Jedovatá válka o hraboše
Zemědělci chtějí plošně trávit hlodavce, podle ekologů to způsobí víc škody než užitku
Zatímco zemědělci hovoří o letošním přemnožení hrabošů jako o kalamitě biblických rozměrů, při které hlodavci zničí skoro celou úrodu, ekologové a vědci jako o něčem, s čím si příroda poradí bez pomoci. Tedy bez plošného nasazení jedů. To ministerstvo sice povolilo, ale po kritice vzápětí zase zastavilo.
„Je potřeba začít vážit nejenom ekonomické dopady na zemědělce, ale také dopady na životní prostředí a ekosystémové služby přírody. Je potřeba se ptát, kdo nám zaplatí nevratné škody na životním prostředí,“uvedl náměstek sekce ochrany přírody a krajiny na ministerstvu životního prostředí Vladimír Dolejský.
Nebylo to poprvé, co bylo na hubení hraboše povoleno plošné použití jedu, do roku 2015 to bylo běžné a ekologové připomínají škody.
Jeden z mediálně známých případů je devět letý starý případ z Olomouckého kraje.
Jed zabil ptáky i zajíce
V přírodní rezervaci Chomoutovské jezero tehdy uhynulo asi patnáct stovek racků. Pitva zvířat později ukázala, že je zabil právě jed na hubení hrabošů, když se látka po aplikaci na pole dostala dál do potravního řetězce.
K Olomoucku se pojí i druhý případ, kdy za oběť hubení hraboše padly desítky zajíců, bažantů a srn. I tehdy se použil přípravek Stutox. Otravy zvířat potvrdil i pozdější rozbor provedený Státní veterinární správou ČR.
Na opačné straně jsou zemědělci. „Na některých místech jsou porosty zlikvidované z 90 procent,“říká prezident agrární komory Zdeněk Jandejsek.
A hlodavci neškodí jen na polích, ale i v sadech. „Pokud chcete podepsat petici proti používání přípravků na hubení těchto škůdců, přijďte se k nám podívat a zkuste se na pár chvil vžít do kůže zemědělců – když vidíte, že stromky, kolem kterých tancujete pět let, nemají šanci přežít do další sezony, možná změníte názor,“uvádí Ovocnářské družstvo Brno.
Povolené způsoby aplikace jedů jsou podle zemědělců nedostatečné. „Ministerstvo životního prostředí souhlasí pouze s aplikací přípravku do nor, a přitom je každému jasné, že to je technicky a organizačně nereálné,“uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zemědělci podle něj nemají stovky dobrovolníků, kteří by během několika málo týdnů mohli na napadených plochách sypat prostředek přímo do děr.
Mezi nejhlasitější odpůrce trávení hrabošů jedy patří ornitologové. Ti už vyzvali veřejnost, aby správnou aplikaci přípravku – vkládání jedu přímo do nor – pozorovala a na případné úhyny zvířat odborníky upozornila. „Zatím víme, že bylo nalezeno 70 mrtvých zajíců u Šlapanic a jeden bažant. Zvířata jsou nyní na rozborech,“říká Klára Hlubocká z České společnosti ornitologické.
Veterináři varují pejskaře
Podle Komory veterinárních lékařů sice přímé ohrožení domácích zvířat nemusí hrozit, protože návnada velmi neatraktivně páchne, ale vyloučit se určitě nedá.
Komora zatím žádná hlášení na podezření otravy jedem Stutox II u psů a koček neeviduje. Veterináři nicméně nabádají, aby se lidé při procházkách se psy příkopům či remízkům nyní vyhýbali. Pokud by totiž pes či kočka pozřeli návnadu, úhyn nastává rychle. Otrava se projevuje bolestmi, zvracením či průjmem.
Jakmile se jed vstřebá do krevního oběhu, nekrotizující záněty postoupí postupně do celého těla.
Menší nebezpečí hrozí, když zvíře pozře otráveného hraboše. Říct, za jak dlouho by případně pes či kočka uhynuli, ale podle prezidentky Komory veterinárních lékařů Radky Vaňousové nejde.
„Záleží na dávce, kterou zvíře dostane. Látka se metabolizuje ve zvířeti, které druhé zvíře sežere, to znamená, že část látky už je přeměněná, takže záleží na množství. Příznaky otravy mít může, ale nebude to tak akutní,“upozorňuje veterinářka.
Pomůže změna v krajině
Podle Jana Vopravila z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy není přemnožení určitého druhu živočichů ničím výjimečným. „V ekosystémech je běžné, že jsou pěti- či šestileté výkyvy, že se populace nějakých živočichů namnoží,“uvádí Vopravil. Dá se tak čekat, že příští rok dojde k přirozenému poklesu populace škůdce.
Mezitím se namnoží i jejich predátoři. Z přemnoženého hraboše tak nyní sílí ptačí populace. Podle ornitologů třeba sýček obecný, který má obvykle čtyři ptáčata. Teď byla objevena rodina dokonce se sedmi mláďaty této ohrožené sovy. Odborníci letos napočítali až o třetinu víc mladých než loni. Hrabošem se kromě sýčků živí také poštolky, káňata, kalousové či volavky.
Někteří zemědělci proto instalují do polí tyč s bidlem, díky níž se na pole dostane mnohem víc ptačích predátorů.
Úkryt pro predátory
Jenže velký problém jsou podle Vopravila rozsáhlé lány – predátoři si na nich bez remízků a mezí nedokážou najít přirozené úkryty. „Změnili jsme krajinu, dravci takový stohektarový lán ani nepřejdou, hraboš může mít nerušený rychlý nástup,“říká. Přirovnává to k divokým prasatům, kteří také rozoráním mezí ztratili přirozeného nepřítele. „Přemnožené divočáky máme, protože máme na polích kukuřici a další plodiny, takže mají mnoho obživy. A na druhé straně nemají přirozeného predátora, kterým byli vlci či rysi,“uvádí vědec.