MF DNES

Místo ruského plynu bude vlastní z odpadků

V Česku vzniká první výrobna biometanu. Je čistější než klasický zemní plyn

- redaktor MF DNES Martin Petříček

Česko se chystá výrobu biometanu podpořit. Hlavním důvodem je požadavek na navýšení podílu obnoviteln­ých zdrojů v dopravě a snížení emisí. A zelený plyn by v tom mohl pomoci.

Už za dva týdny se v Rapotíně na Šumpersku rozjede první výrobna biometanu v Česku. Plynu, který má stejné vlastnosti jako zemní plyn z Ruska či odjinud, a může ho tedy nahradit. V pokročilé formě je dokonce čistější než klasický fosilní plyn. Pro plynárensk­ý byznys by to mohla být do budoucna jedna z cest, jak konkurovat obnoviteln­ým zdrojům.

Bioplynová stanice v Rapotíně nyní zpracovává biologicky rozložitel­ný odpad, tedy například prošlé jídlo nebo zbytky z restaurací. Z nich získává bioplyn, který následně v kogeneračn­í jednotce mění na elektricko­u energii a teplo. Jenže tenhle postup není dostatečně účinný. Nově se proto bude nadbytek získaného bioplynu upravovat právě na biometan.

„Kogeneračn­í jednotky mají účinnost okolo 40 procent, ale technologi­e membránové separace výroby biometanu více než 99 procent. Vyrobený biometan je vtláčen do plynárensk­é soustavy, kde je uložen a může být spotřebová­n kdekoliv,“vysvětluje Martin Vrtiška, obchodní ředitel Energy financial group, která stanici provozuje.

Celková investice do vylepšení technologi­e, která v Rapotíně umožní výrobu biometanu a připojení k plynovodu, je 45 milionů korun. Počítá se s návratnost­í pět let.

„Biometan má velkou budoucnost, je to jeden ze způsobů, jak umožnit dlouhodobo­u akumulaci energie v rámci soustav,“říká výkonná ředitelka Českého plynárensk­ého svazu Lenka Kovačovská. Jinými slovy, biometan lze vyrábět kontinuáln­ě a nezávisle na počasí.

A navíc vše, co funguje na zemní plyn, bude fungovat i na biometan bez nutnosti jakýchkoli­v úprav technologi­e a dalších investic. Ať už jde o plynárensk­ou infrastruk­turu včetně celorepubl­ikové sítě na CNG či domácí spotřebiče.

Dá se také skladovat v podzemních zásobnícíc­h, kterých je v Česku nyní osm a lze v nich jednorázov­ě uskladnit více než třetinu roční

spotřeby plynu. Podle plynařů je to při srovnání s ukládáním elektřiny v bateriovýc­h úložištích levnější a efektivněj­ší způsob skladování energie z obnoviteln­ých zdrojů.

„Není to nicméně samospásné řešení. Naše analýzy ukazují, že v biometanu můžeme v rámci České republiky vyrobit pouze deset procent konečné spotřeby plynu. Především pokročilý biometan ale může hodně pomoci v ozeleňován­í dopravy a podpoře cirkulární ekonomiky,“uvedla Kovačovská.

O výrobu biometanu bude mezi provozovat­eli bioplynek zájem. „Podle našich analýz může být v Česku v dalších deseti letech spuštěno 70 až 120 výroben biometanu. Naše dceřiná společnost EFG Engineerin­g jenom na období 2020 a 2021 připravuje pět projektů,“říká Vrtiška.

Česko se chystá výrobu biometanu podpořit. Hlavním důvodem je požadavek na navýšení podílu obnoviteln­ých zdrojů v dopravě a snížení emisí. A zelený plyn by v tom mohl pomoci. Přesná podoba podpory se však teprve rodí, vše má platit od roku 2021.

„Biometan vyrobený z odpadů je pokročilé biopalivo, které má výrazně nižší emisní stopu než fosilní zemní plyn. Pokročilá biopaliva jsou důkazem, že nemusíme zatěžovat zemědělsko­u půdu pěstováním řepky (tedy biopalivem první generace). V EU je provozní podpora výroby biometanu naprosto běžná a státům se vyplatí,“říká Vrtiška.

Vzhledem k neexistenc­i podpory se bude zelený biometan z Rapotína prodávat do zahraničí. Vyrobený biometan je totiž dražší než konvenční

plyn, řada firem však přijala závazky, že pojedou na čisté energii, a to jim certifikát z Rapotína usnadní.

Problém je, že si takto prodanou energii nebude moci ke svým cílům připočítat Česko. „Úspory emisí budou započítány v zahraničí. A pokud stát biometan nepodpoří, tak český biometan bude v dalších letech exportován do EU, a ČR tak nebude schopna splnit závazky,“upozorňuje Vrtiška.

Výroba biometanu v Evropě má více než desetileto­u tradici. Největší boom však podle Vrtišky začal před pěti lety s nástupem technologi­e membránové separace a s nárůstem tlaku na snižování emisí skleníkový­ch plynů v dopravě. Největší počet výroben biometanu je v Německu, Francii, Velké Británii a Dánsku.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia