Sparta, případ pro psychiatra
Mladá Boleslav – Sparta 4:3. Krásná fotbalová přestřelka a průšvih pro nejslavnější klub.
Pět kol za námi a Sparta je sedmá.
Sedmá ze šestnácti. Nejslavnější česká fotbalová značka se dál ošklivě
špiní.
Přitom včerejší parádní přestřelka v Mladé Boleslavi by se mohla promítat jako reklama na ligu.
Nikdo se nenudil, šancí bylo, že byste je nespočítali.
A těch gólů! Dohromady sedm. Ten poslední, rozhodující, padl do sítě Sparty. Jak jinak?!
Hráči v rudých dresech by si nejradši vyrvali vlasy. Tak moc se snažili. Tak moc chtěli dokázat, že si od vlastních fanoušků zaslouží šanci. Tak moc toužili, aby se vrátili na vítěznou cestu.
Vyrovnali na 1:1. Vyrovnali na 2:2. Vyrovnali na 3:3.
A když už se šlágr pátého kola blížil k závěru, zatemnil se jim mozek. Než aby si trpělivě počkali na remízu, otevřeli soupeři bránu, aby je uzemnil. Jak symbolické!
Exslávista Mešanovič ke svému svátečnímu hattricku připojil ještě výstavní centr v 93. minutě. Náhradník Budínský si našel balon mezi sparťanskými stopery a snadno ho doklepl do sítě.
V tu chvíli se na sociálních sítích objevil rýpavý vtípek: Víte, v kolik má Sparta výkop? Přece každých dvacet minut!
Zatímco z Boleslavských vyrostla v rohu hřiště pyramida skákajícího štěstí, sparťanům bylo do breku.
Určitě si domyslíte výsledek z vyprodaného stadionu, který se báječně bavil.
Mladá Boleslav – Sparta 4:3. K čemu Spartě je, že byla aktérem nádherného zápasu, jaký už třeba ve zbylých kolech nemusí žádný další trumfnout?
Leda tak k vzteku.
Však také trenér Václav Jílek jen kroutil hlavou: „Kdybychom neudělali fatální chyby v defenzivě, možná bychom utkání i otočili.“
Jenže tohle je opravdu dost důležité „kdyby“, nemyslíte? Sparta je dlouhodobě v obraně toporná, zmatkuje a čiší z ní nejistota.
Viděli jste, jak stoper Štetina nejdřív zbytečnou přihrávkou do středu poslal Boleslav do brejku? A jak hned potom ve vápně nešikovně sáhl na míč rukou?
To byla dokonalá ukázka toho, jak zmatečně si Sparta vzadu chvílemi počíná. Může klidně držet stanovený systém, ale dokud budou hráči vyrábět nepochopitelné hrubky, úspěšná být nemůže. Po pěti kolech ztrácí na čelo už šest bodů.
„To nic neznamená,“namítne Jílek. „Plzeň není dominantní, Slavia
také ne, my určitě ne. Nevidím tým, který by ostatním odskočil.“
Jenže Sparta zabrat potřebovala, už proto, že ji ve čtvrtek čeká těžká odveta třetího předkola Evropské ligy v tureckém Trabzonu.
S Jílkem cloumaly emoce a u lavičky se co chvíli vztekal. Při prvním inkasovaném gólu se otočil zády ke hřišti a hlasitě zaklel.
Pak znovu, když míč ztratil ve středu hřiště záložník Karlsson a byla z toho druhá boleslavská trefa.
Po hodině hry nečekaně sáhl do sestavy, když stáhl Kangu, jehož nápady jako jediné občas fungovaly. Gabonský suverén rázně odkráčel ze hřiště, ani si neplácl s náhradníkem Tettehem, bez povšimnutí minul i kouče a schoval se na lavičku.
A sledoval, jak se v napínavém thrilleru střídaly nadšení a vztek.
Když sparťanský útočník Kozák konečně ukončil dlouhé trápení a prvním gólem v rudém dresu srovnal na 3:3, lavička v čele s Jílkem ho málem umačkala radostí. Jenže o pár minut později už zase všichni v rudém popadali na trávník, zatímco Boleslavští naháněli Budínského, nečekaného hrdinu večera.
Byl na hřišti 58 vteřin, sparťané si ho po centru z levé strany vůbec nepohlídali a nádherný zápas dostal nejpůsobivější možnou tečku.
Jen Sparta by ji nejraději vymazala.