Pryč s masem! Němci zachraňují klima

BERLÍN Němci, milovníci opékaných bratwurstů a do široka rozklepaných řízků, si možná budou muset zvykat na skromnější jídelníček.

Namísto šťavnatých steaků si dají třeba zeleninovou placku, namísto bůčku vegetariánský hamburger? Žádá si to prý záchrana klimatu. Ale možná to nebude tak horké.

Konzumace hovězího či vepřového masa spadla nečekaně do širší společenské debaty, která Německem lomcuje poslední měsíce. Snad nikde jinde nerezonují páteční happeningy klimatické mesiášky Grety Thunbergové s takovým nadšením jako v Německu. Nikde jinde se tak horlivě nepoutají aktivisté ke stromům, aby bránili jejich kácení. A nikde nestoupají preference Zelených takovým tempem, už šlapají na paty vládním křesťanským demokratům.

Podle nedávného průzkumu Eurobarometr, který zadává Evropská komise, jsou klimatické změny pro Němce druhým nejdůležitějším tématem hned za imigrací.

V tomto světle už nevypadá debata o skokovém zdražení masa tak bláznivě.

Němečtí zákonodárci navrhují zvýšení daně u masa z dosavadních sedmi na 19 procent. Pozitivní dopady pak budou podle listu Die Welt vlastně několikeré. Jednak nebudou krávy zatěžovat životní prostředí škodlivým metanem, který produkují při trávení. Vedle toho přinese zvýšení daní velké částky, které mohou putovat žádoucím směrem.

„Zvýšené příjmy věnujeme na zlepšení životních podmínek zvířat,“plánuje Friedrich Ostendorff ze strany Zelených, která s nápadem na vyšší daň přišla. Postaví se prostornější kravíny, přibudou pastviny.

Záměr není proti mysli ani sociálním demokratům, kteří sedí ve spolkové vládě.

Dotace jako odškodné

Němečtí Zelení argumentují tím, že chov zvířat kvůli masu je odpovědný za téměř 15 procent všech vypouštěných emisí. Nepřímá úměra je zjevná. Čím víc roste u lidí chuť na pořádnou porci hovězí roštěné, tím hůř pro globální klima. A rozvinuté země jsou hlavním viníkem. Konzumují dvakrát víc červeného masa než země třetího světa.

Jen za první polovinu letošního roku porazili řezníci v Německu téměř 30 milionů krav, prasat, ovcí či koní. Pokud přičteme i drůbež, bylo to celkem 3,9 milionu tun masa, které pak Němci spořádali, případně vyvezli.

Pokud tedy maso podraží, konzumace se zčásti omezí. Farmáři se rozčilovat nebudou, nižší produkci jim vynahradí dotace od státu, který zinkasuje vyšší daně. Spokojena by mohla být i zvířata, kterým by dotace zaručily třeba více přirozených pastvin. Klimatičtí aktivisté si odškrtnou další úspěšnou kampaň.

Přesto zůstávají pochyby, zda vše půjde podle plánu. Katrin Wenzenová z Německého svazu pro životní prostředí soudí, že zvýšení ceny o nějakých 10 procent nemusí zásadně změnit návyky spotřebitelů. Maso bude v evropském měřítku i tak relativně levné, takže není jisté, zda se nakonec Němci přeorientují na vegetariánskou kuchyni.

Opatření postihne hlavně chudší Němce, střední a vyšší příjmové vrstvy už tolik ne.

Bude toho víc

Vyšší daň na maso není první takový nápad, jak pomoci klimatu. Ministr dopravy Andreas Scheuer nadhodil i možnost snížení cen železnic – letecká doprava rovněž škodí klimatu. Strana Zelených mluví také o zákazu vnitrostátních letů do roku 2035.

Vedle toho je omezení řízků na talíři maličkostí.

Mezi problémy, které nižší konzumace masa vyřeší, se vlastně mohou zahrnout i vyostřené debaty okolo jídelníčku v německých školkách. Nedávno se ve východoněmeckém Lipsku rozhodli z menu dětem vyškrtnout vepřové řízky, kvůli muslimským spolužačkám kterých by se to mohlo necitlivě dotýkat. Rozproudila se ostrá debata, ve které měli nakonec navrch spíše zastánci německých tradic. Dobrovolné omezení masa z ekologických důvodů by spor ve školkách přirozeně ztišilo.

A spokojeni by nakonec mohli být také dietologové, podle kterých dnes Němci konzumují dvakrát víc masa, než je vhodné pro zdraví.