Jak se vypořádat s kůrovcem
Patrik Mlynář
Kůrovcová kalamita je skutečností, se kterou se nemůžeme smířit. Naopak, musíme zodpovědně a aktivně situaci řešit. Ministerstvo zemědělství vytvořilo pro boj s kůrovcem soubor opatření, nicméně některé ekologické organizace tvrdí, že navrhované postupy nebudou účinné. V argumentech ale zazněly i mnohé nepřesnosti, které je třeba vysvětlit.
Nová legislativa uvolní ministerstvu ruce, aby mohlo za mimořádných okolností povolit postupy, které jindy nejsou podle lesního zákona možné. Není to tedy tak, že by tvrdošíjně nařizovalo ošetřovat stromy na území, kde už to nemá cenu, protože z nich kůrovec vylétl. Už teď mohou vlastníci na vymezených a nejvíce postižených místech volit právě takový postup, který zabrání
dalšímu šíření dřevokazného hmyzu – mohou se zaměřit pouze na aktivní kůrovcové dříví, zatímco pokácení a zpracování souší mohou na dlouhou dobu odložit. To je novinka prosazená ministerstvem.
Červené zóny, tedy nejvíce postižená území, podle některých názorů nezahrnují všechna kritická místa v České republice. Mapu však připravila odborná organizace – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů – na základě snímků ze 190 satelitů s vysokým stupněm rozlišení na desítky centimetrů. Tato mapa červených zón se bude samozřejmě upravovat podle aktuálního vývoje.
Nikdo také nelobbuje výhradně za chemické ošetřování napadených stromů, asanace může mít i jinou podobu a například mechanické odstranění stromové kůry patří k ekologicky nejšetrnějším. Pokud jde o chemickou likvidaci kůrovce, je povolené použití pouze schválených postřiků.
Ministerstvo by prý mělo začít prosazovat smíšené lesy bez holosečí. To už ale prosazuje několik let. Obměna lesa však trvá dlouhá léta a nejde během chvíle změnit skladbu lesů. Ministerstvo už před časem zvýšilo příspěvky na výsadbu buků i dubů, tedy na takzvané meliorační a zpevňující dřeviny, které zlepšují stav půdy. Na každou jednu jejich sazenici přispívá částkou 12 korun, zatímco na sazenice základních dřevin jen 4 koruny. Obnova lesa prostřednictvím holiny je naopak rychlý a osvědčený způsob, jak výsadbou vhodných dřevin zajistit do budoucna větší zastoupení listnáčů v lesních porostech, zejména tam, kde jejich přirozené obnovy nelze dosáhnout kvůli absenci plodících stromů vhodných lesních dřevin.
Přestože někteří tvrdí, že České republice chybějí sazenice vhodných dřevin, není tomu tak. Školkaři je pro letošní jarní zalesňování mají. A zásoby sazenic budou i v příštích letech. V případě kritického nedostatku sazenic některých dřevin je možné je dovézt z konkrétních oblastí Polska,