S bytovou krizí mají pomoci družstva
Praha podpoří družstevní výstavbu. Chce tím dostat na trh byty, na které dosáhne i střední třída. Družstevní byty by mohly být asi o třicet procent levnější než byty, které stavějí developeři.
PRAHA Vzít si hypotéku a koupit nový byt. Cíl, ke kterému se velká část Čechů upíná, se pro střední třídu stává v hlavním městě stále více nedosažitelným. Průměrná cena nových bytů přesáhla sto tisíc korun za metr čtvereční a růst pražských mezd nestačí reagovat na růst nákladů na bydlení. Magistrát chce proto dostat na trh byty, které budou zhruba o třicet procent levnější než nové byty na trhu. Nástrojem, jak toho docílit, má být družstevní bydlení.
„Družstevní bytová výstavba může být levnější proto, že do družstev vstupují lidé, kteří si takto pořizují bydlení pro vlastní potřebu. Nepotřebují tedy generovat takový zisk,“shrnuje hlavní výhodu družstevního bydlení radní pro legislativu a podporu bydlení Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu/STAN) s tím, že je tento typ výstavby pro město výhodnější, než kdyby domy stavělo samo.
Podle plánů Kordové Marvanové by Praha podpořila vznik družstev svou majetkovou účastí a také tím, že by k výstavbě poskytla pozemky. Jelikož cena pozemku tvoří až dvacet procent celkových nákladů projektu, mohla by se cena družstevních bytů pohybovat pod sedmdesáti tisíci za metr čtvereční. „Pozemek by zůstal ve vlastnictví Prahy. Bytový dům bude provozovat družstvo, které bude mít pozemek v dlouhodobém nájmu tak, aby Praha nepřišla o kontrolu nad tím, že tam bude skutečně dostupné bydlení,“vysvětluje radní. Vhodné pozemky pro družstevní výstavbu aktuálně hledá Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), který zpracovává seznam stavebních pozemků města.
Samotnou výstavbu a následnou správu družstevního domu by měla mít na starosti již fungující družstva s dobrou historií. Na konkrétní projekty je bude magistrát hledat ve výběrovém řízení, které zároveň zastropuje i cenu bytů. „Mezi Prahou a tímto partnerem by poté byla uzavřena smlouva, která by specifikovala podmínky a kontrolní mechanismy výstavby. Poté by stavbu řídilo partnerské družstvo,“říká Kordová Marvanová. Tím, že Praha do družstva majetkově vstoupí, bude mít navíc k dispozici zhruba třetinu bytů, které může vyhradit pro sociální bydlení. Zbylé dvě třetiny zůstanou nově vzniklému družstvu, které jejich správu může buď nechat na partnerském družstvu, nebo ji kompletně převezme.
Do družstev vstupují lidé, kteří si pořizují bydlení pro vlastní potřebu. Nepotřebují tedy generovat takový zisk.
Družstva záměr vítají
Velká stavební družstva, která aktuálně v Praze spravují desítky tisíc bytů, záměr Prahy vítají a potvrzují zájem o případnou spolupráci na magistrátním projektu. Výhody by totiž plynuly i pro již fungující družstva, jejichž hlavní náplní je správa bytového fondu.
„Je to správný krok, který reaguje na bytovou krizi a v minulosti zprivatizovaný bytový fond města,“ říká Petr Langer za družstvo SBD Stavbař, které v metropoli spravuje asi osmdesát tisíc bytů.
Podle něj získala družstevní výstavba v Česku po revoluci špatnou pověst, v zahraničí je ale běžná. Výhody družstevní výstavby spočívají podle Langera například v tom, že družstva mají daleko větší kontrolu nad tím, komu jejich členové byty pronajímají. Na rozdíl třeba od klasických společenství vlastníků jednotek.
To ostatně zdůrazňuje i hlavní město. „V družstvu má Praha záruky, že byty zůstanou na trhu s byty pro dlouhodobé bydlení a nebude se v nich provozovat například Airbnb,“říká zastupitel a předseda magistrátního výboru pro bydlení Pavel Zelenka (Praha sobě). Pronajmout družstevní byt je totiž možné jen se souhlasem družstva.
Další výhodou má být podle představ magistrátu to, že se k bytům snáze dostanou mladé rodiny, senioři nebo samoživitelé, tedy skupiny obyvatel, které se současnými cenami bytů a nastavením hypoték na vlastní bydlení nedosáhnou. „V případě družstevního bydlení si úvěr bere družstvo, takže člen družstva nemusí splňovat přísné podmínky bank. Proto je to pro tyto skupiny obyvatel dostupnější. Navíc se družstevník nezavazuje na třicet let hypotékou. Jen složí členský podíl, který může kdykoliv prodat a jinak splácí nájem,“vysvětluje Kordová Marvanová.
„Odpadá také povinnost platit daň čtyři procenta z nabytí nemovitosti, což je pro mladé rodiny velké břemeno,“dodává Langer.
Návrat družstevního bydlení
Bytové družstevnictví zaznamenalo největší rozvoj mezi válkami. Druhá světová válka činnost bytových družstev utlumila, ale koncem 50. a zejména v 60. letech propukl velký boom družstevního bydlení. Ten zastavily až reformy roku 1989, kdy se muselo bytové družstevnictví přizpůsobit tržní ekonomice. V současnosti se družstevní výstavbě už věnují i někteří developeři. Například Finep prodal formou družstevního bydlení v loňském roce 101 bytů.