Pět dětí denně si stěžuje na šikanu

Desetiletá Anička ze středočeských Milovic do školy příliš ráda nechodila. Ne kvůli předmětům, které by ji nebavily. Kvůli spolužákům. Do školní skříňky dostávala lístečky s výhrůžkami, nezřídka se setkávala s posměšky a urážkami.

„Bylo to pro mě hodně smutné a bolelo to. Snažila jsem se nedávat ve škole najevo emoce, ale nemohla jsem je v sobě držet pořád. Hodně mi pomohly naše kočky. Hladila jsem je a brečela, dokud se mi neulevilo,“popisuje desetiletá holčička, jejíž příjmení si rodiče nepřáli zveřejnit.

Anička se původně svěřila své třídní učitelce, ta jí ale nevěřila. Problém dál dusila v sobě do doby, než dostala novou třídní. U té už našla zastání a problém společně s rodiči začala řešit.

Počet dětí, které se rozhodnou svěřit se svými zkušenostmi s šikanou, stoupá. Dokládají to počty volajících na Linku bezpečí. Jen v loňském roce vyřizovali její pracovníci necelých 160 tisíc telefonátů, denně v průměru 430 hovorů. K tomu dalších čtyři tisíce e-mailů a chatových konverzací. V meziročním srovnání kontaktovalo Linku bezpečí o osm tisíc dětí více než v roce 2017.

Nejčastěji telefonují děti ve věku mezi 13 až 16 lety. Roste také počet těch, kteří se podobně jako Anička setkali s šikanou. „Nemůžeme ale z toho jednoznačně usuzovat, jestli to znamená, že je více dětí šikanovaných, nebo je více dětí ochotných problém řešit a svěřit se,“komentuje statistiku Regina Jandová z Linky bezpečí.

Denně jim kvůli šikaně volá pět až šest dětí. V minulém roce počítají 2 182 telefonátů na toto téma. Pro srovnání, před čtyřmi lety se jim se šikanou svěřilo 1 492 dětí.

Obětí se může stát každý

Že se něco s dítětem děje, mohou rozpoznat sami rodiče. Varovným signálem je třeba to, že za dítětem domů nedochází žádný kamarád, nechce mluvit o dění ve škole, zhorší se mu prospěch, stěžuje si před odchodem do školy na zdravotní problémy nebo špatně usíná. „Šikanované může být bohužel každé dítě. Spouštěčem nátlaku může být cokoliv, třeba špatné oblečení, špatná reakce na něco. Neexistuje přesný návod na to, jak šikaně předejít, důležitou roli v jejím řešení ale hraje sebevědomí a nebát se říct si o pomoc,“doplňuje Jandová.

Podle ní jim často volají děti kvůli jinému problému a během telefonátu se postupně dopracují k tomu, že jeho primární příčinou je právě šikana.

Šikanovaný agresorem

Fenoménem současné doby je také šikana v internetovém prostředí, takzvaná kyberšikana. I kvůli ní na Linku bezpečí děti volají, ačkoli mnohem méně než kvůli klasické šikaně. Zatímco s klasickou šikanou se denně svěřuje pět dětí, kvůli kyberšikaně se na linku obrací pět dětí měsíčně.

„Na kyberšikanu nelze nahlížet černobíle, tedy pouze tak, že na jedné straně stojí agresor a na straně druhé oběť,“upozorňuje Kamil Kopecký z projektu E-bezpečí.

Podle výzkumů jednou z nejčastějších motivací k páchání kyberšikany je totiž pomsta. „Představme si situaci šikanovaného dítěte, které chce prožitou bolest pachateli oplatit. Proto volí cestu internetového útoku,“doplňuje konkrétní příklad kyberšikany, s níž se setkává. Právě s tímto projektem Linka bezpečí propojuje děti, které jim volají kvůli kyberšikaně.

Linka bezpečí ve spolupráci s projektem E-bezpečí a dětským televizním kanálem Cartoon Network teď chystají kampaň, v níž chtějí malým divákům ukázat, že je v pořádku požádat v případě šikany o pomoc.