Řekněte, kde jste na to vzala

Nejvyšší správní soud prvně rozhodl v prokazování majetku, šlo o 14 milionů ženy ze Zlínska

Podnikatelka L. Š. přiznala příjmy ve výši půl milionu korun. Jenže podle zjištění Finančního úřadu pro Zlínský kraj se jí dařilo mnohem lépe. Za období 2010 až 2016 si pořídila pozemek v obci poblíž Zlína, kde postavila rodinný dům s bazénem. Dále na sebe má napsaná dvě osobní auta a ze svého účtu (finančák si vyžádal výpis) utratila sedm milionů korun. Celkem spočetl úřad nárůst jejího majetku a spotřeby za dané období na 14 milionů korun. Tedy výrazně víc než činily její zdaněné příjmy. V listopadu 2017 ji proto vyzval k prokázání původu majetku.

Případ se mezitím dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) a upozornila na něj poradenská společnost EY: „Výzvu podnikatelka napadla procesní žalobou, jejímž cílem bylo řízení zastavit jako nezákonné,“uvedl David Kužela z EY. Podnikatelce se nezdály expertní odhady finančáku ohledně jejího majetku a také se zdráhala prokazovat původ majetku, který nabyla před účinností příslušného zákona. Ten platí od roku 2016.

Jenže NSS letos v červnu rozhodl, že zvědavost zlínského finančního úřadu je oprávněná. Paní L. Š. tedy bude muset původ peněz vysvětlit.

Jde o první rozsudek na téma prokazování původu majetku, který se dostal až k nejvyšší soudní instanci.

Byly to manželovy peníze

Finanční úřad paní L. Š. v průběhu kontroly uklidnil, že u zdaňovacích období 2010 až 2014 už ji dodanit nemůže (uplynula tříletá lhůta pro stanovení daně), ale nadále bude chtít daň za příjmy neznámého původu z let 2015 a 2016. „Až poté podnikatelka úřadu sdělila, že příjmy mají původ od jejího manžela,“uvádí se v rozsudku NSS.

„Podnikatelka několik let žila ve společné domácnosti se svým přítelem, který se nemalou měrou finančně podílel na kontrolovaném jmění. Následně s přítelem uzavřeli manželství,“píše se tamtéž.

Rozsudek neříká, kolik má L. Š. zaplatit, a její řízení s prokázáním majetku dále pokračuje. Hrozí jí pokuta až do výše 15 procent z neprokázaného příjmu, plus penále. „S manželem finanční úřad žádné řízení nezahájil, přestože je zřejmé, že jeho příjmy byly rovněž prověřovány,“uvádí se dále v rozsudku NSS.

Obstát před finančním úřadem podle Kužely není jednoduché, pokud nemá poplatník dostatečně robustní dokumentaci – dar od manžela nicméně v praxi bývá osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

Podle zjištění MF DNES je současný manžel paní L. Š., který měl podnikatelce peníze darovat, aktuálně spolumajitelem třech firem, v minulosti jich bylo dokonce sedm. Všechny sídlí nebo sídlily na hromadných adresách, v Praze. To jsou místa, kam mnoha zde nahlášeným firmám oficiálně chodí dopisy, ale nemají tam vlastní kanceláře a nikdo tam není k zastižení. Firmy pana Š. nemají žádné webové stránky, žádnou provozovnu a telefonický nebo e-mailový kontakt na podnikatele nelze z veřejných zdrojů dohledat. Žádná z firem nikdy nezveřejnila finanční výsledky v obchodním rejstříku.

Příjmy se musí hlásit úřadu

Finanční správa dosud vydala 44 výzev k prokázání původu majetku. Ve 22 případech se vyzvanému podařilo příjmy obhájit, další museli zaplatit, u jiných šetření zatím běží. Dosud na dodanění včetně 20 procent penále vybral úřad přes osm milionů korun. Berní úřad na podezřelý majetek narazí, například když analyzuje daňové podvody na DPH, a také dostává podněty od veřejnosti a jiných orgánů veřejné správy.

S prokazováním souvisí také zákonná povinnost hlásit nezdanitelné příjmy – platí to počínaje zdaňovacím obdobím 2015. Patří sem například dědictví a dary mezi příbuznými, převody podílů a akcií firem či výhry v loterii. Finanční úřady o nich nemají přehled, protože nejsou zapsány ve veřejných rejstřících. Týká se to každého, jehož jednotlivý nezdanitelný příjem překročí pět milionů korun v daném roce. O tom by měl včetně všech podrobností a ve vlastním zájmu úřadům podat hlášení. Jinak by v budoucnu mohl mít potíže prokázat původ tohoto majetku.

Podle nejnovějších údajů za rok 2018 Češi finanční správě nahlásili rekordní nezdanitelné příjmy ve výši 120 miliard korun, celkem dostala 4 114 oznámení. Jednou z příčin nárůstu může být mezigenerační výměna – řada podnikatelů z devadesátých let převádí své firmy na děti. Nejvíce hlášení podali milionáři v Praze, stejně jako v předchozích třech letech. Šlo o 55 miliard korun, které získalo až 1 649 lidí (každý mohl podat více hlášení). Nejnižší počet milionářů eviduje Karlovarský kraj – až 71 lidí zbohatlo o 1,465 miliardy.