Na mnoho úřadů je málo uchazečů

Nedostatek lidí na trhu práce nutí dokonce už i úřady měnit své zavedené pořádky. Volná pracovní doba či jóga na pracovišti už nejsou výsadou nadnárodních firem. Obsadit některé pozice přesto trvá měsíce.

PRAHA Součet volných pracovních míst čítal v Praze v červnu přes 70 tisíc, zatímco počet uchazečů nepřesáhl ani 20 tisíc lidí. Srovnání je sice jen orientační, ale jednoduchými počty člověk dojde k závěru, že najít zaměstnance je boj. Soukromé firmy mohou pružně nastavit výšku mezd a tím konkurovat, ale veřejné instituce si v tomto vyskakovat moc nemohou.

Pozice IT odborníků, právníků či specialistů v oblasti účetnictví a daní obsazuje magistrát i několik měsíců. Stejně tak ministerstvo spravedlnosti potvrzuje, že legislativce či IT odborníky hledá těžko.

Bojují i instituce, které nemají tak úřednickou image. Na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy hledají například už rok experta na energetiku. „Lidi, kteří odpovídají profilu můžeme napočítat na prstech jedné ruky, a když už jsou, pracují v soukromé sféře,“vysvětluje Monika McGarrell Klimentová z institutu. Problémy mají ale také s hledáním dopravních inženýrů či ekonomů.

Firmy jsou při výběru rychlejší

Mnohé úřady využívají stejných metod při hledání zaměstnanců jako firmy a postupně začínají také cílit na studenty. „Při hledání zaměstnanců volíme kromě výběrových řízení i jiné způsoby, jako například pravidelně pořádané kariérní dny,“dodává Martin Bačkovský z ministerstva spravedlnosti.

Při výběrovém řízení ovšem mnohé instituce narážejí na zákonem daná pravidla. Projít vícekolovým výběrovým řízením chce totiž mnohdy trpělivost. Hladoví zaměstnavatelé ze soukromé sféry mezitím mohou nabídnout místo uchazeči často i během pár dnů.

„Podmínky výběru zaměstnanců územní samosprávy podléhají příslušným zákonům, což situaci jejím zaměstnavatelům v současné době nijak neusnadňuje,“potvrzuje Vít Hofman, mluvčí magistrátu.

Problémem je v Praze to, že se úřady v metropoli koncentrují. Zároveň se žádaní odborníci do státních institucí moc nehrnou a důvodem není jen tabulková výška platů, ta se díky osobnímu ohodnocení v některých oborech soukromé sféře vyrovná.

„Práce pro úřady a instituce veřejné sféry pro některé lidi už z podstaty věci není tak atraktivní,“popisuje analytik Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC. To si mnohé veřejné instituce uvědomují a mění zavedené postupy tak, aby nejen přilákaly zaměstnance, ale

také si je udržely. „Z praxe posledních tří let vidím, že je to právě státní správa, která je velmi otevřená, co se týče flexibility práce a pracovních úvazků, možností využívat home office a také příležitostí pro lidi vyššího věku,“říká Alžběta Honsová, marketingová manažerka personálně poradenské společnosti Randstad.

Například v pražském Institutu plánování a rozvoje se rozhodli inspirovat v soukromé sféře a nabídnout kromě zaměstnaneckých výhod, jako je jóga na pracovišti, flexibilní pracovní doba či pěkné pracovní prostory, také více aktivit, které zaměstnance rozvíjejí, a zaměřili se také na spolupráci mezi jednotlivými týmy.

„Ještě před dvěma lety byla komunikace mezi jednotlivými sekcemi nedostatečná a v předávání informací byly poměrně velké mezery. Proto vznikla nová vize IPR, která klade důraz na multioborové projektové týmy,“říká Ondřej Boháč, ředitel instituce.

Každý zaměstnanec ve vedoucí pozici má možnost účastnit se série školení manažerských dovedností. S tím souvisí i zaměření se na vedení zaměstnanců, a nikoli na jejich řízení, což by mělo podpořit jejich samostatnost a kreativitu.

Jaký má práce smysl?

Zaměstnanecké výhody také cílí na mladé, mezi kterými jsou v kurzu dobročinné akce. „Podporujeme v rámci interní komunikace také aktivity našich zaměstnanců, kteří ve volném čase organizují nebo se účastní společensky prospěšných či charitativních akcí,“doplňuje Jana Gabrielová, mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu.

Kromě výše platu a zaměstnaneckých výhod lidé hledí i na další záležitosti. „Často mladší generace řekne, že peníze nejsou všechno, a to, že se podílejí na rozvoji a zlepšování života ve městě, je pro ně klíčové,“dodává Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje.

Výhodou veřejných institucí je podle odborníků skutečně to, že mohou nabídnout často smysluplnou práci. To ostatně potvrzují i některé průzkumy. „Reálně a objektivně nejlepší podmínky nemají lidé ve veřejné sféře, ale zároveň navzdory tomu uvádějí nejvyšší spokojenost,“připomíná výsledky průzkumů spokojenosti a motivace zaměstnanců Dombrovský.