Rusům se teď stýská po ideálech SSSR
V zemi se prohlubuje rozčarování z brutálního kapitalismu, roste únava z Putina a nostalgie po sovětských „jistotách“.
MOSKVA Jeden Rus se nakloní k druhému a povídá: „Víte, všechno, co nám sovětští vůdci říkali o komunismu, bylo falešné. Ale všechno, co tvrdili o kapitalismu, byla čirá pravda.“
Tento vtip býval populární v drsných letech po pádu Sovětského svazu, ale vypráví se prý dodnes.
Čím dál víc „obyčejných“Rusů je totiž rozčarováno z drsné formy státního kapitalismu, který se v jejich zemi chopil vlády, ze systému, který ani po téměř třiceti letech nebyl schopen poskytnout velké části obyvatelstva ekonomickou prosperitu. Brutální kapitalismus, v němž se cítí být párii, jim nesedí.
Neznamená to však, že všichni vzdychají po sovětských časech, kdy vládlo všemocné politbyro a nevybíravá tajná policie KGB, regály zely prázdnotou, pas se dával za odměnu a všichni museli držet ústa a krok. Většinou jim ani nejde o touhu po obnově Sovětského svazu v jeho imperiální podobě, alespoň ne v prvním plánu. Spíše to vypadá, že mnozí by rádi spojili obtížně spojitelné: nynější větší svobodu a možnosti s pozapomenutými sovětskými ideály, které lidem zase znovu imponují.
Únava z Putina
Nostalgie se točí kolem bezplatného vzdělání a zdravotní péče a garantované plné zaměstnanosti. S tím pak souvisí i jakási hrdost, kterou mohl cítit „sovětský člověk“, pokud režimní propagandě věřil, a která se prý v současném Rusku kamsi vytratila.
S tímto trendem souvisí i rostoucí únava z Vladimira Putina. Víra v něj pomalu v Rusku eroduje, stejně tak jako v úřady obecně.
„Co máme dělat, jak máme žít?“je často slyšet po celé obrovské zemi.
Jistě, Putina v čele země stále schvaluje kolem 60 procent jeho krajanů, co by za to jiné hlavy států daly, nicméně jeho „rating“pomalu klesá. Z únorového průzkumu nezávislého střediska Levada například vyplynulo, že téměř polovina Rusů soudí, že jejich země kráčí špatným směrem.
Na Rusech jako by seděla kocovina. „Život se nezlepšuje, se zahraniční politikou se to přehání, pohádce o rozvoji už lidé nevěří, roste skepse,“řekl pro BBC ruský politolog Konstantin Kalačov.
Posun veřejného mínění nenápadně přetváří politickou krajinu Ruska. Zdá se, že to, co politologové nazývají „krymský konsenzus“(podpora vedení po anexi Krymu), končí. Ohlašuje se v lepším případě vystřízlivění, v horším pak hořlavá, méně předvídatelná éra.
Citelné ochlazení vůči Putinovi a spol. začalo být patrné loni v květnu, kdy vláda oznámila plány na zvýšení věku odchodu do důchodu. Politologové v této souvislosti hovoří o „desakralizaci“autorit. Přeloženo: Putin sestoupil z oltáře na zem. Ze zbožňovaného osvíceného panovníka se v očích mnoha Rusů stal obyčejným vládcem. Možná však, že penzijní reforma byla jen katalyzátorem delší dobu dřímající nespokojenosti.
Neplaťte účty za plyn
Ta se projevuje i dosti bizarními formami. Například jistý Sergej Djomkin, bývalý obchodník s ropou, založil „sovětské odborové hnutí“. To má sdružovat ty, kteří chtějí prosazovat svá ekonomická a sociální práva „sovětských občanů“proti nefunkční nové realitě.
Členové hnutí, které prý má přes 15 000 členů a rychle roste, nepopírají, že Sovětský svaz je minulostí, ale trvají na tom, že jeho „duch“žije. Žádají úřady, aby dodržovaly sovětskou rétoriku sociální spravedlnosti, která zůstala i v ruské ústavě. Pokud se tak nestane, vyzývá hnutí své členy, aby na protest přestali platit účty za elektřinu, plyn a bydlení.
„Sovětský svaz samozřejmě nelze oživit,“říká Djomkin. „Současný stát však není sociálním státem, jako tomu bylo za SSSR. Nabízí špatné zdravotnictví, špatné vzdělání, lidé jsou zneužíváni pro zisky jiných, sociální propast se prohlubuje. Chceme, aby stát dodržoval své vlastní zákony,“dodal.
O jeho organizaci si lze jistě myslet své. Její existence nicméně naznačuje, že v Rusku roste společenská poptávka po podobných ideách. „Stát nedělá svou práci, takže lidé hledají alternativy. Zdá se být jisté, že v budoucnu bude takových organizací víc,“ říká ruský politolog Dmitrij Oreškin.
Ruské žluté vesty jsou utopií
Nečekejte, že v brzké době spatříte něco jako ruskou verzi žlutých vest. Společenské klima se však v Rusku mění. Nejde o to, že by Rusové chtěli zpátky časy Sovětského svazu. Co se toho týče, mají ostatně velice selektivní paměť. To, co je na komunistické minulosti přitahuje, je spíše jakási sovětská mytologie, touha po sociálně orientovaném státě, který by byl opravdu spravedlivý. Zkrátka si pamatují, že sovětský režim hlásal rovnost, že to v praxi bylo úplně jinak, to však už většinou zapomněli.
I když různé ankety stabilně prokazují, že drtivá většina Rusů stále nechce své frustrace přetavit v pouliční protesty, pro prezidenta Vladimira Putina to představuje nové výzvy. Přinejmenším.