Co si myslíte o kojení na veřejnosti?

Jana Maláčová ministryně práce a sociálních věcí Sama jsem maminkou a není to vlastně tak dávno, co jsem kojila. Většina maminek se mnou bude souhlasit, že pokud má dítě hlad, místo si fakt nevybírá. Vše je samozřejmě otázkou osobního vkusu, ale především slušných mezilidských vztahů. Nejsme schopni respektovat jeden druhého, vcítit se do situace a pocitů těch, kteří žijí kolem nás. Na konci března by v jedné bankovní pobočce stačila trocha slušnosti a empatie, aby nemusely v pondělí vyrážet na další pobočky zástupy kojících maminek.

Markéta Pekarová Adamová místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku PSP Musím upřímně říct, že nestačím žasnout, co nešťastná reakce jednoho hlídače na jednu kojící maminku vyvolala za obrovskou debatu. Ukazuje to na nízkou schopnost tolerance k chování druhého. Kojení je přirozená věc, kterou vnímám jako osobní záležitost ženy, a je na jejím rozhodnutí, zda bude kojit i na veřejnosti a jak konkrétně. Zda zahalí hlavičku a prs, nebo ne.

Daniel Šmíd lektor kurzů etikety Matka, která kojí dítě na veřejnosti, má nárok na empatii od svého okolí. Zároveň by měla mít stejnou dávku empatie, jako očekává od ostatních. Tedy více komunikovat. To neznamená ptát se na dovolení, ale například říci: Potřebuji nakojit dítě, věřím, že to nebude problém.

Markéta Šichtařová ekonomka, matka pěti dětí Normální člověk to nepovažuje za téma ani z jedné strany. Překvapuje mě síla těch reakcí. Přijde mi neadekvátní vytvářet kojící guerilly. Je to zbytečná provokace. Nemám pocit, že v tomto případě je provokace prospěšná. Stejně tak nechápu puritány, kteří začali kojení přirovnávat k různým jiným fyziologickým projevům.