Úleva pro stavbaře: konec hledání trubek
Digitální mapa inženýrských sítí hned ukáže, co se skrývá pod pozemkem
PRAHA Kdo si dnes pořizuje pozemek pro rodinný dům, měl by si nejdřív zjistit, zda přes něj nevede třeba telefonní kabel. Později, před samotnou stavbou, už je toto zjišťování povinné a stavebník může být nemile překvapen. Následnou přeložku sítí či potrubí totiž musí zaplatit ze svého.
Jenže zjišťování, kudy která „trubka“vede, bývá zdlouhavé, obeslat se musejí všichni vlastníci sítí. Třeba v Praze je jich sto třicet.
To se změní. V každém kraji vznikne digitální technická mapa. Novelu zákona o zeměměřičství na konci července schválila vláda. Na několik kliknutí se tak občan, projektant či starosta obce dozvědí, jaké sítě kudy vedou, aby se třeba při stavbě následně nepoškodily. „Digitální technická mapa pomáhá občanům, když plánují jakoukoli stavbu a hledají vhodné umístění. Není to jen vychytávka pro starosty nebo úředníky,“říká jeden z předkladatelů novely, poslanec Martin Kupka (ODS).
Pravidelná aktualizace
Ostrý provoz by měl být spuštěn do konce června 2023. „Situace se zásadně zpřehlední a ve velkých městech zrychlí. Pak bude možné obesílat pouze ty vlastníky, jejichž sítě budou dotčeny záměrem stavebníka,“vysvětluje přínos map mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro. Pro celou republiku tak na úrovni krajů vlastně vznikne jedna bezešvá mapa. Data budou spravovat jednotlivé krajské úřady.
Všichni tak na jednom místě najdou informace nejen o tom, kudy vede plynovod, kanalizace či vodovod, ale uvidí i objekty na povrchu, třeba sloupy vysokého napětí. Mapy se budou povinně a pravidelně při každé změně aktualizovat.
Některé kraje a zejména větší města už digitální mapy mají. Jako první si ji před šestnácti lety zřídil Zlínský kraj. Od té doby v ní úředníci provedli asi 36 tisíc aktualizací a lidem vydali 45 tisíc informací. „Společné řešení je důležité zejména pro malé obce, které by na samostatné vedení digitální mapy neměly finance ani personální kapacity,“říká mluvčí Zlínského kraje Jan Vandík.
Zřízení map bude stát několik miliard, finance by měly pokrýt evropské fondy, v krajním případě státní rozpočet.
Ve čtyřtisícových Dolních Břežanech kousek za Prahou právě staví mateřskou školku. Nedávno se jim ale stalo, že bagrista „trefil“přivaděč k vodojemu, ačkoliv měl k dispozici dokumentaci, kudy potrubí vede. Jenže přivaděč byl ve skutečnosti o tři metry vedle. „Ke starším vedením buď dokumentace není, nebo je nepřesná. Víte, že v ulici potrubí vede po pravé straně,
tak si to zakreslíte, ale historicky mohl někdo udělat odbočku či zkratku, nikde není zapsaná, a pak to lehce nakopnete,“říká dolnobřežanský starosta Věslav Michalik.
Často tak majitelé pozemků nebo starostové jen odhadují, kudy sítě vedou. Taková situace však znamená, že pár dní neteče voda nebo nefunguje plyn, navíc oprava stojí další peníze.
Nové digitální mapy, které budou ve všech krajích vznikat postupně do června 2023, by měly těmto situacím dobře předcházet. Součástí jejich vzniku totiž bude i přeměření některých sítí. Třeba v Plzeňském kraji, kde digitální mapu mají pět let, požadují přesnost dat u nových inženýrských sítí s odchylkou do 14 centimetrů.
Při povodni i výsadbě stromů
Podle odborníků by novinka měla pomoct zrychlit i stavební řízení, které u nás v průměru trvá 250 dní, a do budoucna ovlivní, jak se u nás bude stavět. „Mělo by to být výhodné pro obce i jejich obyvatele,“míní místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku na Kolínsku Pavel Drahovzal.
Tam, kde dnes mapy mají, hlásí dobré zkušenosti. Jako třeba v Kamýku
nad Vltavou na Příbramsku. Starosta Petr Halada si systém nemůže vynachválit. „Když někdo prodává pozemek, může zájemci hned vytisknout potřebné informace. Nebo když obec staví kanalizaci, lépe vidíme, kam můžeme kopnout, kde si máme dát pozor,“uvádí Halada.
Obcím se mapa hodí i při živelních katastrofách, po povodních třeba při odstraňování nánosů bahna z koryt potoků, pod nimiž někdy vedou potrubí. Pomoct ale může i při vysazování stromů, při neznalosti podzemního terénu kořeny později poškozují kabelové vedení nebo kanalizaci.
Mít digitální mapu ale není levné. V Dolních Břežanech stálo pořízení před deseti lety stovky tisíc korun, protože potřebovali zaměstnance, který data do systému vložil a starou dokumentaci digitalizoval. „Desítky tisíc platíme ročně za licence k programu,“upřesňuje Michalik.
Na úrovni krajů jde pak o miliony. Ve Zlínském kraji správa datového skladu stojí čtyři miliony devět set tisíc ročně a platí ji společně správci sítí a obce.
Financování údržby map se řeší i na vládní úrovni. Podle odhadů by to pro jeden kraj mohla být roční zátěž mezi jedenácti až dvaadvaceti miliony. Debata se tak vede i o tom, že provoz bude povinným výdajem státního rozpočtu. „Jednání o financování budoucího provozu běží. Vstupní návrhy mluví o tom, že by stát pokrýval nejméně polovičku,“říká jeden z předkladatelů novely poslanec Martin Kupka (ODS). Část nákladů ponesou kraje.
Internet i do vesnic
Digitální mapy ale dle odborníků usnadní výrazně i rozvoj vysokorychlostního internetu do obcí. Bez informace, kde který kabel leží, se projekt nepohne. „Nejvíc se teď staví datové sítě, pro jejich výstavbu a zejména přípravu by byla digitální technická mapa zásadním zjednodušením a urychlením. Dnes musí investor oběhat půl Prahy, než sežene informace o všech problematických bodech,“říká Kupka. „Odhaduji, že v tomto případě může mapa ušetřit měsíce zbytečné práce, jen to jsou miliony korun úspor,“dodává.
Nahlížet však jen tak bez omezení do mapy nepůjde. Bude rozdělena na veřejnou a neveřejnou část. Jde i o bezpečnost sítí, aby nebylo možné si zjistit o daném území cokoli a pak elektřinu či plynové potrubí poškodit či vyřadit. K některým informacím tak budou mít přístup třeba jen policisté či hasiči.