Kapitánka z fotbalu
Lada Vondrová, jedna z největších nadějí při generační obměně českých atletů
Ve vesničce Sedliště na Vysočině žije 125 duší a snad každé dítě hraje fotbal. „Je u nás nejsnazší cestou ke sportu,“povídá Lada Vondrová. Až do patnácti ho tu hrála v chlapeckém týmu. Občas záložník, jindy útočník. „Góly jsem moc nedávala, platila jsem spíš za běhavější typ, tak jsem centrovala.“
Po přestupu do dívčího týmu v Pardubicích chtěla být s míčem ještě rychlejší, a tak se v Poličce zároveň přihlásila na atletiku.
Což byl osudový nápad. Atletičtí trenéři záhy zpozorněli: Tahle holka může být vážně dobrá. „Tři čtvrtě roku jsem pak složitě kombinovala fotbalové zápasy a atletické závody, než zranění z fotbalu mé rozhodování rozseklo.“Od šestnácti je jen atletkou. O pouhé tři roky později už je mladá čtvrtkařka zvolena kapitánkou českého týmu v Superlize mistrovství Evropy družstev dospělých v Bydhošti, stává se v této roli nástupkyní Barbory Špotákové.
„To mě tedy překvapilo. Ani nevím, kdo mě navrhl,“říká.
Slíbila, že se bude na dráze rvát a i z hlediště řvát jako lev. Češi válčili o sedmou, poslední nesestupovou příčku s Ukrajinou, po velkém dramatu však skončili osmí o 5,5 bodu.
Letos to ještě byly hlavně dlouholeté
opory, kdo obstarával největší příděl bodů: Hejnová, Vadlejch, Staněk či Holuša. Ovšem generační výměna je nezvratná a právě Vondrová patří k dívkám, které mají tým táhnout v budoucích letech.
Společně s ní se často zmiňují ještě dvě jména: teprve sedmnáctiletá další čtvrtkařka Barbora Malíková, dorostenecká mistryně světa, a tyčkařka Amálie Švábíková, loňská juniorská světová šampionka.
Letos je Vondrová kometou sezony. Osobní rekord si chtěla letos zlepšit na 52,50, ale na mistrovství republiky v Brně běžela 51,71 a porazila na hladké čtvrtce Zuzanu Hejnovou.
„Slyšela jsem potom lidi vykládat, že jsem nová Hejnová, ale takové srovnávání nemám ráda,“říká. „Každý by měl běhat sám za sebe. Navíc přechod do dospělých je těžký.“
Zatím ho zvládá skvěle. „Asi mi pomohlo, že jsem nebyla na rozdíl od minulých sezon zraněná.“I stříbro z evropského šampionátu kategorie do 22 let jí v Gävle věšeli na krk. Navrch na jaře bez potíží odmaturovala a úspěšně složila přijímací zkoušky na hradeckou univerzitu, obor sociální práce.
Brněnským časem splnila limit pro mistrovství světa dospělých v Dauhá, ale má zálusk ještě na jeden, pro trať 400 metrů překážek. „Pozvali mě na vložený závod talentů při finále Diamantové ligy v Curychu, tak to zkusím tam.“
V Bydhošti v nejsilnější konkurenci na hladkých 400 metrů, v jaké kdy běžela, vybojovala za 52,38 páté místo. „Už jsem cítila, že těch závodů bylo poslední dobou moc. Ale nezhostila jsem se toho snad špatně,“soudí kapitánka týmu.
Nicméně dobře si uvědomuje, že na její hlavní trati vládnou světu ženy tmavé barvy pleti. „Je trochu skličující, když dopředu víte, že musíte být hodně vyvolený, abyste mezi ně prorazili na nejvyšší příčky,“říká. Proto možná po vzoru Hejnové zaměří větší pozornost na překážky. „Ty jsou techničtější, je třeba si hlídat i rytmus kroků a technika Afroameričankám až tolik nejde.“
Na fotbal, který ji kdysi na dráhu přivedl, Vondrová nezapomíná.
„V televizi koukám na anglickou a španělskou ligu, ta česká mě moc nebere,“hlásí. A pokud je doma, příležitostně si zajde zakopat. „Ale trenér to nemá moc rád,“přiznává. Není divu, když si v minulosti na fotbálku pořídila zranění menisku.