Podivná kampaň proti kůrovci
Kraj je ve sporu s Národním parkem Šumava i ministerstvem.
Když se bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) předloni po průšvizích pokoušel o návrat do politiky, zaplatil si k tomu pomoc PR agentury Ewing. Ta pak obvolávala novináře a pokoušela se Zimolovi, pronásledovanému skandálem kolem podezřelého pořízení luxusní chalupy na Lipně, vyžehlit image. Comeback se mu sice zatím nepovedl, pražská agentura ovšem v jižních Čechách rok před krajskými volbami přesto vyfasovala další zakázku. Tentokrát už za veřejné peníze od Zimolovy spolustraničky a nástupkyně v hejtmanském křesle Ivany Stránské.
Jihočeský kraj zaplatil 2,1 milionu korun za kampaň, která má občany poučit o dopadech kůrovce na Šumavu. Mezi experty však vyvolala poprask. Označují kampaň za silně manipulativní a popírající zjištění renomovaných vědců. Tvrdě ji odmítá i samotné vedení Národního parku Šumava. Navíc provázejí nejasnosti i výběr vítěze zakázky.
Kampaň kraj „vykopl“na začátku srpna na své oficiální facebookové stránce. Zveřejnil sugestivní fotografii pahýlů stromů v blízkosti rozhledny na Poledníku a přes ni nápis „Konec Šumavy“. Potíž ale je, že fotografie je ořízlá tak, aby nebyly vidět zelenající se kmeny všude kolem. „Jihočeský kraj by se měl za tuto kampaň stydět. Hodně. Je to ryzí manipulace, v místech kůrovcové kalamity dochází k velmi rychlé obnově a neexistuje výzkum, který by naznačoval to, co se snažíte nabalamutit veřejnosti,“komentoval to například vedoucí Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka.
Hejtmanka ovšem jakékoliv pochybnosti odmítá. Podle ní jsou četné odborné výzkumy vědců, dle nichž se Šumava sama obnovuje, jen jedním z názorů. A cílem krajské
kampaně je informovat občany o hrozbách kůrovce. „Vše je naprosto transparentní. Proběhlo výběrové řízení. Informace jsou k dispozici na internetu,“uvedla Stránská.
To ale není tak docela pravda. Smlouvu kraj sice zveřejnil v registru smluv, protože jinak by nebyla dle zákona platná, ale v úředních věstnících veřejných zakázek hejtmanství není dohledatelný žádný předchozí tendr. Případní zájemci tedy neměli jak se o zakázce dozvědět, a nemohli se tudíž ani přihlásit. Jihočeské hejtmanství tak porušuje své vlastní směrnice. Ty totiž nařizují, aby avízo na veškeré zakázky nad milion zveřejnilo.
Těsně podlimitní zakázka
MF DNES se od pátku nedočkala odpovědí na dotaz, kolik se o zakázku ucházelo firem, jak se o nabídce dozvěděly a na základě čeho kraj vybral vítěze, který dříve dělal politickou kampaň exhejtmanovi. Dle mluvčí Jihočeského kraje Hany Brožkové má ze stovek zaměstnanců hejtmanství tyto informace jediný člověk: „Má dovolenou a nedaří se mi ho kontaktovat,“prohlásila. A nevysvětlila tak ani to, proč zakázku kraj ve svých rejstřících nezveřejnil. Bez daně přitom cena kampaně skončila těsně pod dvoumilionovým limitem, za kterým by se na soutěž už vztahovaly striktní regule zákona o veřejných zakázkách.
Zimola, který na hejtmanství už nepůsobí, odmítá, že by jeho spolustraníci zadali krajskou kampaň „jeho“agentuře vědomě. „Žádná má spolupráce s agenturou už nejméně rok neexistuje a nijak jsem se nepodílel na výběru dodavatele kampaně, o níž píšete,“ohradil se exhejtman.
Boj s národním parkem
Dle smlouvy, kterou má MF DNES k dispozici, kampaň kritizovanými příspěvky na facebookové stránce rozhodně neskončí. Za veřejné peníze má vzniknout mimo jiné i logo kampaně, speciální webové stránky nebo videa, která se budou promítat na obrazovkách v jihočeských nemocnicích. Kraj se tak za veřejné peníze pustil do otevřeného střetu s vedením Národního parku Šumava i ministerstvem životního prostředí (MŽP). V pátek navíc hejtmanství oznámilo, že na Správu NP Šumava a MŽP podalo žalobu. Tvrdí, že bylo s obcemi vyloučeno z jednání o rozdělení parku na čtyři zóny.
Samotní ochranáři postup krajských politiků nechápou. „Jedním, dnes už jasně vyvráceným mýtem je, že pokud se v bezzásahových zónách nebude aktivně zasahovat proti kůrovci, Šumava uschne – zůstane tu pouze poušť nebo mrtvá krajina. Jak prokazují dlouhodobé průzkumy a sledování, není tomu tak. Uschlé horní stromové patro dává prostor životu malých stromků, které v podrostu už rostly, a také novým semenáčkům smrků, buků, ale i dalších dřevin – javorů, bříz nebo jeřábů,“říká mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.