Chyše a Čapek
Zachráněný zámek hrabat Lažanských
Byl 25. květen roku 1917. Toto datum se do historie navždy zapsalo jako den Bolevecké katastrofy. V muniční továrně Škodových závodů v Bolevci u Plzně tehdy vybuchlo skladiště trhavin. Katastrofu, kterou nepřežilo 150 lidí, zaznamenal z okna čtyřicet kilometrů vzdáleného zámku Chyše sedmadvacetiletý Karel Čapek. A tak pravděpodobně vznikl námět pro jeho román Krakatit.
Karel Čapek totiž v roce 1917 působil jako vychovatel třináctiletého Prokopa Lažanského, syna hraběte Jana Lažanského. Jméno významného spisovatele je tak navždy spjato nejen s českou literaturou, ale také s historií města Chyše.
První zmínka o městu Chyše (německy Chiesch) se datuje do druhé poloviny 12. století. Na místě dnešního zámku tehdy stála tvrz, v níž sídlil vladycký rod Odolenoviců. Ti na Chyších sídlili plných dvě stě let.
V dalších staletích se na chyšském panství vystřídala řada majitelů. V roce 1766 jej ve veřejné dražbě získal hrabě Prokop Lažanský z Bukové. Rod Lažanských zde zůstal až do roku 1945, kdy bylo panství na základě Benešových dekretů zestátněno. Prokop IV. Lažanský pak panství definitivně opustil v roce 1946. Právě Lažanští přitom vtiskli chyšskému zámku současnou romantickou podobu.
Novodobou historii zámku začal v roce 1996 psát Vladimír Lažanský z Děčína. Za finanční podpory ministerstva kultury v letech 1997 až 2001 provedl rozsáhlou opravu celého areálu. Obnova zámku ovšem zdaleka nekončí. Manželé Lažanští mají v plánu postupně zpřístupňovat další interiéry novogotické památky.
Zámek ovšem není zdaleka jedinou zajímavou stavbou v Chyšich. Mezi další významné stavby patří raně barokní kostel Zvěstování Panny Marie na vrchu zvaném Špičák. Stavba z konce 17. století prošla v roce 1854, kdy byla už zchátralá, generální opravou. Zatím poslední práce na střeše kostela se datují do 90. let minulého století.
Zajímavý je i klášter obutých karmelitánů. Základní kámen byl položen 16. srpna 1660. Už po třech letech se do objektu začali stěhovat první karmelitáni. Klášter však v roce 1678 do základů vyhořel, o rok později byl ale opět postaven. Karmelitáni v něm sídlili do roku 1787, kdy byl klášter zrušen. Budova později sloužila jako sídlo správy zámku či škola v přírodě pro děti z mostecké oblasti. Židovskou kulturu v Chyšich pak připomíná synagoga z roku 1848. Vznikla z jedné z bašt městského opevnění. Okolo synagogy se rozprostíralo židovské město, které tvořilo pět domů a podél židovského rybníka další čtyři domy, jež dříve stávaly před hradbami města.
V Chyšich má dlouhou tradici také výroba piva. Panský pivovar zde vznikl v letech 1839 až 1841, pivovarnictví jako takové má ale ještě daleko starší kořeny. Konkrétně z roku 1580. V roce 2004 po čtyřiasedmdesátileté přestávce obnovil výrobu piva Vladimír Lažanský.