Vláda připravuje zdanění uhlí a plynu Alena Schillerová, ministryně financí

Uhlíková daň se blíží, bude se týkat topení uhlím a zemním plynem. V září má vláda dostat na stůl návrh, jak snížit emise skleníkových plynů.

„Dospěli jsme k názoru, že by bylo vhodnější uvažovat, aby platili ti, co znečišťují prostředí.“

PRAHA Vláda slíbila Bruselu, že sníží emise skleníkových plynů, a teď bude muset sliby plnit. Připravuje proto návrh, jak to provést, a nevyhne se přitom zavedení takzvané uhlíkové daně.

Daň míří na paliva k vytápění a má lidi a podniky odradit zejména od využívání uhlí. To produkuje z běžně užívaných paliv nejvíc CO2 na tunu paliva.

„Dospěli jsme k názoru, že by bylo vhodnější případně uvažovat o zdanění negativních externalit, tedy aby platili ti, co znečišťují životní prostředí,“uvedla v rozhovoru pro MF DNES ministryně financí Alena Schillerová. Nedotklo by se to dálkového vytápění, protože teplárny už daň platí – v emisních povolenkách a promítají ji do svých cen.

Ministerstvo životního prostředí na konci září předloží vládě návrh uhlíkové daně. MF DNES má k dispozici jednu ze studií, kterou si k tomu ministerstvo nechalo zpracovat. Ta spočítala, že by se na dani vybralo nejméně tři a nejvíc 17 miliard ročně, podle sazby.

Umírněný scénář počítá s uhlíkovou daní 15 eur za jednu vypuštěnou tunu CO2. To by v praxi znamenalo, že v rodinném domku (spotřeba 65 GJ tepla ročně), kde se topí v klasickém kotli na uhlí, by daň přišla na zhruba 4,5 tisíce korun ročně, v případě účinnějšího kotle na zemní plyn by to bylo 1 300 korun.

Otázka zní, odkdy se uhlíková daň začne platit. Premiér Andrej Babiš i ministr životního prostředí Richard Brabec ji chtějí odsunout až na další volební období.

Uhlíkovou daň zavedla Francie a další zhruba desítka zemí v Evropě, nejnověji o ní uvažuje Německo.

Na zavedení uhlíkové daně pracují tři ministerstva už zhruba tři roky. Ministerstvo životního prostředí má za úkol vyčíslit dopady uhlíkové daně na životní prostředí, ministerstvo průmyslu na konkurenceschopnost podniků a ministerstvo financí na státní kasu. Resort životní prostředí pak celou věc garantuje a předloží do vlády, což by mělo být už příští měsíc. Podle informací MF DNES se ale termín odevzdání možná posune, protože téma je politicky citlivé.

Podle Petry Roubíčkové, mluvčí ministerstva životního prostředí, bude zavedení uhlíkové daně otázka až pro budoucí vládu. „Stanovisko k ní lze očekávat i od uhelné komise. Její výsledky očekáváme zhruba do roka,“dodává.

Teplárny

Jedním z argumentů zaznívajících ve prospěch zavedení uhlíkové daně je narovnání konkurenčního prostředí. České teplárny aktuálně čelí hrozbě odpojování odběratelů od dálkového vytápění.

Může za to rychlý nárůst cen tepla v posledních dvou letech způsobený z velké části zdražením emisních povolenek. Ty musí teplárny a další velcí vypouštěči CO2 nakupovat, aby kompenzovali způsobené emise. Aktuálně se jedná o 267 podniků, převážně elektráren, tepláren a energeticky náročných provozů typu ocelárna.

Někteří odběratelé si spočítali, že domovní kotelna je levnější. Teplo z ní totiž neprodražují žádné povolenky. Jenže tak tomu nebude věčně, odpovědnost za uhlík nově mají nést i menší zdroje emisí.

„Pokud se odběratelé budou odpojovat a noví se nebudou připojovat, může to vést až k rozpadu centrálního zásobování teplem. To by mělo negativní ekonomické, environmentální a zdravotní dopady. Uhlíková daň by měla srovnat podmínky,“tvrdí Roubíčková.

Centrální zásobování teplem chce stát zachovat, protože hromadná výroba tepla je z hlediska emisí uhlíku šetrnější, než když si každý dům či domek topí sám. Provozů, které dnes musí nakupovat povolenky, by se proto uhlíková daň netýkala.

Snaha o zavedení nové daně vychází z celoevropského závazku snižovat emise skleníkových plynů. Emisní povolenky pro velké zdroje budou dále zdražovat, takže odpovědnost za uhlíkovou stopu mají nést i domácnosti a menší a střední podniky. Česko musí emise v této oblasti snížit do roku 2030 o 14 procent oproti základně z roku 2005.

Centrální zásobování teplem chce stát zachovat, protože je z hlediska emisí uhlíku šetrnější.

Západoevropské státy mají cíle ještě vyšší. Některé musí snížit zplodiny až o 40 procent, přičemž cíle rostou ruku v ruce s HDP na hlavu dané země. Pokud stát nebude cíl plnit, bude muset nakupovat speciální „odpustky“, které se mohou vyšplhat do miliard korun. I z toho důvodu zavedení uhlíkové daně Česku doporučuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v pravidelných reportech.

Některé evropské země už plánují zvyšování daně. Například Irsko,

Nová šéfka Komise Ursula von der Leyenová si plošné zavedení daně vytkla za jeden z cílů.

kde uhlíková daň aktuálně činí 20 eur za tunu CO2, plánuje její postupné zvýšení během deseti let až na čtyřnásobek současné částky. Zdaňuje se přitom nejenom uhlík ze spalování uhlí a zemního plynu, ale také z nafty, benzinu, kerosenu a rašeliny.

V příštích letech by dokonce zavedení uhlíkové daně mohlo být ve všech státech EU povinné. Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová si to vytkla za jeden ze svých cílů.