Těžaři šroubují cenu ropy, benzin i nafta ještě zdraží

Filip Horáček

Ceny pohonných hmot v Česku už dva měsíce nepřetržitě rostou. Majitelé tuzemských čerpacích stanic neváhají a kopírují rostoucí ceny ropy.

Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil od poloviny února o 2,21 koruny na 32,55 Kč. Předpovědi dalšího vývoje ze strany analytiků přitom řidiče příliš nepotěší. V nejbližších měsících benzin nejspíš zdolá 33 korun.

„Je velmi pravděpodobné, že benzin v první polovině května zdraží nad 33 korun a u nafty se nejspíš nad 32 korun podíváme už příští týden,“prohlašuje investiční manažer společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Odhaduje přitom, že v příštím týdnu benzin podraží o dalších 20 až 30 haléřů, tedy přibližně podobným tempem jako v uplynulém týdnu.

Cestování se prodraží rovněž řidičům aut s dieselovými motory, kteří jsou však ve výhodě díky ukončení topné sezony. Litr na čerpacích stanicích v Česku za dva měsíce

zdražil o 96 haléřů na 31,85 koruny.

Nafta je obvykle levnější než benzin, ale v zimě se ceny srovnávají, protože rafinerie musejí své omezené kapacity přesměrovat do výroby topných olejů. Kvůli nižší nabídce nafty potom její cena stoupá.

Ukončení topné sezony je tak samo o sobě impulzem pro zlevnění nafty. Jenomže ceny ropy na světových trzích již delší dobu rostou kvůli omezování těžby členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a spolu s nimi pozvolna zdražuje i nafta.

Ceny ropy ve světě šroubují nahoru velcí těžaři z OPEC spolu s Ruskem, kteří se v listopadu dohodli na omezení těžby, protože pro ně byla ropa příliš levná. Z loňských rekordů denní produkce kartelu klesla o tři miliony barelů denně na 30,5 milionu a cena od začátku roku stoupla přibližně o deset dolarů na 72 dolarů za barel severomořské ropy Brent. Dlouhodobý ekonomický plán ropného kartelu však vidí ideální cenu ještě výš, někde mezi 75 a 85 dolary za barel.

Nyní jde o to, kdy uskupení, ve kterém má hlavní slovo Saúdská Arábie, těžební limity zruší. „Minimálně do června, kdy OPEC zasedne ke stolu, se nic nezmění. Ale trh očekává, že limity padnou až ke konci roku,“myslí si Tomčiak. Podle něj se tak stane, až ropa zdraží k 80 dolarům. Na druhou stranu Rusko naznačilo, že nemusí být ochotno přijmout další omezení.

Je tedy reálná šance, že světová těžba ropy se bude zvyšovat až v příštím roce, letos může poptávka převyšovat nabídku a vytvářet další tlak na cenu ropy, a tím i pohonných hmot.

Sankce na Írán a Venezuelu

Kartel OPEC není všemocný. Jeho snahy o nárůst cen černého zlata nabourávají zejména Spojené státy americké, které se loni staly největším světovým producentem ropy, když předehnaly Rusko i Saúdskou Arábii.

USA denně vytěží na 12 milionů barelů ropy (zatímco Rusko 11 milionů) a potvrzuje odklon od politiky mocnosti, která se dlouhá desetiletí spoléhala na dovoz, k cestě za vlastní energetickou nezávislostí. Těžba ropy vděčí tak velkému rozmachu především díky rostoucí těžbě z břidlic.

Spojené státy se dokonce loni v prosinci poprvé od roku 1973 staly čistým vývozcem ropy a pohonných hmot, když více exportovaly, než dovezly. Svou těžbu USA v posledních deseti letech více než zdvojnásobily.

USA se k dohodě o omezování těžby ve světě na rozdíl od Ruska nepřipojily, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa by zdražování pohonných hmot poškodilo americké spotřebitele i podniky.

Druhým důvodem růstů cen ropy jsou sankce Spojených států namířené proti těžařským zemím Íránu a Venezuele. „Washington signalizuje, že bude od května už poměrně nekompromisní vůči odběratelům íránské ropy z řad třetích zemí, kterým zatím umožňuje dovážet íránskou ropu bez sankcí,“tvrdí hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.

Vlivem amerických sankcí také proudí jen zlomek ropy z Venezuely. Pro zemi, kterou svírá ekonomická krize a hyperinflace, je ropa zásadním exportním artiklem a USA byly tradičním odběratelem. Jelikož ale Trumpova administrativa tlačí na odstoupení autokratického prezidenta Nicoláse Madura, jihoamerický stát s největšími zásobami ropy na planetě hledá odbyt v dalekých zemích Asie.