Každý si našel svůj požár v Notre Dame

Když předevčírem vzplála francouzská gotická katedrála Notre Dame, mnozí mluvili o znamení konce... Čeho? V podstatě čehokoliv, každý si do pohnuté situace projektoval, co chtěl. Někteří blížící se konec civilizace. Jiní konec jedné éry francouzské republiky. Ti střídmější jen obrovskou historickou ztrátu. Na sociálních sítích i nedaleko Seiny v místech, kam je policie vytlačila kvůli hasičům, lidé plakali, zpívali hymnu nebo jen vzpomínali.

Mizel totiž symbol, který Francii provázel od dvanáctého století. Symbol katolické země, která se v posledních letech utápí v přílivu imigrantů. Symbol, ve kterém velikost Francie zvýraznila korunovace Napoleona I. a kde slavil Charles de Gaulle osvobození Paříže. I proto prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francouzi svoji národní katedrálu obnoví do plné krásy. A dárci už přispívají drobnými i miliony.

Pro některé hořící katedrála nepředstavovala jen slavnou historii, ale i současnou Francii, které se před očima ztrácejí tradiční hodnoty. Padající střecha pro ně znamenala rozvrácenou společnost, které chybí pud sebezáchovy a žene se do záhuby.

Je však možné se na to podívat střízlivě, ne očima těch, kteří si do ohnivého pekla projektují své zlé sny a chytají se konspiračních teorií o tom, kdo a proč gotickou katedrálu zapálil.

Jistě je to velká historická ztráta, ale vždyť jde jen o katedrálu, ne o miliony lidských životů jako ve válce. O „velký krásný barák“, na kterém se už v historii vyřádili sami Francouzi. Nejdříve hugenoti, kterým připadal nestoudný, a pak slavná buržoazní revoluce, která světu přinesla lidská práva. Tehdy se Notre Dame stal stánkem rozumu a přitom byl několikrát vyplundrován. Dvacet osm soch biblických králů bylo zbaveno hlavy, protože si je spletli s francouzskými panovníky. Někteří by možná tehdy také řekli, že se blíží konec světa. Ale ne, prostě se dějiny pohnuly jiným směrem. A velkou rekonstrukcí si katedrála prošla i v 19. století. Protože po revoluci pomalu chátrala. Ano, tehdy nebyla tolik v kurzu.

Velký požár tak může paradoxně nabídnout katedrále novou šanci – „změnit se“. Nebýt jen turistickou atrakcí a získat nový smysl a „život“jako v minulosti. A může nabídnout novou šanci i jiným. Třeba prezidentu Macronovi, jenž se bude moct prezentovat jako velký obnovitel národního pokladu. Může tak vzít vítr z plachet svým odpůrcům z hnutí žlutých vest, protože demonstrace v době smutku nemusí ani sami Francouzi. A P. S. Konec světa opravdu nenastane.