Hledání minulosti
Kolik sil sebrala Petrovi Saganovi březnová nemoc? Exmistr světa letos na klasikách nevítězí.
Tomáš Macek
Stále baví fanoušky změnami image. Po předchozích variantách, kdy slovenské bulváry jeho vzezření přirovnávaly také k pornohercům, sňatkovým podvodníkům a bezdomovcům, se Peter Sagan minulý týden na klasice Kolem Flander zjevil s hladce oholenou tváří, jako by chtěl připomenout dobu, kdy byl dvacetiletým mladíkem vstupujícím do profipelotonu.
Stále dokáže rozesmát své příznivce i svými videi na YouTube. Na tom posledním s naprosto vážnou tváří vyprávěl, jak zodpovědně jezdci stáje Bora-hansgrohe přistupují k týmovým soustředěním:
„Na kempu jsem dělal vše, co můžu, abych si zachoval vítěznou mentalitu.“(Ale záběry ukazují, jak hraje kulečník.)
„Museli jsme jíst velmi zdravě.“(Vybírá sladkosti z automatu.)
„Pomáhali jsme mechanikům ladit detaily.“(Snaží se rozladit převody na kole parťáka Gatta.)
„Zkoumali jsme terén ze vzduchu za pomoci technologie.“(Hraje si s dronem a naráží s ním do země.)
„A testovali jsme materiál.“(Zdokonaluje se v jízdě na zadním kole.)
Ve skutečnosti mu však příliš do smíchu není. Právě březnový vysokohorský kemp ve španělské Sieře Nevadě zásadně naboural Saganovu sezonu a plány. Kvůli žaludečnímu viru, který jej na týden vyhnal z kola, ztratil tehdy kila i fyzičku.
„Ta nemoc mě hodně oslabila,“uznal. Na kolo se vrátil až dva dny před startem závodu Tirreno-Adriatico a od té doby se trápí.
Roubaix mě vždy nejvíc táhlo
Ani po jedné z jarních klasik zatím nevystoupal na stupně vítězů, což se mu naposledy přihodilo v sezoně 2015. Letos skončil 4. na Milán San Remo, 17. na E3 BinckBank Classic, 32. na Gent - Wevelgem a o víkendu 11. Kolem Flander.
„Nejradši bych vyhrál všechny tři první Monumenty roku,“plánoval zkraje sezony. Na nich chtěl mít stoprocentní výkonnost.
Jenže dva Monumenty, San Remo a Flandry, jsou pryč. Sagan se tudíž upíná k nedělní kostkové Odyssee na trati Paříž - Roubaix. Navrch si poprvé přidá i kopcovitější Lutych Bastogne - Lutych.
„Když jsem byl mladší, nemyslel jsem na mistrovství světa, na Flandry, na Tour. Vždycky mě nejvíc táhlo právě Roubaix,“přiznal. Loni po brzkém útoku poprvé na pověstném Pekle severu triumfoval. Stane se letos jeho závodem vzkříšení?
„Jsme tu, abychom vítězili. Když nevítězíme, je to zklamání,“nezastírá trenér Patxi Vila. „Šest měsíců jsme se na tyhle klasiky připravovali. Ale teď se hlavně snažíme znovu nalézt Petrovy dobré pocity z minulosti. Zatím je nenachází. Musíme zanalyzovat, proč se tak děje, co nefunguje a co máme změnit. Možná jej střevní viróza postihla více, než jsme si mysleli.“
Sagan navíc uvažuje, že výkonnost jeho těla stále mohou ovlivňovat rovněž následky loňského těžkého pádu v závěru Tour.
Ve stáji Bora-hansgrohe má v současnosti k dispozici patrně nejlepší podpůrný klasikářský tým, co kdy měl. V neděli kolegům děkoval, jak se o něj na trati Flander starali.
„Peter nejel špatný závod, byl v přední skupině,“připomněl Vila.
„Jen jsem neměl potřebnou sílu v nohách, abych bojoval o ještě lepší umístění,“přidal Sagan. Ve skupině pronásledující vítězného Bettiola občas lamentoval, že další jezdci se na stíhání nepodílejí. Belgičan Wout van Aert jej naopak zkritizoval: „Explozivními akceleracemi ničil tempo ostatních.“
Navzdory umístění mimo Top 10 je však Saganovo charizma dál magnetem přitahujícím fanoušky i novináře. Když za cílem Flander obklopili autobus Bory, zasmál se: „To je zvláštní, že tu jsou všechny televizní kamery, i když nejsem vítěz.“
Nejsem na 100 procentech
Reportérům následně sdělil: „Nejsem stejný Sagan jako před třemi lety, kdy jsem Flandry vyhrál. Nejsem na 100 procentech formy jako tehdy. Každý rok je jiný. Někdy to jde dobře, jindy zle. Je to jen závod. Věřím, že budu zase lepší.“
Je mu 29 let, což je v cyklistice stále málo. V průběhu sezony se ho zeptali, zda se jeho kariéra ještě nachází v „letním“období.
„Jsem teď někde kolem července. Možná už v září,“odvětil.
Více než dříve si uvědomuje i konečnost této kariéry.
„Nemůžete závodit celý život. Teď tomu začínám rozumět, a jsem proto zodpovědnější,“řekl. „Moje tělo stárne a každý rok potřebuje víc a víc času na zotavení. Je nutné, abyste na sobě pracovali celý den, od ranního probuzení až do chvíle, kdy jdete spát. Nesmíte přestat.“
A že se občas věnuje kulečníku a hrátkám s dronem? I na psychické čerstvosti přece musí pracovat.
Je nutné, abyste na sobě pracovali celý den, od ranního probuzení až do chvíle, kdy jdete spát.