Na trhy leze „blbá nálada“

Dvě ekonomiky, na nichž je ta česká zásadně závislá, ohlásily v tomto týdnu další špatná čísla. A jsou i další ukazatele signalizující přicházející recesi. Na Čechy a na Slováky by měla dopadnout podstatně odlišně.

Průmyslová výroba v Číně se v červenci propadla na minimum od roku 2002. Německé hospodářství opět koketuje s recesí. Ve druhém čtvrtletí se oproti tomu prvému propadlo o desetinu procenta. Pokud poklesne i ve čtvrtletí právě probíhajícím, bude oficiálně v recesi.

Čínskou a německou ekonomiku propojuje máloco jiného tolik jako auta. Takže proto musí jejich problémy zajímat i nás. Z ekonomického hlediska – a zejména z hlediska automobilového průmyslu – jsme totiž sedmnáctou spolkovou zemí Německa. Pro většinu německých automobilek je Čína nejdůležitějším trhem vůbec. BMW a Daimler tam prodají více než třetinu všech svých aut, Volkswagen pak dokonce 40 procent. Jenže prodeje aut se v Číně propadají už třináct měsíců v řadě. Pokles začal loni, když se začala stupňovat obchodní válka Číny a USA.

Ve Spojených státech jsou od loňského července zdaňována auta a autodíly z Číny výrazně navýšenou celní sazbou 27,5 procenta. Čína na takto navýšenou sazbu zareagovala loni v červenci zvýšením cla na auta z USA z 15 na 40 procent. Koncem loňského

roku se však rozhodla sazbu snížit zpět, takže od letošního Nového roku aplikuje clo opět ve výši 15 procent. Jenže loňské, byť přechodné navýšení cel poškodilo i německé automobilky. Určité modely bavoráků nebo mercedesů se totiž vyrábějí ve Státech, odkud se vozí do Číny. Peking tak svou odplatou v obchodní válce s USA částečně poškodil i Německo. BMW raději začalo další část svých vozů vyrábět přímo v Číně. Trumpova nová cla v důsledku poškodila Německo a způsobila přestěhování části německé automobilové výroby do Číny, čímž nečekaně Číně pomohla. V globalizované ekonomice zkrátka nová cla mohou mít více nezamýšlených důsledků.

Ovšem Čína na obchodní válce ne vždy vydělává, v řadě případů mají americké kroky naopak zamýšlený účinek. Ochromily například náladu Číňanů kupovat nové věci včetně aut německých značek. Odplata Pekingu v obchodní válce totiž Číňanům zdražuje americký dovoz, takže jim v souhrnu méně peněz zbývá třeba právě na německá auta.

Peníze z vrtulníku

Děsy a běsy obchodní války však doléhají také na Ameriku. Americké firmy, zejména ty notně závislé na čínském trhu jako Apple, vyhlížejí nižší tržby, i kvůli nižší ochotě Číňanů kupovat zdražené americké zboží. Nižší tržby mnohdy znamenají nižší zisk. Takže akciové burzy v USA v očekávání horší ziskovosti klesají. V tomto týdnu se dokonce propadly nejvýrazněji v letošním roce. Poprvé od roku 2007 totiž také došlo k něčemu, co běžný smrtelník sice vůbec nezaznamená, ale pro trhy to představuje úplný horor. Výnos desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl pod úroveň toho dvouletého. To se naposledy stalo roku 2007.

Pokles výnosu desetiletého dluhopisu pod úroveň výnosu dvouletého je totiž nezvyklý úkaz. V posledních pěti případech, kdy k němu v USA historicky došlo, vždy předznamenával recesi. Ta v průměru začala za 22 měsíců poté. Ekonomové úkaz označují jako inverzní výnosovou křivku. Tato „inverze“znamená, že trh očekává v dlouhodobějším výhledu nižší úrokové sazby, než jaké panují v přítomnosti. Nižší sazby jsou jedním z příznaků horší ekonomické

Krize by Slovákům mohla dát bezpracná eura, Češi by se dočkali leda opětovně oslabené koruny.

situace. Takže inverzní křivka je v řeči trhů a burz vlastně vyjádřením „blbé nálady“ohledně budoucnosti.

V zemích visegrádské skupiny o sobě americká, čínská a německá „blbá nálada“dala poprvé pořádně vědět tento týden. Na Slovensku. Tamní ekonomika totiž ve druhém čtvrtletí nečekaně silně dupla na brzdu. Vykázala meziroční růst necelých dvou procent. České hospodářství rostlo tempem 2,7 procenta, ke škodolibosti vůči našim východním bratrům by to však vést nemělo. Jsou na automobilové výrobě ještě závislejší než my. To, co potkalo Slovensko, může brzy potkat i nás.

A ještě jedna věc. Slováci se naopak mohou časem škodolibě vysmát nám. Při další krizi, ať už přichází nyní, nebo ne, totiž centrální banky budou zřejmě muset léčit ekonomiku takzvanými penězi shazovanými z vrtulníku. Jde o obrazný příměr. Nově tištěné peníze by při další krizi již z centrální banky neputovaly do jednotlivých bank, ale přímo k lidem a k firmám. Tedy opravdu jako by centrální bankéři z helikoptéry shazovali štosy nových bankovek a lidé je sbírali. Zastánci vrtulníkových peněz mají za to, že lidé by s bezpracně získanými penězi více spotřebovávali a investovali, což by roztočilo kola ekonomiky a pomohlo jí to z krize.

Pokud má některý ekonomický celek k takovému řešení poměrně blízko, je to eurozóna. Nikoli však Česko. Česká národní banka stále má k dispozici munici, kterou by v případě krize ekonomiku povzbudila. Může tedy nastat situace, že Evropská centrální banka bude shazovat nově tištěná eura z vrtulníku, tedy rozdávat je lidem včetně Slováků, zatímco ČNB bude ve stejnou dobu oživovat ekonomiku zavedeným způsobem, tedy snižováním sazeb nebo dalším umělým oslabováním koruny.

To by vedlo k tomu, že na Slovensku by lidé „fasovali“bezpracná eura, zatímco v Česku by se lidé dočkali leda tak opětovně oslabené koruny, tedy dalšího poklesu své kupní síly. Lze si představit jen málo věcí, které dnes Čechy přesvědčí, že mají přijmout euro. Tahle by mezi ně patřila. Inu, nezamýšlené důsledky mohou být v globalizované ekonomice všelijaké, zvláště v krizi.