Pražské památky v novém světle
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Skvosty Prahy dostanou nové LED osvětlení. Kromě úspory umožní i diagnostiku na dálku.
Osvětlení má být především vkusné. Praha není Disneyland.
Matěj Ludvík
PRAHA Užít si pohled na noční Karlův most či Národní divadlo mají Pražané a návštěvníci města možnost díky slavnostnímu osvětlení, které ozařuje celkem 140 památek v metropoli.
Jenže moderní LED osvětlení má v současnosti pouze petřínská rozhledna. Ostatní skvosty pražské architektury osvětlují zastaralá výbojková svítidla, která jsou mnohdy už na hraně životnosti.
Teprve nyní městská společnost Technologie hlavního města Prahy, která se o osvětlení Prahy stará, chystá postupnou modernizaci. V rámci první etapy by se mělo do konce příštího roku dočkat nového osvícení celkem sedm historických památek v centru města. Konkrétně se jedná o Národní divadlo, Jindřišskou věž, Loretu, kostely svatého Haštala a svatého Martina nebo Břevnovský či Strahovský klášter.
„Vybírali jsme přednostně objekty, u nichž jsou svítidla nejvíce zastaralá nebo které nejsou tak dobře nasvíceny,“říká předseda představenstva Technologie hlavního města Prahy Tomáš Jílek. Kromě toho Národní divadlo a Břevnovský klášter, který zasahuje i do panorámatu Pražského hradu, pak město upřednostní zejména kvůli jejich mimořádnému významu.
Finance na tuto modernizaci půjdou z balíku 150 milionů korun, který začátkem srpna rada města vyčlenila na rozvoj dlouhodobě podfinancovaného pražského osvětlení. Další peníze půjdou třeba do výměny části svítidel veřejného osvětlení i celých stožárů nebo alespoň na obnovu jejich nátěrů.
Podle finančních možností hodlá městská společnost i v dalších letech pokračovat v obměně osvětlení u významných památek tak, aby nejlépe během následujících pěti let byly práce hotovy.
Výhodou LED osvětlení má být nejen větší úspora, ale také možnost dálkové diagnostiky. V případě technické závady se tak nebude město muset spolehnout jen na hlášení od občanů, ale situaci uvidí odborníci přímo z dispečinku a na místo obratem pošlou techniky. Navíc pokud vedení města vydá souhlas, bude možné snižovat intenzitu osvětlení například v pozdních nočních hodinách, kdy se v okolí nebude nikdo pohybovat.
Nicméně o výsledné podobě osvětlení každého objektu budou jednat odborníci z Technologie hlavního města s památkáři zvlášť. „Především to musí být vkusné. Není naší ambicí, aby byla každá památka nasvícena jako Petřín. Praha nemá být Disneyland,“upozorňuje radní Prahy pro majetek Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu/TOP 09) a dodává, že město chce místo intenzivního svícení naopak spíše světelný smog omezovat.
Barevně bude svítit jen Petřín
Nejmodernější osvětlení v Praze má v současnosti petřínská rozhledna. Osvěcuje ji čtyřicet LED svítidel schopných svítit v různých barvách. „Žádný ze současných projektů inovace osvětlení památek ale barevné osvětlení nezahrnuje. Na speciální osvětlování je už vyhrazen Petřín a to stačí,“odmítá Jílek, že by Národní divadlo mohlo při některých příležitostech zářit třeba v barvách české trikolory.
Právě jednorázovým barevným nasvícením rozhledny si město čas od času připomíná různá výročí, podporuje některé iniciativy, případně takto v minulosti vyjadřovala solidaritu s Francií po teroristickém útoku či po požáru katedrály Notre-Dame. A kvůli častým barevným variacím petřínské rozhledny se dokonce nedávno na vedení města snesla kritika.
Co se týká dalších významných památek, tak Karlův most se v nejbližší vlně modernějšího osvětlení nedočká. Pouze došlo k jeho údržbě letos začátkem července během obnovy dřevěných ledolamů u pilířů mostu. Nasvícení Pražského hradu je pak zcela mimo kompetenci města a stará se o něj samostatně Správa Pražského hradu.
Rozsvěcení podle stáří památky
Zajímavostí je také současná praxe osvětlování památek, kdy nejsou všechny se setměním osvětleny naráz, ale v tříminutových intervalech podle století, ve kterém vznikly. Časový rozdíl tak může být až třicet minut.
Nejprve se rozzáří nejstarší objekty, jejichž vznik spadá až do 10. století. Například se jedná o baziliku svatých Petra a Pavla na Vyšehradě. Následuje dále třeba rotunda Nalezení svatého Kříže z 12. století nebo Staronová synagoga, která byla postavena o století později.
Naopak jako poslední začíná svítit památník československým vojákům na Vítězném náměstí v Praze 6, který vznikl až v tomto století.
Vůbec nejintenzivněji nasvícenými objekty v Praze jsou Karlův a Čechův most, každý z nich denně rozzáří na dvě stovky svítidel. Strahovský klášter je pak osvícen téměř sedmdesáti zdroji, a to nejen ze země, ale také ze stožárů, střechy, věží nebo ze zdí.