MF DNES

Státy varují turisty: Pozor, v USA se střílí

Debata v Americe o „hojení ran“a „boji s nenávistí“připomíná spíš válku

- Milan Vodička redaktor MF DNES

WASHINGTON Americké vlajky byly včera na půl žerdi na znamení smutku za oběti stříleček v El Pasu a Daytonu. Ale protože to přikázal Donald Trump, byla z toho tajná oslava Adolfa Hitlera. Proč? Všimněte si, kolikátého včera bylo: osmého srpna, tedy 8. 8. Osmým písmenem v abecedě je H, a tak je tohle datum pro neonacisty kódem pro slova Heil Hitler. A ten kód prý teď použil Trump.

S touto absurdní konstrukcí nepřišel nějaký internetov­ý excentrik, nýbrž bývalý náměstek ředitele FBI Frank Figliuzzi v televizi NBC. Muž, který měl svého času v FBI na starosti boj s terorismem, zcela vážně v rozhovoru prohlásil, že Trump možná vlastně neuctil oběti, ale složil tajně hold Hitlerovi.

Jestli něco velmi ilustrativ­ně ukazuje pravý stav americké krize, nejsou to poslední dvě tragické hromadné vraždy spáchané střelci, jak si nyní Američané intenzivně myslí, ale právě toto vystoupení a takové úvahy. Zatímco řada médií přičítá Trumpovi téměř přímou zodpovědno­st za střelbu v El Pasu, kde na něj navíc čekali při jeho návštěvě demonstran­ti s hesly „Rasisto, táhni domů“a podobně, nezbývá jim čas na popis toho, že v Daytonu sice zřejmě útočil také vyšinutý člověk, ale pravděpodo­bně s názory patřícími přesně na opačnou stranu politickéh­o spektra. Střelec podle všeho sympatiemi i slovníkem patřil k radikálním­u hnutí krajní levice zvanému Antifa. Trump sice při návštěvách v El Pasu a Daytonu hovořil o nutnosti odsoudit rasismus a nenávist, ale jeho političtí odpůrci ho právě z podněcován­í nenávisti obviňují.

Mezitím však rozohnění radikálové u domu republikán­ského předsedy Senátu

Mitche McConnella dělali přesně to, proti čemu protestují. Rozhořčeni kromě jiného střelbou a také údajným podílem republikán­ů na ní, oblehli senátorův dům a křičeli hesla, že by měl zemřít...

Zatím to celkově vypadá, že snaha „hojit rány“, jak se to v USA po každé tragédii říká, a využít šoku k určitému smíření, nyní vychází naprázdno. Emoce, slovník a činy spíše krizi prohlubují.

Do děje současně vstupují události vyznačujíc­í se očividnou dávkou absurdity. Mexiko včera vyzvalo Ameriku ke spolupráci při větší ochraně Mexičanů žijících v USA. Jinými slovy to znamená, že chce po USA, aby sdělily mexickým úřadům jména dalších vyznavačů „bělošské nadřazenos­ti“, kteří by mohli ohrozit další Mexičany v USA. Pokud by to americké úřady věděly, pravděpodo­bně by nejdříve dotyčné pozatýkaly.

Kromě toho se rozrůstá seznam zemí, jež vydaly varování svým občanům, že v Americe by je mohl někdo zastřelit a ať si tedy cestu do USA radši rozmyslí. Teď se k nim přidala i organizace Amnesty Internatio­nal s tím, že v USA jde prý o „lidskopráv­ní krizi“, neboť americká vláda selhala v plnění svých závazků, mezi než podle mezinárodn­ího práva patří i povinnost zajistit bezpečí lidí. Od cest do USA odrazují nyní například Venezuela, která patří k nejvraždně­jším zemím na světě, a Uruguay, kde loni stoupl počet vražd téměř o polovinu. Je jich tam víc než třeba v Los Angeles. Faktem však je, že například občany varovalo i Japonsko s tím, že USA jsou „zbraňovou společnost­í“, a podobná varování vydaly již dříve Německo, Irsko či Kanada.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia