Nový fígl. Falešný asistenční pes

Češi stále častěji používají trik, jak vzít svého psa prakticky kamkoli a navíc za něj neplatit třeba ve vlaku. Předstírají, že má speciální výcvik. Pravidla, jak takové zvíře poznat, totiž neexistují.

Jsou místa, kam se běžný pes nikdy nepodívá. Obsluha ho nepustí na palubu letadla, zákaz vstupu psů také často platí v restauracích či obchodních centrech. A musí se za ně platit ve vlacích. Češi ale začali zneužívat mezery, která toto vše umožňuje obejít. Ze svých psů dělají naoko psy vodicí pro zrakově postižené či asistenční pro jinak handicapované.

Stačí k tomu málo, domácího miláčka navléct do speciálních popruhů a oblečků, kterých jsou plné e-shopy.

„Mohu potvrdit, že s případy návštěvníků, kteří vydávají své mazlíčky za asistenční psy, má naše ostraha

zkušenosti. Zákazníci se tak snaží zajistit vstup pro sebe i svůj psí doprovod, “potvrzuje například marketingová manažerka pražského obchodního Centra Černý Most Michaela Matlasová. Na falešného vodicího či asistenčního psa tam při kontrolách narazí zhruba ve čtyřiceti procentech případů. Od majitelů požadují, aby se prokázali potvrzením o speciálním výcviku.

Jenže i to může být problém, přesná podoba toho, co má mít takový pes na sobě či jak má vypadat průkaz, v Česku neexistuje.

„Je tu džungle. Lidé nevědí, kde si mohou ověřit, zda je ten asistenční pes pravý. A is tou průkazkou – tu si ale může dneska kdokoliv vytisknout a nechat zalaminovat,“říká Hana Pirnerová, ředitelka organizace pro výcvik asistenčních psů Pomocné tlapky. „Kdokoliv si může na kopírce cokoliv vytisknout a vydávat to za průkaz asistenčního psa,“přidává se Zuzana Daušová z organizace Helppes.

Postroje i vesty pro takové speciální psy jsou běžně dostupné na internetu i ve specializovaných kamenných obchodech. Třeba pražská pobočka prodejny pomůcek pro nevidomé prodává nejlevnější košilku pro asistenčního psa za 190 korun.

A koupit si ji může kdokoli. „Když přijde někdo z ulice a koupí si slepeckou hůl nebo cokoliv jiného, tak mu to taky prodáme,“říká zaměstnankyně prodejny, která si nepřála být jmenována.

Se žádostmi o prodej košilek, postrojů či certifikátů se setkala většina organizací cvičících psy, které redakce oslovila. „Některé kolegyně to už ani nepočítají, protože telefonáty a e-maily mohou přicházet i denně,“nastiňuje ředitelka výcvikové organizace Pestrá Jana Sirotková. Někteří lidé pak výměnou za postroj a certifikát nabízejí i finanční příspěvky.

„Volají mi například lidé, kteří od nás chtějí koupit košilku, protože svého psa chtějí vzít na palubu letadla nebo do restaurace,“popisuje Hana Pirnerová. Žádná z oslovených organizací však prý takovým žádostem nevyhovuje. Nechtějí se podle svých slov zaručit za zvíře a jeho majitele, které neznají.

Zmíněnou přepravu psa v kabině letadla uvádí většina organizací jako častý důvod. Když totiž nemá pes certifikát jakožto asistenční či vodicí pes od organizace se specifickým mezinárodním certifikátem, na palubu zpravidla nesmí a musí cestovat v zavazadlovém prostoru. „Někdo se má například stěhovat z Evropy do Austrálie, třeba má i nějaké postižení, ale jelikož nemá psa oficiálně certifikovaného, do kabiny letadla pes nemůže,“vysvětluje Sirotková.

Průvodčí: Nemáme šanci

Na pražském Letišti Václava Havla se nicméně zatím s pokusy dostat na palubu letadla necertifikované zvíře údajně nesetkali. „Pokud taková přeprava možná je, cestující o ni musejí požádat předem přímo u letecké společnosti při nákupu letenky a ta ji musí nejprve schválit,“vysvětluje mluvčí společnosti Czech Airlines Handling Kateřina Pavlíková, která na letišti odbavuje zhruba polovinu leteckých společností.

S chybějícím jednotným vizuálním označením vodicích a asistenčních psů však zápolí České dráhy. Takový pes má navíc jízdenku zdarma. „Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je odhalení nepravého asistenčního psa ze strany našeho personálu prakticky nemožné,“přibližuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Udělají v tom pořádek?

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v současnosti připravuje změny, které by nejednotné značení psů mohly vyřešit. V současnosti totiž musejí být cvičitelé vodicích psů sice členy mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy, ale zákon už nespecifikuje, o které organizace se jedná. Součástí návrhu ministerstva pak má být i definice pojmu „pes se speciálním výcvikem“.

„Z návrhu definice vyplývá, že by se za psa se speciálním výcvikem –a s nárokem na nejrůznější přístupová práva – považoval pouze pes vycvičený odborně způsobilou osobou, která má v předmětu činnosti výcvik psů se speciálním výcvikem a je členem jedné ze dvou mezinárodních organizací sdružujících výcvikové školy Assistence Dogs International nebo International Guide Dog Federation,“přiblížila ombudsmanka Anna Šabatová.

Kvůli chybějícímu jednotnému označení je odhalení nepravého asistenčního psa ze strany personálu ČD prakticky nemožné.

V té souvislosti se také uvažuje o jednotné známce a průkazu psa se speciálním výcvikem s logem jedné ze dvou mezinárodních organizací.

MPSV plánuje návrh předložit do konce roku.

„Jde stále jen o návrhy, konkrétnější podobu budou mít až během podzimu 2019 a výslednou při předávání materiálu do vlády,“dodala mluvčí MPSV Kristýna Křupková.