Obalová revoluce v Česku

Řetězce a výrobci známých značek potravin i drogerie se vrhli do přebalování

Není snad společnost, která by nevyhlásila nějaký cíl a změnu týkající se obalů. Na index se dostávají v obchodech obaly z polystyrénu, celofánu, ale někde i bio rozložitelné plasty, a z plastových obalů se přebaluje do papíru.

Obal si sice primárně určují výrobci, ale důležité slovo v nich hrají i velké obchodní řetězce. Nejvíce mluví do těch, které se týkají jejich vlastních značek, ale tlačit se do změn snaží i výrobce klasických značek. Provádět „zelené a udržitelné“změny je dnes dobrý marketing pro každou společnost.

Například Tesco ve svém „obalovém manuálu“píše: Materiály označené jako červené budou strpěny pouze do konce roku 2019. Týká se to polystyrenu, akrylátu, celofánu, PLA (plasty z kukuřice a další biomasy), biodegradabilních plastů a kompostovatelných plastů.

Právě takzvané bioplasty přitom zažívají v posledních měsících boom, protože s tím, jak se upřela negativní pozornost na plasty obecně, tak ty rozložitelné a vyrobené z kukuřice místo ropy najednou vypadají atraktivněji.

Ministerstvo životní prostředí nicméně již několikrát upozornilo, že jejich větší používání není žádná výhra, protože zde chybí možnost koncového zpracování. Kompostárny je nechtějí, a do popelnice na bio odpad tak nepatří. Do nádoby na plasty však rovněž ne, protože mají jiné vlastnosti a komplikují pak recyklaci plastů.

„Když jsme minulý rok začínali řešit obalovou strategii Globusu, zkoumali jsme mimo jiné i bioplasty, protože se zdálo, že by mohly být alternativou k plastu. Po konzultaci s ministerstvem životního prostředí i odborníky ze zpracovatelského průmyslu jsme však zjistili, že to není dlouhodobě udržitelné řešení,“popisuje postupný proces Rita Gabrielová, mluvčí hypermarketů Globus. Hledají proto jiné alternativy, a když jsou, tak špatně recyklovatelný obal nahrazují. „Tam, kde trvalá alternativa zatím neexistuje, vyčkáváme, abychom se vyhnuli zbytečným investicím do něčeho, co bychom museli později opět měnit,“popisuje.

Například oříšky na váhu si lze nyní v Globusu nabírat do papírového sáčku s průhledem, který je také z papíru, a nikoli z plastu, jak je obvyklé. A proto problematické, protože igelitové okénko doma při třídění málokdo oddělí. Stejný sáček by měl být v Globusu postupně i u pečiva.

Na papírové vlně

V Tesku nyní podle mluvčího Václava Koukolíčka vyloženě obaly z bioplastů nemají, ale jinak proti jejich použití a prodeji udává stejné argumenty jako úředníci a konkurence. „V případě bio rozložitelných a kompostovatelných materiálů je z principu nedosažitelný cirkulární systém, o který se snažíme. Smyslem tohoto materiálu je jeho zmizení, tudíž se energie a materiály použité na výrobu těchto obalů nevracejí zpět do oběhu,“dodává Koukolíček další důvod.

Nejvýraznějším trendem obecně je překlopení plastových obalů do papíru, ale to ve většině případů není možné, protože obal musí výrobek hlavně chránit, což umí plast lépe než papír. Firmy nicméně investují velké peníze do vývoje, aby se s tím popraly. A připsaly si zelené body.

Výrobce cukrovinek, společnost Nestlé, si zbudoval ve švýcarském Lausanne pro vývoj nových obalů celý institut, kde se vědci z nejrůznějších oborů snaží nalézt „zelenější“řešení. Jako jeden z prvních byl nahrazen klasický plastový obal u tyčinek Yes, papír je už používán i na těch českých. Podobně je papírový i nový obal na kakau Nesquik.

Nejde však o obyčejný papír, protože ten by oříškovou tyčinku s vrstvičkou čokolády neuchránil, a navíc by nevydržel vysokou rychlost na balicí lince. „Na rozdíl od kancelářského papíru se na papírovém obalu nachází nastříkaná polymerová vrstva, díky které papír splňuje veškeré hygienické a bezpečnostní požadavky,“popisuje mluvčí Nestlé Robert Kičina. Recyklovatelnost je podle Nestlé zajištěna tím, že tato polymerová vrstva jde ostříkat proudem vody a lze dál papír znovu zpracovat.

Otázkou ovšem je, zda to tak bude i v našich domácích podmínkách. A také, zda budou tyto obaly mířit do správného koše na papír. Rozdíl je sice na omak cítit a na obalu je napsáno, že jde o papír, ale ne všichni spotřebitelé to budou řešit.

Iniciativu v tomto směru vykazují i další giganti jako Unilever, Procter & Gamble či Henkel. Většina si stanovila, že do roku 2025 budou jejich obaly recyklovatelné, kompostovatelné či z obnovitelných zdrojů. To, že je něco recyklovatelné, však ještě neznamená, že to recyklováno skutečně bude. Záleží na podmínkách na třídicích a recyklačních linkách každé země, na kvalitě třídění a sběru odpadů.

Další využití, recyklaci, dnes komplikuje hlavně to, že většina obalů je složena z vícero materiálů. Čistý PET, polypropylen či polyethylen je k nalezení jen málokde, s výjimkou lahví.

Když obal nejde recyklovat

I přes snahy výrobců a řetězců jsou tak regály plné obalů, které recyklovatelné nejsou a ještě dlouho nebudou. „Třeba sáčky na polévky, to je obal, co se skládá z více materiálů, jsou zapečené, nalisované, nejdou recyklovat, protože je neoddělíte,“uvádí příklad jeden z obchodníků.

Stejně tak je spousta problematických obalů v drogerii, třeba deodoranty, kdy je obal složený ze tří materiálů a prakticky nerozdělatelný. Pak jsou tu kartáčky, zubní pasty, které jsou vyráběné z několika vrstev plastů a hliníku a slisované. Nedávno společnost Colgate ohlásila, že vyvinula recyklovatelnou tubu, která by byla pouze z vysokohustotního polyetylenu (HDPE) a do pěti let by na ni měly přejít všechny jejich pasty. Včetně výrobního závodu v Polsku, který zásobuje evropský trh. Ale i tady zůstává otázka, nakolik se zrovna tyto pasty z odpadu vytřídí, a hlavně, zda na ně budou zpracovatelské kapacity.