutečně vážně, zavedlo by si podle Šprincové hnutí ANO do svých stanov kvóty. Mohly by se týkat obsazování vnitrostranických orgánů či kandidátek ve volbách.

„Oproti předchozím vládám se mu podařilo ženy více zapojit, číslo je ale pořád úsměvné. Jsou příklady ze zahraničí, že se to dá nastavit i půl na půl, že není důvod, aby ženy pořád byly v menšině. Takhle

zůstává otázkou, do jaké míry je přístup Andreje Babiše reklamní tah a do jaké skutečně chtěl dát ženám šanci. Pravda bude asi někde uprostřed,“uvažuje Šprincová.

Zrušené kvóty

Nerovné zastoupení žen a mužů v politice vede mimo jiné k situacím, kdy muži rozhodují o ženských tématech, třeba o fungování tuzemského porodnictví. Právě za nedodržování práva žen na přirozený porod bývá Česko často kritizováno. „V Česku stále stoupá počet porodů císařským řezem a jsou používány metody v rozporu s pravidly Světové zdravotnické organizace,“podotýká expertka na genderovou problematiku Petra Kubálková.

Vnitrostranické kvóty má nyní pouze Strana zelených. Komunisté se řídí méně formálním pravidlem, kdy si třetinové zastoupení žen na kandidátkách musí odhlasovat vždy před jednotlivými volbami.

Sociální demokracie kvóty pro ženy zrušila na svém sjezdu na začátku letošního března.

„Některé strany si kvóty nechtějí zavést pro sebe, protože by si zkomplikovaly hledání lidí na kandidátku,“upozorňuje Veronika Šprincová.

Podle ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové se situace nezlepšuje ani v soudnictví a advokacii, možná právě naopak. „Mám pocit, že ve vedení soudů či ve významných advokátních firmách bylo začátkem devadesátých let daleko víc žen ve vedoucích pozicích,“srovnává

Šimáčková.

Dvě silné předsedkyně Nejvyššího soudu, Elišku Wágnerovou a Ivu Brožovou, jmenoval do funkce ještě prezident Václav Havel.

„Od té doby se předsedou žádného vyššího soudu žena nestala. Aktuálně stojí žena v čele jednoho z osmi krajských soudů,“upozorňuje Šimáčková.

Podle Šimáčkové je odpovědnost na obou stranách. „Ženy se tolik neprosazují. Nemají možnost vstoupit do významných pozic, protože mají zkomplikované slaďování rodinného a pracovního života,“dodává Šimáčková. Je otázkou, zda Miloše Zemana žádné ženy jako vhodné kandidátky do ústavních funkcí nenapadají, nebo je opomíjí záměrně. V minulosti byl v různých souvislostech označen několikrát za sexistu. Před třemi lety za své sexistické výroky získal anticenu Kyselá žába.

Z reklamy sexismus mizí

Díky projektu Sexistické prasátečko se sexismus takřka podařilo vymýtit z reklamy.

Ovlivnil nejen vnímání neetické reklamy, ale také vznik kodexů a pravidel. „Kampaň #MeToo, celosvětově poukazující na sexuální obtěžování, ještě nemůžeme hodnotit. V Česku zatím pouze otevřela společenskou diskusi, která zatím inklinuje spíše k odmítnutí tohoto tématu. Diskuse je ale vždy počátkem společenské změny,“podotýká Petra Kubálková.

K ženám je prý docela vstřícná česká legislativa, zejména deset let platný antidiskriminační zákon. Podle ústavní soudkyně Šimáčkové však reálně nepřinesl nic. „Možná měl vliv na jiné agendy, ale kvůli diskriminaci žen v zaměstnání se vede jen velmi málo sporů,“mírní nadšení Šimáčková.

Z hlediska genderové rovnosti považuje za nejvýznamnější soubor opatření proti domácímu násilí.

Na jejich základě má policie od roku 2007 právo například vykázat násilníka na deset dní z domu. „Je to však snad jediné pozitivum za posledních třiceti let, kterého jsem si v právu vědoma,“dodává Šimáčková.

Platy nižší o pětinu

Podle historičky Dany Musilové chápe nynější společnost ženskou práci úplně stejně jako před sto lety, a sice jako doplněk mužské práce.

„Přestože tyto názory byly mnohokrát vyvráceny, stále se reprodukují. Společnost chápe jako primární roli žen mateřství a pečovatelství. Mnohem více než dříve jim hrozí chudoba a sociální vyloučení. Je to obecný problém týkající se západních zemí,“vysvětluje.

Podle loňské zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) s titulem The Global Gender Gap Report je na tom Česko v postavení žen hůř než třeba Ekvádor, Kolumbie či Kamerun. Ze 149 srovnávaných zemí světa se Česká republika umístila na 82. příčce.

Češky berou podle Českého statistického úřadu průměrně asi o 22 procent nižší mzdy než muži. V roce 1988 byl podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí průměrný rozdíl mezi hrubými mzdami obou pohlaví skoro třicet procent.

Přestože by stát měl jít v rovném přístupu k ženám příkladem, víc se snaží soukromé firmy.

„Společnosti podstupují genderové audity a snaží se nastavit pracovní prostředí stejně vstřícné k mužům a ženám, a to skrze různé benefity, kariérní programy, firemní školky, flexibilní pracovní úvazky, odmítnutí obtěžování na pracovišti a další,“vyjmenovává genderová expertka Petra Kubálková.

Například společnost Vodafone má ambici mít třicetiprocentní zastoupení žen ve vyšším vedení do roku 2020. „Abychom tohoto dosáhli, představili jsme celou řadu programů. Nabízíme možnost návratu do práce po mateřské na zkrácený úvazek za plnou mzdu nebo program Reconnect, který pomáhá ženám nastartovat kariéru po delší pauze,“vyjmenovává za společnost Jana Vychroňová.