Kde se berou pomlázky? Pletou se už od ledna
Velikonoční pomlázky vznikají v rodinných podnicích po celé republice již od Vánoc.
PRAHA Před Velikonocemi se každoročně prodají statisíce pomlázek. Nejvíce jich nabízejí obchodní řetězce. A třebaže je ještě před pár lety nakupovaly ve velkém z Číny a zdálo se, že zahraniční konkurence levných ratanových pomlázek trh převálcuje, nestalo se to. Naopak. Na strojově vyrobenou napodobeninu pomlázky už moc nenarazíte. Hypermarkety teď pomlázky odebírají hlavně od českých a moravských výrobců.
Rodinné firmy s ruční výrobou pomlázek začínají několik měsíců dopředu. Aby do svátků pomlázky vydržely, udržují je výrobci v chladném a vlhkém prostředí. Menším firmám postačí sklep, ty větší pak proutí a pomlázky uchovávají ve sněhu nebo ledu. „Hotové pomlázky jsme obdrželi již v lednu a únoru a skladovali jsme je při teplotě od 0,5 do 5 stupňů Celsia,“říká Renata Maierl, tisková mluvčí řetězce Kaufland. (os)
Obejít známé a sousedy, pomlázkou zajistit, že ženy ani dívky příští rok neuschnou, a vykoledovat si kraslice. Tato velikonoční tradice se dodržuje v rodinách po celé republice. Uplést pomlázku však už dnes umí málokdo. Lidé jsou tak odkázáni na obchodníky, kteří je nabízejí.
Největšími prodejci jsou obchodní řetězce. Kaufland každé Velikonoce prodává desítky tisíc pomlázek, přičemž od jednoho ze svých dvou dodavatelů letos odebral pomlázky v hodnotě zhruba 2,5 milionu korun. Z velkých řetězců pomlázky nenabízí pouze Lidl (spolu s Kauflandem patří do skupiny Schwarz).
Pomlázky ručně vyrábějí rodinné firmy, které se specializují i na další pletené výrobky. „Ročně vyrobíme asi 60 tisíc kusů pomlázek,“říká jeden z dodavatelů Kauflandu, který si nepřál zveřejnit své jméno. Do obchodů řetězce jich každý rok odešle asi 55 tisíc. „Zbytek dodáváme do malých květinářství,“dodává.
Pomlázky však prodávají také firmy či živnostníci, kteří si tímto způsobem každé Velikonoce pouze přivydělávají. Takoví obchodníci na trzích většinou počítají s mnohem nižšími prodeji.
„Prodáme jich tady asi šest nebo sedm set,“uvádí prodejce ze stánku na pražském Andělu. Během roku pracuje jako zahradník a o Velikonocích si pomlázkami přivydělává společně s rodinou už několik let.
„Lepší jsou prodeje v menších městech a na vesnicích. Tam se tradice více dodržují,“upozorňuje. Pomlázky s otcem plete od svých osmi let. Kromě nich na Velikonoce prodávají i kraslice a základy na košíky, které též vyrábí jeho rodina.
„Lepší jsou prodeje v menších městech a na vesnicích, kde se tradice víc dodržují.“
Od zimy u ledu
Velikonoce letos připadají na jeden z nejzazších možných termínů. Většina vrb tak již začíná kvést. Tím se značně snižuje kvalita jejich proutí, ze kterého se pomlázky pletou.
Prodejce však tato skutečnost nijak nevzrušuje. Pomlázky totiž vyrábějí v předstihu, v některých případech bezmála půl roku předem.
„My proutí sbíráme už po Vánocích,“glosuje Martina Pilátová z firmy Job Parts. Společnost podle ní v několika stáncích po celém hlavním městě prodá asi pět tisíc pomlázek.
Aby pruty vydržely co nejpružnější, musí se uchovávat v chladu. Pilátová je dle vlastních slov skladuje ve sklepě, kde se následně i pletou a zdobí. Větší firmy pak používají propracovanější postupy – například dodavatel řetězce Billa proutí ukládá do sněhu a ledu. Hotové pomlázky pak často bývají uchovávány už „jen“v chladu.
Pozdní datum Velikonoc však skýtá ještě jeden problém, který musí prodejci řešit. Shodují se na tom, že pomlázky kvůli vysokým teplotám rychleji vysychají. Pokud na to prodavač nijak nezareaguje, mohou se jeho pomlázky začít lámat. „Nejhorší je to u venkovních stánků, kde na ně téměř neustále svítí slunce,“říká Pilátová.
Ratanová urážka
Všechny firmy prodávající pomlázky, které MF DNES kontaktovala, mají rodinný základ. V těch větších se na výrobě podílí kolem patnácti lidí. Všechny také kladou důraz na tradiční ruční způsob pletení, který je mnohdy naučili jejich otcové či dědové.
Důležitost pracovních postupů prověřených generacemi si začaly znovu uvědomovat i velké řetězce. V současnosti jich již většina prodává pouze pomlázky od českých výrobců. To přitom ještě před několika lety vůbec nebylo pravidlem.
Tehdy se totiž v tuzemských obchodech mnohem častěji než pomlázky z vrbového proutí objevovaly jejich asijské náhražky. Největší pozornost si tato skutečnost vysloužila před necelými deseti lety, kdy se „pomlázek“z ratanu prodávaly desetitisíce ročně.
Důvodem byla mimo jiné snazší údržba. O vrbové proutí se totiž musí výrobci a prodejci starat i po tom, co je pomlázka upletená. Ratan je sušší, a tak může vydržet i několik let, aniž by mu bylo potřeba věnovat tolik pozornosti. Podle tradičních prodejců jsou však takové pomlázky dobré pouze jako dekorace. „To už skoro ani nejsou pomlázky,“komentuje Pilátová.
I dnes se na velikonočních trzích a v obchodech ratanové náhražky nacházejí, nicméně ne v takové míře. Poznat je není složité – mívají pravidelnější tvar, jsou plošší a někdy i výrazněji zdobené pentlemi. Ratanové proutí navíc téměř nepruží a má plochý průřez.
Právě proto nejsou pro české koledování vhodné, shodují se prodejci. Nejenže se suché proutí může zlomit, ale také takzvaně štípe. Kromě toho suchá pomlázka v podstatě odporuje velikonočním tradicím – na vyšlehanou dívku či ženu se má přenést síla a mládí vrbového proutí. Použití suché pomlázky by se tak dalo považovat i za urážku.
Proutí na pomlázky výrobci většinou berou z vlastních zdrojů nebo z plantáží, kde je vlastnoručně sbírají. V obchodech pak hotové pomlázky mívají v závislosti na velikosti cenu od 35 až po necelých osmdesát korun.
V obchodech řetězce Kaufland se minulý týden prodávaly v průměru za 45 korun. Pokud budeme počítat s daty od výše uvedeného dodavatele, hodnota jeho dodávek činí zhruba 2,5 milionu korun. Jedná se přitom jen o jednoho dodavatele jednoho řetězce.
V menších stáncích se pomlázek rovněž prodávají tisíce. Hrubým odhadem se tak můžeme dostat k tomu, že se v tuzemském „pomlázkovém byznysu“protočí řádově desítky milionů korun ročně.