Ze seznamu hrozeb mizí ozonová díra
V letošním roce byl podle vědců rozsah ozonové díry nad Antarktidou nejmenší za uplynulé tři dekády
Alespoň v jednom ohledu se svět stal o něco bezpečnějším. V záplavě apokalyptických zpráv o rozpadu klimatu a vymírání živočišných druhů skoro nebyla slyšet povzbudivá informace vědců, že se rekordně zmenšil rozsah ozonové díry.
Lidé se tak mohou opalovat s menším rizikem, že riskují rakovinu kůže či šedý zákal. Stratosférický ozon totiž chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. Částečné zacelení ozonové díry nad Antarktidou však neznamená, že by bylo úplně vyhráno.
Britský vědec Jonathan Shanklin, který se zabývá mapováním rozsahu ozonové vrstvy už od 80. let minulého století, nyní varuje, že by lidstvo nemělo přestat problém bedlivě sledovat. Na vítězné fanfáry je prý ještě brzy.
Jakkoli se tedy někdy z novinových titulků zdá, že úbytek ozonu převálcovala naléhavější témata, situace má k ideálu stále daleko. Podle Shanklina mohlo stát za zmenšením ozonové díry spíše ojedinělé oteplení vrchních vrstev atmosféry než soustavný mezinárodní tlak na snižování škodlivých freonů, které úbytek ozonu způsobují.
„Musíme vyhodnotit výsledky za delší období, abychom mohli posoudit, zdali globální dohody přinesly užitek,“uvedl Shanklin, citovaný stanicí BBC.
Také jeho kolega Richard Engelen, který pracuje pro evropský monitorovací model Copernicus, varuje před předčasným uspokojením. „Prozatím bychom to měli vnímat jako potěšitelnou anomálii, je třeba dalších výzkumů, aby se ukázalo, co stojí za zacelováním ozonové díry,“uvedl. Přestože Montrealský protokol podle něj přinesl správné řešení, škodlivé sloučeniny chloru a bromu jsou stále v atmosféře.
V normální čisté atmosféře probíhá produkce a úbytek ozonu ve vzájemné rovnováze. Škodlivé chemikálie, které vznikají při průmyslové výrobě, ale tuto rovnováhu poruší.
Už v roce 1985 stál Shanklin spolu se svými kolegy Joe Framanem a Brianem Gadinerem za prvními varovnými studiemi, které upozorňovaly na ztenčování vrstvy ozonu v atmosféře. Jejich objevy později vedly k Montrealskému protokolu, ve kterém se mezinárodní společenství zavázalo vyloučit z výroby freony a další škodlivé látky, které byly užívány třeba v ledničkách nebo čisticích prostředcích.
Podle Světové meteorologické organizace potrvá ještě dlouhou dobu, nejméně do roku 2060, než se ozonová vrstva zotaví do stavu, který byl v atmosféře někdy zkraje 70. let minulého století.
Povzbudivé zprávy mají každopádně za následek, že o škodlivých ledničkách či sprejích už se příliš nemluví. Přinejmenším od roku 2018, kdy americká NASA poprvé prokázala, že ozonová vrstva se začala zvolna zacelovat.