Šlapadla vs. parníky. Nikdo nechce ustoupit

Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Nové zdymadlo je potřeba, zní ze strany státu. Proti plánované plavební komoře se staví vedení Prahy i část veřejnosti. Ta se obává nárůstu lodní dopravy.

Kristína Paulenková

PRAHA Vedení magistrátu i dvou pražských radnic se včera sešla, aby podepsala memorandum o nesouhlasu s vybudováním nové plavební komory v Praze mezi Dětským ostrovem a Smíchovem. Jejich možnosti jsou však omezené.

„Chceme společně využít všechny zákonné prostředky, abychom zabránili stavbě plavební komory,“řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Obavy panují především z toho, že by nové zdymadlo přivedlo lodní dopravu do dnes klidné části Vltavy, kterou lidé využívají k odpočinku. Pokud by plulo po Vltavě víc lodí, způsobily by hluk a emise.

Podle zastánců projektu lodí nepřibude, naopak to situaci na Vltavě pomůže. Argumentují, že stávající smíchovská plavební komora je plně vytížená a potřebuje náporu lodí odlehčit. Pokud by plavidla mohla projet úsekem díky novému zdymadlu rychleji, životnímu prostředí by to naopak pomohlo.

Kde je veřejný zájem

Nyní totiž plavidla musí na proplutí stávající plavební komorou čekat. Lodě tak buď krouží kolem Karlova mostu, nebo jen tak stojí. „Dochází ke koncentraci čekajících a manévrujících lodí, které zahušťují provoz a zbytečně znečišťují okolí,“vysvětlil Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest ČR. Druhá komora by tak měla obyvatelům Prahy 1 a Prahy 5 ulehčit.

„Tím, jak se lodě dostanou doprostřed řeky, dojde ke zklidnění hlukového i emisního zatížení Janáčkova nábřeží,“řekl včera v pořadu Rozstřel na iDNES.cz Jan Skalický, šéf projekční kanceláře Vodní cesty. Další výhodou nové komory má být podle Skalického bezpečnost.

Doposud stávající smíchovskou komoru využívají malé i velké lodě dohromady a občas dochází k nehodám. Přemístění větších lodí do druhé komory by mělo problémy vyřešit. „Smíchovská komora má 28 tisíc plavidel ročně a je zatížena emisemi a hrozbou nehod, tak si nedovedu představit nikoho, že by nebylo veřejným zájmem odstranit tento špunt,“podivil se Skalický.

Praha má svázané ruce

Memorandum o spolupráci proti zdymadlu je spíše symbolické. Radnice ani magistrát nemá moc zákonných prostředků, jak výstavbě zabránit. Přestože řeka protéká středem metropole, vodní cesty spravuje stát. V tuto chvíli samosprávy připravují odvolání proti povolení stavby k ministerstvu zemědělství.

„Devadesát procent lodí, které projíždějí přes současnou plavební komoru, jsou turistické parníky. Zájmem jejich lobby je, aby nová komora byla postavena. Tím by mohlo jezdit ještě více parníků,“řekl Petr Hlubuček (STAN), náměstek primátora pro životní prostředí. Doplnil, že po Ostravě je právě centrum Prahy druhým nejznečištěnějším místem v Česku. Na znečištění se podílí i lodní doprava, především turistické parníky.

„V současné době je to tak, že v centru Prahy krouží lodě, jako by nám tam kroužilo padesát náklaďáků,“dodal náměstek.

Praha v tuto chvíli může ovlivnit množství lodí v podstatě jen tím, že jim nepovolí kotvení u náplavek. Podle usnesení rady tam od roku 2021 nezakotví loď s motorem, který nesplňuje emisní limity. Město dále plánuje vybudovat síť dobíjecích stanic pro lodě na elektropohon. Uvažuje také o tom, že by koupilo servisní vozidlo, které by lodím pomáhalo čerpat paliva, naopak by odčerpávalo fekální tanky a podílelo se na mytí lodí. To nyní Vltavu rovněž znečišťuje.

Při podpisu memoranda s magistrátem starosta Prahy 5 Daniel Mazur (Piráti) připomněl petici občanů, ke které se městská část připojila. Starosta první městské části Pavel Čižinský (Praha 1 sobě) zase vyjádřil obavy z dalšího náporu turistů, které nejvíce dopadá na historické centrum. „Praha 1 je již teď enormně zatížena turismem a tento projekt zkrátka představuje naprosto nepřijatelnou zátěž pro oblíbenou odpočinkovou lokalitu Pražanů,“doplnil. Politici dále připomněli, že v místě si lidé půjčují lodičky či šlapadla a užívají si výhled na Prahu. Podle Skalického však lodě rekreační oblast křížit nebudou.