A kam dál, Zdeňku Štybare?
Klasikářská sezona pro něj skončila, v létě bude zvažovat, zda zůstane v Quick-Stepu, nebo odejde.
Letos konečně dosáhl i na vítězství na klasikách World Tour, navzdory konkurenci mnoha lídrů v nejsilnější klasikářské stáji světa.
Na jaře skončil v prestižních jednorázových kláních dvakrát první, jednou čtvrtý a nyní osmý.
Pošesté ze sedmi startů na Paříž–Roubaix skončil v Top 10. Je čtvrtý v žebříčku World Tour. K úplné spokojenosti chybí Zdeňku Štybarovi málo: prosadit se na pódium také na některém z kostkových Monumentů.
Jenže před týdnem měl ve Flandrech střevní chřipku.
A v neděli byl sice na Pekle severu zdravý a dle svých slov silný, ale hleděl si nesprávných kol.
Ve složitých strategických partiích, které jeho tým Deceuninck – Quick-Step na kostkách hraje, mu byl poté na šachovnici stejně jako mnohokrát v minulosti přiřknut post obranné věže, a ne krále. Přesto, že ze tří lídrů svého týmu měl na zádech to nejvýsostnější číslo, s jedničkou na konci.
V neděli závod nepřečetl. V klíčových
okamžicích šlapal příliš hluboko v pelotonu, jako by si tu hlídal spolufavorita Van Avermaeta.
V úniku tou dobou už nějaký čas ujížděl Štybarův týmový kolega Philippe Gilbert, toho však vzhledem k předchozí slabší formě mnozí považovali za návnadu. Ale když za Gilbertem vyrazil i obhájce titulu Peter Sagan, měl být Štybar tím, kdo se Slovákem pojede. Místo toho Sagana následoval Yves Lampaert, další z lídrů Quick-Stepu. Štybar vzápětí od svého týmu dostal stopku: Ty už ne. Tři muže Quick-Stepu by ostatní jezdci v čelní skupině nepřipustili, únik by nespolupracoval a zanikl.
Ve druhé skupině tedy český jezdec kryl záda kolegům a rozbíjel snahy protivníků o stíhání uprchlíků.
Kdyby závodil coby jediný lídr za jiný tým, patrně by se je s Van Avermaetem, případně s dalším zaostávajícím favoritem Naesenem vydali stíhat a možná i dostihli. Ovšem to je jen hra na kdyby. Štybar v Quick-Stepu nemá a nikdy nebude mít pozici Sagana v Boře nebo Van Avermaeta v CCC, u nichž platí, že jejich přání jsou dopředu vyslyšena. Ti si jezdí takové závody, které jezdit chtějí, a s pomocníky, o které si řeknou.
Štybar nikoliv. Je sice nezpochybnitelnou oporou Quick-Stepu pro kostkové klasiky, zato co se týče podniků Grand Tour, ředitelé týmu mu opět předvedli, že mu rozhodně nevyjdou pokaždé vstříc.
Dlouho před startem sezony se s nimi dohodl (zdánlivě k oboustranné spokojenosti), že pojede Giro. Stál o něj víc než o Tour, italský závod letos nabízí větší počet klasikářských etap, v nichž by mohl jet na sebe. Naopak na Tour se chystají sprinter Viviani a univerzál Alaphilippe a Štybar by jim tam nejspíš musel pomáhat stejně jako při letošním Tirrenu–Adriatiku.
Tým jej proto zaskočil, když mu nyní oznámil: „Měníme ti program, na Giru nebudeš, zařadíme tě do širšího výběru pro Tour.“Neprotestoval, poslechl, prokázal loajalitu.
Měl by v této pozici zůstat také nadále? Letos mu v Quick-Stepu končí smlouva. Jarními výhrami si ve stáji řekl o velmi dobrý další kontrakt. Ten se zpravidla uzavírá na dva roky. Je konzervativním typem, nerad mění zaběhlé pořádky, navíc v Belgii velkou část roku žije.
Přesto, určitě se opět v jeho mysli usadí i otázka: Co kdybych byl v jiné stáji jediným lídrem na klasiky s všemožnou podporou? Neměl bych pak ještě větší úspěchy?
Pokud to nikdy nezkusí, může si to po kariéře vyčítat. Pokud naopak přestoupí a neuspěje, asi by si vyčítal odchod z Quick-Stepu.
Mohl by se stát jasnou jedničkou pro kostky i ve Sky nebo Astaně, tedy v bohatých stájích, toužících vyhrávat na všech frontách, které vítězné typy na kostky nemají.
Musí zvážit pro a proti. Sondovat za pomoci agenta terén, zjišťovat nabídky. Pak se rozhodnout.
Má na to tři a půl měsíce. Cyklisté většinou chtějí mít smlouvy na další sezonu dohodnuté do druhého volného dne Tour. Na ní se hra o nové kontrakty často hraje nejintenzivněji. Z tohoto pohledu by byl v případě svého startu ve Francii alespoň v epicentru dění.
Mohl by se stát jedničkou pro kostky ve Sky nebo Astaně, v bohatých stájích, které vítězné typy na kostky nemají.